Změna myšlení

Taky si občas beru věci hodně osobně a mrzí mě a tak.i sebemenší hádka s někým mě rozesmutní a zkazí celý den

Ale co s tím? Přece tomu člověk nemůže propadat celý život.

že by zbytečná vztahovačnost??

ono to je většinou tak , že to co se ti nelíbí na druhých lidech je ti vlastní ať si to připustit chceš či ne.

ono jde změnit úplně všechno, jak jednoduché a zároveň složité.

To, že se mě dotýká chování druhých je jednoznačně dáno i vztahovačností. Ale u mě nejde o to, že by se mi na druhých něco nelíbilo, spíš je to o tom, že se mě to zbytečně moc dotýká. Dělám si hlavu s tím, kdo si co myslí, jak se ke mně nebo k druhým chová. Jednoduše řečeno - všechno moc řeším.
Mikkýsku a jak jde tedy změnit myšlení? Nechci po tobě návod, spíš tip či názor.

člověk se mění a vyvíjí, takže jednou k tomu bodu každý dospěje , kdy to přestane řešit.

já myslím, že není podstatné co si myslí ostatní , ale podstatné je to jak vnímáš ty sama sebe..

určitě jde , kde začneš záleží pouze na tobě. Existuje mnoho způsobů, někoho změnit myšlení donutí okolnosti života, někdo začne vnitřně pociťovat nespokojenost sám se sebou a chce s tím něco dělat, někdo se chce změnit kvůli druhému atd.

Zkus třeba nějakou literaturu, seminář je toho všude spousta.

Nechci aby to vyznělo jako hnusná poznámka,moje rada ale je .... najdi si nějakou zábavu,něco co tě zabaví natolik,že přestaneš řešit každou blbost.
Všimni si,že lidi pokud mají starosti,ať existenční,zdravotní,rodinné,tak neřeší "hlouposti" protože přijdou na to,že život je moc krátký a křehký na zbytečné starosti.

Reaguji na martina30:
Taky jsem dřív bývala jako ty. Řešila jsem, kdo si co myslí, pořád jsem přemýšlela, jestli náhodou nedělám něco špatně, mrzelo mě, když se na mě někdo zlobil apod. A víš, co mě změnilo? Životní zkušenosti Čím víc si toho člověk prožije, tím je silnější. Nevím, kolik ti je let, ale řekla bych, že to jde tak trochu i ruku v ruce s věkem, kdy člověk začíná být imunnější vůči okolnímu světu (i když na stará kolena zase začne být sentimentální, no).
A taky souhlasím s:

Reaguji na martina30:
na to ti doporučuju např. skvělou knihu od Dona Miguela Ruize Čtyři dohody. Tam pochopíš, jak a proč si nebrat nic osobně a tím si usnadnit život. Je to skvělá kniha a na českém trhu je už dlouho, takže bys ji měla sehnat.
Rozhodně bych od tvých pocitů neutíkala, protože tě to vnitřně vede, že s tím něco chceš dělat. Myšlení změnit jde, ale člověk musí v první řadě sám opravdu chtít, a když tohle splňuje, pak na tom sám pracovat, vést tě může právě kniha. Je jich více, např. Bosonohý lékař, to je opravdu výtečná kniha a vtipně napsaná, dobře se čte. Uvádím pouze knihy které jsem si sama přečetla.

Tuto knížku jsem už četla. A četla jsem i mnohé další. Určitě je super si je přečíst, člověk pak ví, jak na to teoreticky. Ale já mám spíš problém s uvedením teorie do praxe. Je mi jasné, že to není nic jednoduchého a že to nejde ze dne na den. Ale když to nejde ani po letech, tak si říkám, co dělám špatně, že se nedokážu změnit. Zvlášť když bych tolik chtěla a dělám to jen kvůli sobě, abych se zbytečně nedeptala. Vždycky se dostaví ten pocit, jako bych jednala proti své přirozenosti.

tak ti zřejmě situaci stěžuje ještě něco jiného, na to ale musíš přijít sama, co to je, rozpitvávat tvoji osobnost na netu nejde, ale veř tomu, že něco to je. Mám s tím osobní zkušenost.

Já taky. Nevím, jestli je to vztahovačností, spíš pak až moc přemýšlím nad tím, co jsem udělala špatně. Jak píšou holky, zlepšuje se to s přibývajícími životními zkušenostmi. A hlavně s tím, jak dané lidi víc a víc poznáváš. Pak už třeba víš, že některé lidi nemá vůbec cenu řešit, a být kvůli nějakému konfliktu dotčená, protože víš, že chyba není na tvé straně, že je to třeba povahou dotyčné osoby a ty s tím nic neuděláš.

Taky si nemyslím, že je to nějaká záporná vlastnost. Že nad reakcemi okolí přemýšlíš tě v životě posouvá dál, uvědomuješ si svoje chyby. Není nic horšího, než člověk, který druhým vůbec nenaslouchá a nějaké výtky vůči jejich osobě jim jsou šumák.

dnes, 20:20:53 - Připojeno během spojování:
Změna myšlení

Může člověk změnit své myšlení o nečem ze dne na den? Když si napříkla řeknu, že od zítra budu pravidelně cvičit a zdravě jíst, tak je možné, že mi to vydrží?

A proč ne? Já myslím, že záleží hlavně na vůli člověka

Nevím, myslím, že nelze tak úplně ze dne na den změnit myšlení (povahu).
Pokud ti dosud nešlo si říct: Tak, teď musim tohle a tohle a nakonec jsi to odložila "na zítřek", tak to nelze. Chce to postupně - ne říkat si "musy, bychy", které tě podvědomě přivádí do stresu, ale prostě udělat to v tu chvíli, kdy tě to napadne a máš na to prostor.