Život v zahraničí

Ahoj holky, chtěla jsem se s vámi podělit o svojí současnou situaci a trochu se vypsat, i když asi nejde o nijak závažný problém
Před rokem a půl jsem se přestěhovala do zahraničí, potřebovala jsem změnu a nějakou životní výzvu. Všechno klaplo lépe než jsem očekávala, během chvilky jsem si našla spolubydlení, slušně placenou práci v kanceláři a nakonec i přítele. Přítel je super, jsme spolu přes rok a myslím, že nám to klape skvěle, plánujeme budoucnost. Práce mě sice moc nebaví, ale je dobře placená a víceméně se moc nepředřu, celkově jsou tady dobré pracovní podmínky, všechno je hodně flexibilní, člověk může pracovat i z domova, vzít si volno jak potřebuje a tak. Spousta věcí je tady sice šíleně drahých, ale jakmile chce člověk cestovat, tak je to všude levnější a není problém i vyjet na exotickou dovolenou, na kterou by člověk v ČR šetřil daleko déle.
Takže racionálně mě samozřejmě nic netáhne zpátky. ALE - dost se mi stýská Po rodině, po kamarádech...a tak celkově po ČR. Tady se zatím necítím doma a nevím, jestli se někdy budu cítit. Problém je, že jestli chci zůstat s přítelem, tak tady asi budu muset zůstat, protože on se na stěhování do ČR moc netváří a já ho chápu. Chceme do léta koupit byt a pořídit si kočku, což je velký závazek...a já se trochu bojím, že se mi prostě časem bude stýskat natolik, že se budu chtít vrátit. Na druhou stranu si vždycky říkám, že ani nevím, co bych v ČR se svým vzděláním mohla dělat za práci a nevím, kde bych hledala, tak super přítele jako mám teď. Pořád dokola nad tím přemýšlím a nemůžu najít žádné uspokojivé řešení
Co si o tom myslíte? A co vy, které žijete v zahraničí? Stýská se vám? Dovedete si představit tam zůstat už napořád?