Je to přesně měsíc a 5 dní, co jsem se seznámila s Johnym. Je to černoch, a studuje tady ve městě medicínu. První schůzky byly skvělé. Poprvé jsme spolu spali asi na 5 schůzce. Rozhodně toho nelituji. Johny je vášnivý. Žije tady už 3 roky, takže nějaké základy češtiny má, ale spíš se spolu bavíme anglicky. Proč o tom všem píšu? Protože se momentálně cítím zoufalá. Chvíle strávené s ním s na plno užívám, ale tak nějak mám obavy jak to bere on, jestli pro něj nejsem jen na užití. Před třemi dny jsem to již nevydržela a na rovinu jsem se ho zeptala, jestli má ještě nějakou "holku"´jako jsem já. Řekl mi že nemá, a že nechápe proč si toto myslím. Proč si to myslím? Je to celkem jednoduchý ale to jsem mu nemohla říct. Jeden večer šel Johny do kuchyně, a na posteli zůstal jeho blikající mobil. No zvědavá ženská.. Najednou mi vyjely všechny sms, no co bych mohla čekat. Z 80% procent byly od ženských. Tvrdí mi, že má spoustu kamarádek. Možná jsem příliš žárlivá ale v tom momentě mě to pekelně vytočilo. Rozloučení "dobrou noc, sladké sny a pusu" Je to normální psát kamarádkám? No nevím. Teď jsem to tak nějak přestala řešit ale pořád to je ve mě, a já řeším dilema jestli s ním ten náš románek ukončit nebo ne.



