Udělat si psychotesty, kvůli stydlivosti?

Reaguji na Kikulina: Nechci se dohadovat, léky jsou na jiné případy, mnohem závažnější. A upřímně, kdo si zkusil léky, nikdy v životě by je už nedoporučil a vůbec ne na tento případ. Ještě bych dodala, že i při psychoterapii je nutná pevná vůle. Bez vůle nikdy nikdo nezvítězil a už vůbec ne pod vlivem prášků. Jinačí případy jsou lidi s diagnostikovanou psychickou nemocí.

Tyna945: měla jsem stejný problém.. Jak jsem již psala výše, najdi si něco, kde budeš v kontaktu s cizími lidmi. Mě to moc pomohlo a ještě jsem zjístila, že se vlastně s lidmi ráda bavím. Do dnes mám s tím ve vnitř problémy, ale vždy jdu a hlavně se sebevědomím. Jsi normální holka a všichni ostatní jsou taky jen lidi.. Moc držím palce

evidentně o tom víš...no méně než málo a věříš hloupostem o tom, že psychiatrické léky jsou jen oblbováky co z tebe udělají "zeleninu"

Reaguji na Kikulina: No podľa mňa má na to veľmi správny názor. Ja som si o farmakách čo to študovala, chodila som aj na psychiatriu(ako študent) a veru tie lieky sú len pre veľmi ťažko liečiteľné psychózy, pretože majú kopec vedľajších účinkov a často aj trvalý dopad na psychiku pacienta, i keď hlavný problém môžu vyliečiť. Bohužiaľ farmaceutický priemysel je obrovský biznis, a ľudia sa chtiac-nechtiac začínajú vžívať s myšlienkou - ak mi je blbo, vezmem si pilulky a to ma vylieči. Dokonca aj pri ľahko liečiteľných diagnózach.
Skôr by som zakladateľke poradila psychologickú poradňu, a po pár sedeniach sama zistí, či je to s ňou také vážne. Ale preboha, prečo najprv nevyskúšať prekonať sám seba? Je predsa veľmi mladá, a psychika človeka dokáže robiť divy.

Reaguji na Kikulina: Vím o tom až až, rozhodně víc než ty očividně.. Mám své zkušenosti, zkušenosti z mojí rodiny, mého okolí a studuji psychologii.. Takže prosím, neštvi..

Jako psycholog pracující přímo v oboru v léčebně bych taky doporučila psychoterapii. A každý dobrý klinický psycholog by měl být schopen zhodnotit, jestli pisatelka nějakou medikaci potřebuje nebo ne (a zas taková svinstva to nejsou, když se volí citlivě a adekvátně problému). To nemá cenu řešit tady. Každopádně leccos se dá psychoterapií zvládnout, tohle dokonce přímo typicky a vezme vás jakýkoli psycholog mající smlouvu s pojišťovnou, i bez doporučení. Ve většině léčeben berou psychologové i ambulantní pacienty na nějaký menší úvazek - nebo bych se ptala na doporučení někoho šikovného ve vašem okolí. Chtělo by to nějaký psychoterapeutický výcvik (třeba KBT v tomto případě) a zkušenost s klinickou psychologií.

očividně se o pravdivosti tohoto tvrzení dá s úspěchem pochybovat

Reaguji na Kikulina: Ty si pochybuj jak chceš, s lidmi tvého typu se rozčilovat nebudu, bylo by to zbytečné. Rozhodnout se musí zakladatelka tohoto deníčku, jestli spíše uvěří mým zkušenostem a zkušenostem dalších lidí a například uživatelky minax, nebo tvému ničím nepodloženému útoku vůči mému mému příspěvku.

Reaguji na Mirabilia:
1. napsala jsem, že by jí léky mohly být doporučeny, což bylo výše od praktikující psycholožky potvrzeno, ne, že je musí brát
2. trvám na tom, že léky ordinované psychiatry (a nejen jimi) nejsou jen silné "oblbováky", "patáky" jak píšeš na opravdu vážné problémy (otázka je, zda neschopnost normálně fungovat není tím vážným problémem), někdy je třeba prostě trochu odvést pozornost od stávajících problémů, aby se vůbec mohly začít řešit