Ahoj všem,
tak nevím jestli jsem divná, ale čím jsem starší mám pocit, že se mi nedaří a že snad nikdy nebudu žít normálně. Teď jsme se s přítelem nastěhovali do svého a já mám pocit, že absolutně nezvládáme. Platit všechny poplatky a ještě jakž takž žít .. A přitom jsou všude kolem kamarádky, které mají bohaté rodiče co jim vše zařídí, nebo kamarádky co narazily na bohatého staršího chlapa... Jen já mám pořád pocit, že se tím životem tak horko těžko protloukáme. Já ve svých 21 letech a můj přítel ve stejném věku .. Že se sotva držíme nad vodou se svými platy ... Každý jede na dovolenou a my na to nemáme..... Je to normální ? Vím, že každý musí nějak začít, ale přecejenom .. Mám strach, že to tak jak je zůstane napořád 
Poslat SZ
Je pravda, že si většinou stěžují lidi, co nemají na co. Nechtějí vidět, že se mají fakt dobře. Máš přítele, se kterým žiješ. Jseš mladá a můžeš všechno. Říkat si tohle nemůžu, a tohle nemůžu, jsem chudák a dopadnu špatně.. To je jako mantra, která tě dovede tak akorát fakt do průseru. Myšlenky jsou určité energie, které přitahují energie sobě podobné. Lidi, které znám a jsou bohatí - tak jsou nejen pracovití samozřejmě, ale taky velice pozitivní lidi. Protože když někdo jen brečí tak se mu štěstí obloukem vyhne. U nás na Moravě jsme jim říkali plačky. Když jsem si četla tvůj příspěvek, tak jsem si na to hned vzpoměla. Je to samozřejmě nějaký psycholog. problém. 
Vždyť jseš v práci pár měsíců... Já taky když hledala práci, tak mě i tady v Praze v kanclu nabízeli 10tisíc
Galerie obrázků