Žena v mužském kolektivu

Podle mne je to nejjednodušší na světě Já byla v kolektivu samých mužů na brigádě, kde se se mnou nemuseli vůbec bavit, ale stejně za mnou přišli a bavili se - a to tam byl i velký věkový rozdíl (já studentka, oni tatínci od rodin). Takže bych se toho vůbec nebála, byla prostě usměvavá a milá, pěkně je zdravila, možná se s nimi snažila trávit obědovou pauzu a v ní pokecat. Spíš je problém opačný, abys nezapadla až moc a někteří se nezamilovali

No právě
Toho se neboj, časem přijdeš na to, že je to velká výhoda - odpadají různé kancelářské drby, závist od kolegyň a podobně. A ty jsi takové mladé kuřátko, takže počítám, že se všichni budou moct přetrhnout, aby ti vysvětlili, co a jak. Za vyvrhele určitě nebudeš, spíš naopak Ale zase se nesnaž chovat a vypadat nějak vyzývavě, prostě tak akorát - buď sama sebou. Sem tam s nimi třeba zajdeš na pivko, apod. Já jsem v chlapském kolektivu celý život a žádný problém jsem nikdy s nikým neměla, naopak - mám vyslechnutou spoustu názorů i z "té druhé strany" .
Ber to tak, že to jsou kolegové a na pohlaví nezáleží, feministický řeči si nechej raději na doma a chovej se sebejistě.
Máš přítele ?

Kdybych si mohla vybrat, tak bych šla snad radši do mužskýho kolektivu, než do ženskýho. Neboj se toho Když jsou milý, tak buď taky milá, nemáš vůbec co zkazit. Zatím můžeš sledovat jak to tam chodí a přizpůsobíš se. Může to být pohodovější a chlapi budou spíš rádi, že tam mají nějakou ženskou.

Reaguji na Amanita: Chápu ale já bych si taky přála, aby mě brali alespoň trochu vážně, abych se tam zase nezapsala jenom jako takové milé tele Rozumím že pro spoustu žen je to možná skoro ideální představa kolektivu, já jsem ale vážně trošku plachá a než se otrkám, moc toho nenamluvím. Ale dekuji za uklidnění

Já dělám v pracovním kolektivu 70 lidí, z toho 68 žen a tento deníček beru jako provokaci co bych za to dala.. budeš hýčkaná jako nikde jinde. Jak praví Amanita, buď milá a vstřícná, nic víc nemusíš, budou chodit sami, bacha na ty "příliš přátelské" kolegy. Není čeho se obávat a zbytečně se tím netrap, buď svá

To já jsem taky, ale na to podle mě nemá vliv, jestli kolem budou ženský nebo chlapi, s tím bys měla zpočátku problém všude.

takto jsem už pracovala - 45 mužů a já Bylo to v pohodě, nijak se to neliší od kolektivu žen. Stejné množství (možná i větší) pomluv, závisti, intrik....nevím kde se berou ty předsudky, že v mužském kolektivu nejsou...(možná se před někým drží a konkrétně neprojevují)
Ale taky hodně legrace, vtipů, informací...a také pomoci, např. se stěhováním.

Buď hlavně svá, nepřetvařuj se, do ničeho nestylizuj...a bude OK

Ale jsou, to je jasné - ale oni se pomlouvají mezi sebou vesměs, nemám tedy pocit, že by některý z mých kolegů řešil, jestli jsem mladší / hezčí / štíhlejší než on a dával mi to sežrat

Reaguji na dadabus: no jasně, tohle je jim úplně šumák...ale když dojde k porovnání aut, dovolených, známých a kontaktů, vstupů do klubů...neznají bratra

Ano, přítele mám, doufám, že to ustojí

Nebylo to míněno jako provokace, myslela jsem to vážně

Jéé, no tak to je jasné - zejména ty kontakty tuším dneska frčí nejvíc Ale to bych řekla, že se budou spíš před slečnou předvádět jeden před druhým, takže z těch jejich intrik ještě vytěží

To bylo určitě myšleno jako legrace, ta reakce, ve smyslu:"co by ona za takový kolektiv dala "
Bude to fajn, neboj se toho. Chlapi ti se vším určitě rádi pomůžou a budou se o tebe "starat" Taky mám zkušenost s mužským kolektivem a bylo to super (ale jsem teda dost extrovertní a s chlapama si rozumím víc) a jediné peklo byl vánoční večírek Ale pokud si zadaná, tak se ničeho nemusíš bát, nejhorší je to pokazit nějakou aférkou To jsou pak jak kohouti

Já dělala v mužském kolektivu, 7 chlapů a já A nemohla sem si to vynachválit...jsem jako ty, tiší povaha, nebavím se hned, ale prostě jinak to nešlo - musela sem s nimi komunikovat, zeptat se na támhleto a ono a oni když taky něco chtěli, musela sem odpovědět... Po pár dnech se z čistě pracovních hovorů začali vyvíjet i osobní a nakonec sem tam našla i velmi dobrého kamaráda. Jak už psaly holky, taky mi to dalo hodně pohlledů "z druhé strany" na mužské uvažování apod., takže to taky není od věci.
Nejlepší je být sama sebou, usmívat se a uvidíš kdo ti jak sedne a třeba se pak začnete bavit víc. Takže naprosto normálně jak jsi komunikovala s klukama ve škole. JInak já jim k tomu milému úsměvu ještě občas donesla buchty (hrozně ráda peču) a tím sem si je myslím získala naprosto, že mě začali brát normálně jako kolegu a ne jen "co tady ta ženská dělá". Jen občas některé ty vtipy přede mnou neříkali

to možná není špatný nápad, ale asi ještě chvilku počkám abych je omrkla

mno právě některé jejich vtipy mi přijdou dost drsné že ani na to nevím co říct, nic kloudného ze mě nevypadne a jenom se usměju.