Zdravim! Možná je můj problém známější než se zdá či z toho dělám zbytečné drama a nerozumím tomu ovšem mám kamarádky a známé ,které jsou na tom úplně stejně.Za dva měsíce oslavím své 20 narozeniny a najednou se objevil panický strach ze stárnutí.Už to není těch "náct" ,ale cet...A bude to horší a horší. Mamka si sice klepe na čelo co jsem to za blázna ,ale vím,že tento problém řeší více dívek proto bych ráda rozputala diksuzi.Nebo je to zbytečené a já si vážně zadělávám na hloupé myšlenky?..To bylo pořád 17,18,19 a najednou BUM a cet..Možná je to jen touhle dobou ,která všude nastrkuje mladičké holčičky,chlapi chtějí mladice a nebo jsem se dočista zbáznila.



Poslat SZ
Galerie obrázků
. Teď to začíná bejt horší. Nedávno jsem si našla pár bílých vlasů! To bylo zděšení. Jako že už nebudu dospívat, zrát, ale stárnout a upadat. Horší to však je, když se dívám na rodinu okolo sebe, mamka se mi se všema těma stresama mění na zdrbanou, uvadlou padesátnici a já se bojím budoucnosti, co všechno si budu muset při odchodu svých blízkých vytrpět a že to už asi nezvládnu. Takže spíš se bojím ze stárnutí lidí okolo mě. Trochu mě děsí i to , když ma skoro 80 letá babička říká, jak ten život rychle utekl. CHtěla bych mít veselé, radostné stáří. Na druhou stranu mám 80 letého dědu, ketrý rezignoval po smrti babičky na život a nic ho nebaví a čeká, až umře. Je to děsivé, ale je to život. Nikdy se smrtí okolo sebe nesmířím.

je všechno v pohodě.
chlapi zrajou, ženy stárnou