Vztahy na pokračování

Promiň, ale jsou ženský, který se samy postarají nejen o sebe a svoje bydlení, ale i o svoje děti a jejich bydlení a potřeby. Na chlapy se v případech rozchodů nedá spoléhat. Prostě na světě jsme sami za sebe a maminka a kamarádky nemají povinnost nám pomáhat. Takže roztáhni křídla a spíš přemýšlej, jak se osamostatnit citově, duševně i finančně. Být s chlapem jen proto, že jsem na něm finančně závislá mi připadá jako krutá prostituce. Sorry

Reaguji na colette11:
Ale ona nepíše, že je na manželovi finančně závislá, jen že by ze svého platu neutáhla byt.
Takže tvá poznámka o prostituci je sakra mimo mísu.
A takový řeči o roztahování křídel a podobně jsou taky k ničemu. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak je tenhle svět plný sebevědomých a na sobě nezávislých lidí.

Dargoneto k milenci pitomci se nebudu vyjadřovat, ale jak je to s tvým mužem?
Jaký je? Ty jsi se nevdávala z lásky? A nedalo by se vaše manželství zachránit?
Vrátit mu šťávu?

Některé komentáře stojí za to teda. Já nejsem na manželovi finančně závislá. Mám práci a plat není nejhorší, ale tady u nás je nájem u bytu celkem přemrštěnpřemrštěny. Malý byt tady vyjde na 10 tisíc a to by mi moc nezbylo.

Vdavala jsem se z lásky, to je jasné, ale byli jsme spolu krátce a byla jsem ještě zamilovaná. Potom spadly růžové brýle a pomalu to šlo do kytek. Ale velký podíl viny na tom mám já. Na manželovi hledám teď už jen ty chyby a jsem k němu odmerená. Někdy mám pocit, že s ním ztrácím svou identitu. Ale asi je to jen v mé hlavě. Manžel je hodný, je na něj spoleh a nikdy mi ničím zásadně neublížil. Ale ten problém bude asi ve mne. Je dost usedly a já se prostě nudím. No, teď když to sama sobě přiznám

Reaguji na Dargoneta:
Celkem důležité je, že jsi ho milovala.
Jasně, růžové brýle spadnou nakonec každému, ale určitě by se na vzkříšení manželství dalo pracovat.
O lásku a vztah se konec konců musí pečovat, ale stojí to zato.

Já s tím zase třeba souhlasím. Taky mě zmínka o neutáhnutí nájmu v téhle souvislosti zarazila. Prostě to znělo jako: Nemám na nájem, tak si nechám chlapa, o kterýho nestojím a se kterým si nerozumím, ale hlavně, že zaplatím byt...
Jinak myslím, že problém dnešního světa je právě v tom, že není plný sebevědomých a nezávislých lidí. Většina zdejších "deníčků" to jenom dokládá.

Na tom, co cítíš, není nic špatného. Prostě si asi nesednete. Za to ani jeden z vás nemůže. Nedávej si nic za vinu.

A připadá ti adekvátní přirovnat to k prostituci?

Reaguji na True:
Prostituci nechápu jenom jako něco čistě sexuálního. Prostituce pro mě je to, když člověk dělá něco, co se mu nezamlouvá, jenom proto, že z toho má nějaký zisk. Tady třeba to bydlení.
Tím se vůbec nechci Dargonety dotknout. Nikoho neodsuzuju, taky nedělám všechno tak, jak bych si představovala. Jde jenom o to, jestli si kvůli nájmu zbytečně neničí život a nepromrhává ho s někým, s kým ji nic jiného než bydlení už nespojuje.
A to, že nedokáže být sama, je ještě horší. Pro ni, ne proto, co si někdo o jejím vztahu myslí. S tímhle postojem bude pořád a za každou cenu někoho hledat a s někým se spokojovat, i když nebude šťastná, ale hlavně že nebude sama... V téhle souvislosti mi třeba ta zmínka o roztažení křídel právě dávala smysl - ať se prostě naučí žít sama za sebe a sama se sebou a dívat se na věci z jiného úhlu... to je to roztahování křídel.