Závislost na mobilu

sice ho s sebou většinou nosím, ale obvykle mám vyplý zvuk - takže jako bych ho neměla, nikdo se mi nedovolá ale pokud čekám důležitou/zajímavou sms/telefonát, jsem na něm nalepená furt

Tak to máme stejně, jinak mě někdy doslova obtěžuje, když se volající ptají PROČ TO NEZVEDÁŠ, VOLÁM UŽ PO TŘETÍ?

Nosím ho s sebou všude, jsem bez něj, jak se říká, jak bez ruky Taky mi nechodí moc zpráv ani telefonátů, mám ho spíš na vedlejší funkce - přehrávač, foťák a hlavně HODINY Jsem schopná ho vytáhnout každých 10 minut, abych zjistila, kolik je hodin

to by se mi taky líbilo

Tak já jsem to samé. Mobil mám u sebe pořád a všude. I v koupelně ho mám s sebou, když doma přecházím z pokoje do pokoje, tak i s mobilem. Nikdy není sám

Tak to samé. Jsem jak blázen, ale i do potravin za rohem jedu autem. Ne že by se mi nechtělo chodit pěšky, ale abych se projela

Já se teda bez mobilu obejdu úplně běžně. Když někam jdu mám ho v kabelce a doma ho mam položený vždy na stole v mém pokoji. Když jdu do kuchyně vařit, do vany, obýváku tak mobil sebou nikam netahám...

Já spíš když jdu ven, pro ten pocit bezpečí....ale třeba na nákup nebo tak, ho tahám jen díky tomu, že poslouchám hudbu, jinak bych ho nechala doma...když jdu třeba ke kámošce co bydlí kousíček, nechávám ho doma....
Ale být ve městě, něco zařizovat a tak - bez něho jsem jak bez ruky, i když si jinak nepřijdu, že bych moc volala či psala...ale jak ho člověk jednou zapomene, hned si to uvědomí....
Jo a do vany si ho rozhodně neberu, když někdo něco chce, tak si snad těch pár minut počká

Když jsem byla mladší tahala jsem ho všude sebou. Teď ho neřeším, často zapomenu oba mobily (pracovní, soukromý) doma. Jen potom musím vyřizovat najednou všechny sms a volání. A pokud čekám nějakou důležitou sms nebo telefonát, tak jsem na něm přímo přilepená a koukám na něj třeba každých deset vteřin i když mám vyzvánění zapnuté, jestli náhodou jsem to neminula

Reaguji na daisy01:
Mám to úplně stejné jako ty. Nemít ho u sebe, tak jsem jak bez ruky. Do koupelny si ho beru taky (co kdyby náhodou mi psal přítel). Nosím ho prostě všude. Ale, když jsem s přítelem, tak ho nepotřebuju a vůbec mi nechybí, podívám se na něj třeba až večer nebo taky vůbec

Mobil mne zajímá a toužebně na něj hledím jenom když doma čekáme na telefonicky objednanou pizzu Jinak jej mám hozený někde na stole pod novinami a když náhodou zazvoní, tak to obvykle nevěští nic dobrého - nečekanou návštěvu, mimořádnou směnu v práci, ... apod. .

Nevím, jestli jsem závislá, ale mobil beru v drtivé většině vždy s sebou. Od toho ale taky přece je, aby ho mohl člověk nosit u sebe a být k dostižení. Vyloženě nesnáším lidi, co ho mají, jak já říkám, pouze na to, aby si ho strčili do zadele a nechali si dělat dobře vibracemi! To znamená, že nejsou příliš k zastižení...
Ale možná víc závislá jsem na netu a na FB, cítím pnutí, pokud není během dne k dosahu, uff...

ahoj, no jsem na tom taky zle , mobil je moje závislost... jsem schopná propsat 1000 sms za měsíc, mobil nosím i do vany, prakticky pořád a všude...

Mám takový problém, pořád sleduju telefon a čekám, že zavolá přítel a pak to nevydržím a zavolám já, když se neozývá zkouším to několikrát během chvíle. Bojím se jít bez telefonu do sprchy, abych náhodou něco nepromeškala, bojím se telefon nechat mimo dosah, že bych neslyšela, že přítel volá. Nevím, jak se toho zbavit? prosím poraďte? Vím, že tak pozná a určitě i ví, že mě má obmotanou kolem prstu, ale ráda bych se toho zbavila a byla vzácnější. Taky nevím, jaké to může mít následky, mrzí mě že jsem taková.... holky poraďte prosím.

mobil nosím pořád u sebe, je to spíš zvyk - klíče, peněženka, mobil, bez toho neodejdu. Když ho zapomenu, cítím se nesvá, říkám si, co kdyby se něco stalo....pak si ale uvědomím, že dříve lidé bez mobilu žili naprosto normálně, přežili to, tak to ten den taky přežiju.

Pořád u sebe, jsem bez něj jak bez ruky.¨