Výčitky svědomí z nákupu

já se z těch věcí raduju, ale když mi začnou chodit smsky se strženýma platbama tak se raduju míň
jo výčitky mám taky, hlavně u věcí, které si koupím, ale nemám je třeba s čím zkombinovat, takže je skoro nenosím...

Reaguji na Marie Antoinette: to jsme na tom stejně

hahahaha, velmi dobře známý pocit - taky mívám ale jen v případě, že si nejsem 100% jistá tím, že jsem koupila dobře. Takže abych podobnými výčitkami netrpěla omezila jsem nakupování a když už pro něco jdu, tak si to 3x vyzkouším, 5x promyslím a pak teprve platím

Ach, tak tohle jsem mívala úplně stejně, člověk by se z toho snad zbláznil. Já jsem měla ráda ten pocit, že mám prostě čím dál víc peněz na kontě, když neutrácím. No a když jsem si nějakou vysněnou věc koupila, spadly na mě přesně tyhle výčitky, jak píšeš a už jsem rychle plánovala, jak ji co nejrychleji vrátit nebo prodat. Pak jsem si řekla, že život je příliš krátký na to, neužít si a nedopřát si nějakou radost. Teď už je to, myslím si v pohodě. Přeju Ti ať se ti to taky podaří překonat.

To já mám spíš u levnějších věcí, který si koupim jen, že už nevim co si koupit a pak je stejně nikdy nevezmu.. Dražších věcí si víc vážim a málokdy si to vyčítám, protože je nosim. Ale pokud jdu za týden do toho samého obchodu, kde jsem tuvěc koupila a maj jí zlevněnou tak to bych zabíjela .

Jo, tak to jsem celá já... přijdu domů a koukám na to co jsem si koupila, řikám si, jestli to nebylo zbytečně drahý, pořád si to oblékám, radši nechávám cedulky dokud se s tim nesrovnám...ale jako že bych z toho nespala, to zase ne...... teď co bydlím s přítelem a schválí mi to, co se mi líbí, tak si to nechám (i když mě to hlodá, ale jsem trošku klidnější), ale hodně se stávalo, že jsem to šla prostě vrátit..... něco jsem ale nestihla, např. doteď mě mrzí hnědé sako, to jsem na sobě ještě neměla a nemám ho prostě k čemu vzít...a pak jarní kabátek, který byl v obchodě ok, ale pak už prostě ne a vzít mi ho zpět nechtěli... vždycky jdu na nákup s cílem si koupit něco holčičího, tak si to koupím a pak coby milovnice pohodlných oblečků to nenosím......dneska jsem byla po kolikátý v alpinepro, že si koupím bundu http://www.ok-moda.cz/detail/damska-softshellova-b unda-alpine-pro-7690-ruzova/ byla jsem tam nani už asi po pátý, protože ty moje černý věci už mě štvou a chci si strašně koupit něco barevnýho jarního --> výčitka,že sofshellku už mám.... ale černou.... -> výčitka, potřebuju ji? není ta růžová na mě moc zářivá, nejsem na to stará?
A taky si vždycky říkám, že si něco koupím a pak za týden určitě uvidím něco hezčího, viz třeba ta moje softshellka, kdybych počkala, neměla bych tu černou, ale třeba barevnou

Já jsem absolutní shopaholik, takže tyhle pocity mívám pokaždé. Nejhorší je to tady, ve Skotsku, jsem tady teprve šestý měsíc a mám nakoupeno přesně 118 kilo oblečení. A výčitky mám, pořádné.

Jo, stav mého účtu mám taky ráda a nerada ho ukrajuju..............a např. na aukru odemě skončilo hodně věcí.....

Taky občas mám výčitky, hlavně proto, že teď jediné potřebné utrácení je za vybavení bytu.

Na druhou stranu nikdy neutratím tolik, aby mi to chybělo a výčitky mám kolikrát i z nákupu za pár stovek. Říkám si, že už jsem sama tolik s tím šetřením zdeptala, až si vyčítám každou korunu a proto není potřeba to tolik dramatizovat!

Reaguji na gioia: úplně jsi vyztihla mou osobu

Taky to tak mívám a je jedno jestli je to drahší či levnější.. Říkam si,že jsem to mohla utratit za neco jinýho

Sama výčitky z nákupů nemám, spíše radost.
Nakupování neberu jako koníček a víkendy nikdy netrávím v nákupních centrech.
Třeba tě zaujme tohle téma
https://www.omlazeni.cz/shopaholismus-rady-jak-44-9 2021-0.html

Nemají tvé výčitky spojitost s tvým založeným tématem, že nejsi spokojená v přítomnosti a pořád hledíš do budoucnosti a říkáš si AŽ, AŽ, ale pak stejně nejsi spokojená.

Ano asi je to částečně i tak. Jenže jakmile si na tu věc nějak "zvyknu" už to neřeším a ve finále jsem někdy i ráda,že jí mám. Např. v úterý jsem si koupila boty (takové pěkné "kecky" od Pepe jeans), měla jsem radost když jsem si je nesla v tašce,ale jakmile jsem je přinesla domů tak okamžitě výčitky...mám v nich dlouhou nohu, můžu k nim nosit jen jedny kalhoty,vypadám v nich jak kluk,že sem si radši nekoupila lodičky,ty se aspoň líbí chlapům...

vítej v klubu. Já jsem v Londýně asi 9 měsíců a kila radši nepočítám. (Jak to povezeš domů?)

Já mám výčitky jak kdy. Ani to většinou není o tom kolik to stálo, ale spíš, když si řeknu, že musím začít šetřit a pak si něco koupím, tak si vyčítám, že jsem to zase nedodržela a tak je to pořád dokola....