Ahoj...
zajímalo by mě,jestli jste měly někdy nějaký problém nebo třeba jen potřebu si s někým popovídat a neměly jste s kým...
I když mám kamarádky, i hodně dobrou, o určitých věcech bych se ani s něma nebavila... přítele mám taky, ale co s tím, když v souvislosti s ním bych si chtěla promluvit... navíc ten ani zrovna 2x nenaslouchá...
Byly jste na tom někdo podobně? Jak jste to vyřešily? Psycholog?



Poslat SZ
na jednu stranu tu neochotu sdílet s přáteli skutečné problémy nechápu, protože oni s těmi svými za mnou chodí a já jsem za to vděčná, ale ty svoje jim vysypat nedokážu... ale jeden takový problém sem v sobě dusila několik let, dokud sem opravdu chtě nechtě neskočila u psychologa... což byl v závěru taky velký omyl. Takže já už si rány raději foukám v tmavém koutku osamotě 
