Možná si řeknete že jsem praštěna možná taky ne.Můj bývalý kolega se kterým se znám 4,5 let mi motá hlavu.Před 3 lety jsme do sebe byli zamilovaní ale nikdy jsme to nedotahli do vztahu ani do žádného "fyzickeho kontaktu".Často jsme si psávali o tom co by kdyby znáte to.Problém byl asi vždy v tom že jsem byla zadaná buď já a nebo on.Hlavně jsme si navzájem neřekli o svých pocitech, ty z nas vypadly až časem asi tak po 2 letech.Jenže problém je v tom,že mě to k němu pořád táhne.Jsme spolu denně v kontaktu a já cítím,že on je ten,se kterým bych chtěla strávit zbytek života,že je pro mě ideální polovička. Mám hodného chytrého přítele,ale prostě tam chybí ta jiskra,touha a tak.Jen nevím,co si mám pořád myslet,kdykoli jsem v kontaktu s tím kolegou,i když jen virtuálně,tak mi přestává fungovat mozek.Jenže když se s ním o tom bavím,že lituji,že jsme to nedali dohromady,tak akorát řekne,že to tak asi mělo být a takhle je to ASI lepší,protože bysme si pak třeba nerozuměli,ale přitom mi i denně píše jak po mě touží. Asi jen fyzicky.Jsem z toho vselijak zmatena.On je taky zadany,ale rika mi,ze v myšlenkách ubíhá ke mě.



Poslat SZ
Když budete oba nezadaní, můžete spolu být. Tohle je prostě riziko. Stejně, když jsi s přítelem a z tvé strany není jiskra, tak s ním pravděpodobně už dlouho nebudeš. Promluv si s kolegou a jestli on také uvažuje o vztahu s tebou, tak prostě spolu buďte. Jestli se bude cukat, tak s tebou být nechce a chce jen nezávazný flirt. Pak se stejně můžeš rozejít s přítelem, protože to není asi ten pravý a počkat na pana Pravého
To by se snažil, ale takhle ? To mi přijde, že tě má spíš jen tak pro zpestření, že ho baví si s tebou psát, flirtovat, zasnít se, polechtat si ego...A to je tak vše. Takže já bych to nechala být. Ale zamysli se nad svým současným vztahem...Když je člověk ve vztahu šťastný a druhého miluje, nebude uvažovat o tom, jestli být s někým jiným a že ten jiný, je vlastně ten pravý, ta dokonalá polovička, se kterou ale nemůže být...Jak ty píšeš