Stydím se oslovovat lidi

buď v sobě suverenitu máš nebo ne...říká se, že vše lze naučit, ale poradit ti jak se to naučit, to nevím...zkus se uvolnit a třeba to půjde...Ale práci by sis měla vybírat podle svých předpokladů a schopností, ne podle kolektivu.

nejde jen o kolektiv, vyhovuje mi pracovni doba, pracovni ohodnoce, proste vse...Akorad se potřebuji nejak přestat stydět takhle když jsem doma, mi ta práce příjde lehká ale jak mile jsem na stánku a mám začít oslovovat lidi jsme jak kámen který se nehne

Milísek7
a co nabízíš/prodáváš? Brigád, kdy oslovuješ lidi, jsem měla dost. Pokud jsem já sama měla na zboží špatný názor (sama bych si to nekoupila), tak se mi to i špatně nabízelo a brzo jsem toho nechala, protože mě to nebavilo. Na druhou stranu jsem měla oslovovací brigády, které mě vyloženě bavily a práce utíkala.
Pokud bys v stánku jen stála, tak si nic nevyděláš a třeba tě i vyhodí. To by tě mohlo motivovat k tomu se přestat stydět

Někde jsem četla článek že člověk si vytrénuje mluvení s cizími lidmi tak, že např. na zastávce pochválí slečně sukni, kabelku nebo cokoliv. Nebo jít do obchodu, trafiky a nenápadně se prodavačky zeptat co říká na to počasí? A podobné, malé konverzace. Snad to překonáš

děkui moc za rady nabízím kreditní karty citibank, a myslím že to není zrovna špatný( akorád se tedy dost lidí bojí a kreditním kartám nevěří)zítra jdu na směnu od 9 tak uvidím jak to zvládnu

Ahoj, trochu mě překvapuje, že jsi neabsolvovala nějaký kurz, jak zapůsobit na lidi, aby se chytli. Jinak o stydlivosti, sama jsem byla stydlivá a červenala se, krůček po krůčku jsem se víc a víc ozývala, víc a víc komunikovala (mám totiž práci, kde denodenně komunikuji s klienty), sice, když znejistim, stále se trochu červenám, ale beru to jako přednost, ne jako trapas. Časem se otrkáš, uvidíš, jen se snaž, co nejvíc mluvit. A přesně, jak psala MissSteamy trénuj, zkoušej, kde se dá. Držím pěsti.

To chce panáka Malýho samozřejmě ale kolikrát to zezačátku pomůže A žvýkačku at nikdo nic nepozná

chce to praxi, zkoušet a zkoušet. Já jsem si říkala, že nikdy nechci nic takovýho dělat, ale jednou jsem měla být hosteska, která stojí a usmívá se, ale odpadli lidi a musela jsem vyplňovat dotazníky s lidma a to ještě v debilním kostýmu a ačkoli už to víckát dělat nechci, docela jsem se za ty čtyři dny otrkala a už bych z toho nebyla nervozní. Chce to praxi.

děkuji holčiny! jdu do toho, asi to che fakt praxi a mluvit a mluvit a mluvit ! tak uvidím jak to dnes zvládnu

Myslím, že akviziční a prodejní vlasnosti se naučit nedají. Buď v sobě člověk "tah na branku" má nebo ne. Je to jako kdyby člověk neměl talent na matematiku a šel dělat analýzi ... myslím že dřív nebo později z toho budeš nešťastná.
Já sama jsem také jednou přemýšlela o pozici, která byla prodejní a bylo to taktéž v bance, ale pak jsem si uvědomila, že mě samotnou hrozně obtěžuje, když mě někdo pořád oslovuje nebo mi volá když o to vůbec nestojím a ujasnila jsem si, že takle obtěžovat lidi nechci.

holky tak jsem to vzdala! asi na to holt nemam

Milísek7

myslím, že časem se člověk vytrénuje a ostych půjde stranou , ale výsledky nebudou nikdy takové jaké by si člověk přál. Suverén , který se neostýchá a komunikuje je na tom podstatně lépe. Ale u takové profese je nutnost tzv "velká huba " . Výřečnost je dar a nemá ho každý