Ahojky, chtěla bych se tu anonymně svěřit s něčím, co od malička provozuji a poslední dobou se mi zdá, že už z toho mám psychické problémy, trápí mě zlé sny, spánková paralýza, občas neumím rozlišit skutečnost od svojí fantazie.
Začalo to v dětství, měla jsem ho špatné, u nás se pořád křičelo, neměli jsme peníze, nesměla jsem chodit ven a tak jsem si vytvořila imaginární svět, kde jsem měla partu kamarádů, atd, stačilo si pustit nějakou hudbu, zavřít oči a život mi běžel před očima jako film. Pak jsem po příchodech ze školy zavřela dveře, dala sluchátka a žila si svůj život. Pokračuji v tom dodnes, protože mě to činí šťastnou, v představách se směju, dokážu to vidět úplně živě, jak jsme s přáteli na koncertě, jak se v práci smějeme...uspokojuje mě to mnohem víc, než v reálném životě. Protože ve své fantazii můžu být čímkoli, bez zábran. Myslím, že ten dlouholetý každodenní trénink mi umožnil pracovat se svojí fantazií skoro dokonale, ale taky mě to asi poškozuje, už mi bude 25 a já žiju hlavně ve svých představách, které se nikdy nenaplnily, třeba už dva roky nepracuju v jedné práci, kde jsem to měla moc ráda a já o tom do dnes sním, když se probeu, realita mě dost bolí, ale za tu duševní slast mi to pořád ještě stojí.
Co jsem zač? Nehrozí mi takhle schizofrenie? Doktorovi nebo komukoli se to absolutně stydím říct.



Poslat SZ
