Začít si něco se spolubydlícím?

Jestli se ti líbí,tak bych to zkusila ..To by sis pak pomalu nemohla začít s nikym...

Mně se stalo v létě to samý. Novej spolubydlící ke mně do pokoje, byla jsem z něj nadšená, strašně mě přitahoval, přišel mi skvělej, už jsem si plánovala, jak "na něj skočím" No a uběhl asi týden a já si začala všímat věcí, co mě strašně znechucovaly, např. že si skoro nečistí zuby, koupe se tak dvakrát týdně (přitom působí jako takovej "na úrovni" a taky jak jsme si hodně povídali, tak z něj lezly moudra, který mě prostě dostatečně odradily Tak bych ti radila počkat... jestli tě bude brát i po nějaké chvíli, tak bych do toho šla. Ale já jsem teď strašně ráda, že jsem do toho nešla (vím, že on chtěl), asi bych nedokázala být v pokoji s někým, s kým jsem někdy něco měla a teď už mít nechci.

No já tu bydlím třetí tejden a přijde mi v poho. Akorát jsem ve městě nová a navíc i hledám práci, takže musím šetřit...a tudíž jsem pořád doma. A on taky nikam moc nechodí po práci, takže jsme byli hodně spolu, bavili jsme se a tak...takže se prostě bojím, že se mi i líbil, protože jsme byli hodně spolu a nikoho jinýho tu neznám. Jinak mi přijde milej a sympatickej, ale nejsem si právě jistá, jestli mě přitahuje fyzicky a navíc pořád dumám, co je asi tak špatně, když mi řek, že je mu téměř třicet, ale neměl snad žádnej pořádnej vztah...taky vám to přijde divný?

Tak já bych asi v určitých chvílích nehleděla na to, jestli je to spolubydlící - je pravda, že to vztah hodně ovlivní, ale jsou jiné, důležitější, faktory vztahu.
Rozmysli si, jestli hledáš románek, jestli náhodou jen nepotřebuješ sex, jestli hledáš partnera na život, jestli nechceš jen v novým městě být sama. Je mnoho věcí, které tě teď ovlivňují.
A hlavně si myslím, že už jako přemýšlet "začít si s ním něco, nebo ne" je trochu strojený. Sama zastávám spíš vztahy a situace, které prostě vyplynou - což je přirozenější, než hlavou zvažovat, jak to bude. Hlavu je potřeba používat až v dalších fázích vztahu, na začátku není vhodná doba.

Kamarádka bydlela s jedním spolubydlícím na bytě, ted jsou spolu uz asi 3 roky, naprosto šťastní.. Ríkala, ze je rada, ze nejdriv byl spolubydlici, protože jak se zamilovali, tak rovnou spolu bydleli a mohli vyladit ty nejasnosti (kdo vynese koš, jak bude stát prkýnko) hned v prvním zápalu lásky...

no přesně. Co to je dneska za móda ? " Začnu si s ním ... nebo ne ... fyzicky mne asi moc nepřitahuje, ale asi si s ním začnu." Neříkám, že fyzická přitažlivost je to jediné ve vztahu, ale pokud už na začátku chybí, tak je něco špatně. Jak chceš s někým takovým spát ?!
A ano, ve třiceti nemít za sebou vztah ( otázka ovšem je, co je to "vážnější vztah" , každý to chápe jinak ) je trochu divné a možná když s ním budeš bydlet déle, tak zjistíš proč

Máte pravdu, že je to divný, takhle přemejšlet...jenom prostě po některých zkušenost už jsem asi opatrnější Ale asi jo, kdybych byla zabouchlá nebo něco, tak nad tím takhle nepřemýšlím...takže tomu nechám volnej průběh a buď to přijde nebo ne

Přesně tak bych to nechala. Nepřeháněj to s nějakým tlačením na pilu... Nejednou ve mě nějakej chlap vyvolal myšlenky, že bych si s ním něco začla - nikdy jsem to neudělala a jsem za to zpětně děsně ráda, protože když vidím, co to je zač...