Vztah po nevěře.

Já nevím, to záleží na mnoha okolnostech. Asi bych posuzovala jinak jedno "uklouznutí" na párty po posilnění se alkoholem a trvalejší nevěru se zapletenými city. Naštěstí jsem nikdy nic podobného řešit nemusela. Myslím, že tady Ti nikdo univerzální odpověď nedá.

Tak lidi nejsou hrneček přece. A jak to bude po nevěře? To záleží na: ochotě ne/vyřešit, na inteligenci, na zralosti, na důvodu nevěry, na životních zkušenostech, na závazcích,....a tak dále a tak dále.

Ptáš se moc obecně-vždy záleží na konkrétní situaci, na konkrétních lidech. I na tom, jak se k tomu potom Ti dva postaví.
Za mě-pokud je to jednorázová nevěra, a ten dotyčný toho lituje, tak se odpustit dá-dá se to překonat, ale je potřeba si to vyříkat a potom za tím udělat tlustou čáru a už se k tomu NIKDY nevracet, ani v hádkách apod. Což málokdo dokáže. Já to zažila, a zvládnout se to dá. Vím, jaké okolnosti k tomu přispěly a rozhodně to dotyčného neomlouvá ale ve vztahu se pokračovat dá. Chce to ovšem hodně trpělivosti a odhodlání z obou stran. Dlouhodobou nebo opakovanou nevěru bych ovšem nepřekousla. Toť můj názor.

Reaguji na aksile2aksile:

toho se moc bojím, že to v té hlavě zůstane a nikdy už to nebude jako dřív, bojím se, že tam zůstane ten pověstný zub, který se stal a už to nezapadne....

Reaguji na Maládama: Neznám podrobnosti, ale pokud to chceš zkusit, tak to zkus. Uvidíš, jestli s tím dokážeš žít, nebo to na Tebe bude příliš. Můžu se zeptat na okolnosti té nevěry? Samozřrjmě pochopím, jestli se o tom nechceš bavit.

Přišla jsem, na to nechtěně, přišla mu sms, že to bylo dokonalé, že se choval jako pěknej samec, sms blikla na displej a nějak nevím, zda mu mám věřit po te sms, že to bylo jednou, podle toho mi příjde že s ní je dyl.

Aha-no, to je nemilé. A jak se k tomu staví on? Chce pokračovat, lituje toho? Jak to vidí dál, a jak to vidíš dál ty?

Lituje, ale četla jsem dnes spousty článků na netu, a jsem z toho taková špatná. Chlap dokáže neuvěřitelně lhát, aby dosáhl svého. V tom už vidím že mu nevěřím

Kamarádka mi jednou říkala o jejím příteli, z jejího vyprávění jsem měla jasný pocit, že on jí je nevěrný (bylo to vícero takových drobností, ale žádný přímý důkaz), já už bych do toho šťourala, ona zvolila taktiku - lepší nevědět. Možná si to ani nepřipustila, nevím, ale z těch věcí co mi říkala, to podle mně bylo jasné, nebo minimálně podivné.

Dnes už jsou manželé, pokud on měl touhu si to zkusit někde jinde, tak si to asi zkusil, sama nechápu, jak to dokázala, ale dnes to vypadá, že už o ničem neví ani jeden.

Tyhle články bych až tak nebrala v potaz, je to občas dost zavádějící. Dala bych na svůj pocit a instinkt a na zkušenosti, jaké si s ním doteď měla.
Já to měla takhle-měli jsme bouřlivé období, kdy to bylo dost těžké, stalo se to jednou a on se mi k tomu přiznal sám, strašně toho litoval, a vlastně toho lituje dodnes, já ty okolnosti a důvody pochopila a odpustila jsem mu to-samozřejmě, že jsem na to nezapoměla, ale nevytahuju to, a věřím, mu, nepřemýšlím co by kdyby-ale moje intuice mi tehdy říkala, že je to chlap, který za to stojí, zapracovali jsme na komunikaci a vše je ok. Já když jsem mu odpustila, tak jsem pochyby necítila, ty ano, a to není dobrý.
Možná by bylo nejlepší, kdyby jsi mohla být pár dní sama, aby jsi k tomu získala trochu odstup.
A co ti vlastně řekl on, proč k tomu došlo?

Pokud mu nevěříš, pak není celkem, co řešit.
Vztah je většinou právě o důvěře.

Reaguji na Maládama:

Naprostý souhlas, vztah bez důvěry nemá cenu.

I k té důvěře se dá zpět dopracovat, myslím, že je to teď počáteční šok a reagoval by tak nejprve každý, ale pokud Ti za to stojí a sama cítíš, že chceš se přes to přenést, tak to jde. Ale musíš mu opravdu odpustit a už to nevytahovat. A chce to čas, společné silné zážitky a znovu na vztahu pracovat jako na začátku. Přeji hodně síly!

Vykašli sa naňho a začni robiť niečo so sebou, čítať ľuďom smsky...