Zdravím holky. Takže... Rozešla jsem se po několika letech s přítelem, kdy jsem jezdila mezi našima a jeho bytem, vždy na pár dní. Vrátila jsem se natrvalo k rodičům na vesnici. A už mi to tu začíná vadit. Nemám auto a denně jezdím do práce do města (cca 8km). Ale jsem omezená autobusy,sice jezdí často celkem, ale stejně. Je mi 24 a ráda bych si někam zašla např v pátek večer a to bych se většinou nedostala. Na vesnici se mi líbí, ráda jdu do lesa se psem například. Ale jinak tu nemám co dělat a sedím doma, přes léto alespoň na zahradě u bazénu. Ale je to nuda a nebaví mě pořád řešit autobusy... A zrovna se mi naskytla nabídka levného spolubydlení v tom městě. Už jsem tak nějak rozhodnutá, že bych do toho šla. Jenže mamka začala být pomalu na infarkt, naštvala se na mě a má tisíc situací a důvodů, proč bych měla zůstat doma. Starší sestra je už taky odstěhovaná.
Ale bydlela bych od nich kousek a oni jsou v tom městě také denně, takže by nebyl problém se vidět.
Zajímalo by mě, jak zvládali vaši rodiče váš "výlět z hnízda."



Poslat SZ
a to jsem mamánek a mladší dítě... Ale ve 24 už je asi nejvyší čas bydlet nějak "bez dozoru" no. Hlavně choď mamku často navštěvovat
myslím že budete obě rády za svůj klid..
Galerie obrázků
Teta mi zrovna dnes říkala, že když se stěhovaly holky od ní, moje mamka jí říkala prooosimtě, no boooože