Strach být v noci sama doma

issabele:
no moje představy jsou někdy vážně dost hrozný a nejhorší je, když na ně nechci vůbec myslet a snažim se soustředit na něco jinýho, ale tím víc na to musim myslet a pak se hrozně bojim

Lisa:
tak to tě obdivuju, to já bych v baráku bydlet nemohla sama ... a ještě když se tam oběsil člověk ! a koukat na horory před spaním ? vůbec

nic si z toho nedělej, mi je 26 a bojím se vlkodlaka a tmy :-S jednou jsem byla sama v obr bytě (skoro 200 m2, hrozně pokojů, všelijaké kouty, vrzající podlaha a tak) a skoro jsem tam odpadla, byla jsem zamčená v koupelně a bála se vylézt, pořád se mi zdálo, že tam někdo chodí (sousedy nedávno vykradli)
základní pravidlo je nekoukat na nic strašidelného. já si třeba pouštím hudbu, televizi, svítím, to docela pomáhá.
jsem asi fakt praštěná, ale když shasnu světlo na stole a hupsám do postele, vždycky mám strach, že z pod postele po mně chmatne nějaká děsivá ruka
já bych řekla, že určitý pocit obav je normální, máme to v sobě z dávných dob.

já taky v tvym věku měla takový pocity, začalo to tak od 13. Pak se to zlepšilo, skoro jsem se nebála, začaly pařby atd, spala u mě kámoška často, to taky pomáhalo a už jsem na to ani nemyslela. Pak jsem se znovu začal bát tak před rokem a půl když se naši rozvedli a já zůstala u táty s tim, že on v noci býval často v hospodě. Jak už ti tady radili, řešila jsem to taky usínáním u tv a mim obranářem malým pejskem. Teď už mám přítele a mám denně s kým usínat, takže jsem už hodně dlouho na to nepomyslela. Pes mi hodně pomohl, měl bys to zkusit i když ten muj se bojí snad víc jak já, ale máš hned lepší pocit, že tam nejsi sama

imoen:
no na zamykání v koupelně to zatím nevidím, myslím, že to zvládnu ve svym pokoji to s tou rukou jsme na tom stejně jako nesnáším koukat ve tmě do zrcadla...

my bydlíme v RD a je fakt, že když jsem tu sama, tak se taky necítím nejlíp, taková nejistota.....ale rozhodně jsem na tom už líp, než před pár lety, asi jsem si holt zvykla

Judy159:
no jak jsem psala, táta by mi pejska asi nekoupil, ale mam křečka

Erika89:
taky bych si na to už chtěla navyknout ..

mě pomáhá hodně svítit, mám vždycky rozsvíceno ve všech místnostech A pak se zamknu.

Ahoj,
taky se sama doma po tmě bojim. Ale je to hlavně díky tomu, že máme šíleného souseda, který se chová fakt agresivně. Bydlí pod námi a jednou takhle večer přišel (naši nebyli doma, ale měli se vracet, když se ozval zvonek, myslela jsem, že jsou to oni, na chodbě tma tak se ptám, kdo je a ozvaly se nadávky - ještě že jsem neotevřela) a šíleně nadával přes dveře, ať prý přestaneme dělat ten rámus atd. Pak přišel ještě jednou, fakt jsem se klepala strachy, měla jsem hrůzu, že vyrazí dveře - máme je dost staré. No a od té doby mám večer sama doma fakt strach, prostě jsem ztratila pocit bezpečného domova.......Takže Ti opravdu rozumím ale co s tím dělat netuším

Luccy
Tak trochu se bojíme všechny
Vlez si do postele,sebou nějakou romantickou knížku...románek pro holky a uvidíš,že strach nebude tak velký.
Knížka tě i hezky uspí....v paneláku tě nikdo neukradne neboj

Patty:
zamčená jsem už od tý doby, co táta odešel a rozsvíceno mám, ale až budu usínat tak zhasnu, protože se mi při světle ( i třeba jen z lampičky) blbě usíná

Luccy
A nepomohlo by třeba světlo v jiné místnosti? Mě dřív pomáhla lampička v obýváku - světlo bylo tlumenější (máme skleněné dveře) a já se nebála. Pak se mi to povedlo odbourat a naučit se spát potmě. Bohužel, proti trachu ze souseda nepomáhá ani světlo........

bakalářka:
tak to se nedivím, že se necítíš bezpečně... to mě se naštěstí nic takovýho ještě nestalo a právě naopak... měla bych se tu cítit bezpečně...

Laky
jo jednu mam rozečtenou, tak až si půjdu lehnout, tak budu číst dokud neusnu

Luccy
Nejlíp na spaní něco od Lenky Lanczové.........to spolehlivě uspí a člověk má hezké sny

bakalářka

no jediný světlo, který by tak nějak pronikalo do mýho pokoje je z chodby, ale to mi stejně vadí, když je zapnutý... potřebuju prostě naprostou tmu když jsem hodně unavená, tak usnu i při přímým světle v pokoji, ale to už musí stát za to