Co s miminkem? ?: (

Minette, proč se mi pořád snažíš něco podsouvat?
Nic takového jsem neřekla, jen jsem si dovolila mít jiný názor a to nejen

Ne, to nebylo na Tebe osobně, ale i to co píše Etoile (opět to není na ni osobně) já vnímám jako velice zažité klišé. Toto se můžeme dočíst, mluví se o tom v médiích, ale ono se o tom takto mluví, protože takto vám to vypráví dospělí. (vám - všem - médiím), zkuste se někdo zeptat těch dětí. Ony nemusí být vždy nutně zmanipulované.

Samozřejmě odsuzuju matky, které se snaží vědomě manipulovat své děti, ale ono to většinou tak vědomé není, matka někdy prostě jen tak úplně nezatají, že se třeba trápí. Malé děti jsou velice emocionálně napojené - ikdyž tomu nerozumí. To jde vidět dobře například - rozpláče se ta matka - je jí smutno - mimino začne okamžitě brečet.

Možná já sama jsem na tohle téma trochu citlivá , to může být i dáno tím, co jsem si prožila, to není osobní

To bude ono, já osobně to z vlastní zkušenosti neznám, proto k tomu nepřistupuji až tak emotivně jako ten, který si to osobně, ať už jako dítě či rodič, prožil.

Ale já si nemyslím, že jsem emotivní. Ani jsem ti nic nepodsouvala, tu větu sis na sebe vztáhla sama.

Já zkrátka jen taky vyjadřuju svůj názor, který je jiný. A nepsala jsem nic ve smyslu - "Tys asi nikdy nic podobného neřešila, viď?"
což by se daleko spíš dalo brát za podsouvání

Nikomu neupírám právo na názor, jen se ozvu, pokud začne někde převažovat ten většinový, Etoile použila jako argument, že ona o tom něco ví - pohybuje se, či snad pracuje v oboru, já tu původně ani nechtěla uvádět jako argument příklady konkrétních rodin.

Zkrátka jsem chtěla říct - je možné, že někde k tomu dojde - k cílené manipulaci s dítětem (a ta matka je pak velmi špatnou matkou, protože primárně uspokojuje své potřeby a nejedná v zájmu dítěte), ale i pokud se toto stane, tak v ten konkrétní okamžik to dítě myslí a cítí nějak (a je to v tu chvíli jeho vůle). I člověku který s tím absolutně žádnou ani zdánlivě podobnou zkušenost nemá podle mně musí snad drát nervy, když vidí i přes TV obrazovku, jak za asistence sociálních pracovnic a policie, děti řvou, křičí, brečí, není v tom hysterie, spíš zoufalost, bojí se, schovávají se u mámy (nebo u táty), a ten druhý rodič to dítě násilím vytrhne - já tyhle scény v televizi viděla několikrát. A při jejich sledování opravdu emotivní jsem, kdo by nebyl?

To je těžký, hrozně těžký. Riskuješ, že mimčo už nebudeš moct mít. Ale mít ho s takovým bastardem a celej život mít tu svoji chybu před očima....prožívat těžké začátky... Máš aspoň rodinu, která ti vypomůže? Si říkám kdyby ty holky víc uvažovaly koho si pustí do postele. A ten tvůj chalan co tě do toho dostal by platit alimenty rozhodně měl. Přece z toho nevyvázne jen tak. Udělal si s tebou dítě? Udělal. Tak ať kouká cálovat a ať se kouká starat. Já bych ho sedřela z kůže. Nevím jak tě tu třeba Tiakia může obdivovat za to, že to na něj nechceš hodit, když ON nechce.

Tak snad taky s prominutím šu*al, ne? Tak ať se kouká starat, parchant. Ke zplození potomka jsou potřeba dva. A pokud ne, tak testy otcovství a soud. Udělala bych mu takovou ostudu, že by na to do smrti nezapomněl. Nevím, proč bys celou tu starost o dítě měla na svá bedra vzít ty.

Reaguji na Minette: My se prostě neshodneme, takže se nezlob, že nebudu vyvracet každý tvůj argument, na to nemám sílu. Můj přítel byl manipulovaný matkou a k otci se ani ve 20 letech nehlásil, přestože ten o něj zájem jevil, jen je k sobě v dětství matka nepustila a příteli tvrdila, že se otec nezajímá. Dnes spolu mluví, ale silný vztah spolu nemají.
Mně jako matce trhá srdce, když můj 4letý syn kňourá, že nechce k tátovi a chce být se mnou (máme střídavku), ale vím, že jakmile se za mnou zavřou dveře, tak je rád s tátou. Já bych si v životě nedovolila říct mu "já bych si tě taky ráda nechala, ale musíš k tátovi". Dítě nepodmíněně miluje oba rodiče, proto mu v hlavě působí neskutečný guláš, když mu jeden z těch milovaných vykládá, že ten druhý milovaný je hovado a milovat ho tedy nesmí. A opravdu to nemám z příruček, kéž by.

Protože si slečna mohla vzít po nehodě Postinor a ne čekat zda náhodou nebude mít štěstí.Souložím bez antikoncepce,praskne kondom,utíkám do lékárny hned a ne až za měsíc k lékaři.To je logické když nechci dítě.

Je to asi jediný možný a správný přístup, jak to děláš. Ale přesto vidíš, že se dítěti nechce, takže asi jen o manipulaci to není.

No pokud střídavou péči ve smyslu, že se dítě kažý týden stěhuje, tak se ani jeho kňourání nedivím.

I dospělí se k jakékoliv změně staví spíš negativně a s obavou

Reaguji na Minette: Budou mu 4, takže zatím je mistr manipulátor on, jako každý malý dítě.
Nestěhuje se, všechno má dvakrát, ale je to tak, že je vždy jeden týden se mnou a jeden s tátou. Ale to by bylo na další téma

Pokud vnitřně cítíš, že to dítě chceš, tak si ho nech. Jasně bude to těžký, ale uvidíš, že se ti to mnohonásobně v dobrém vrátí, vždyť to maličký za nic nemůže, ani za svého otce. Mysli na to, že s jedním děckem se to vždycky dá nějak zvládnout! Máte kde bydlet? Co rodiče, nevypomohli by alespoň ze začátku? Nebo kamarádi, spoustu věci na mimčo se dá sehnat darováním nebo levně v bazarech. Dítě nepotřebuje žít v přepychu, ale v lásce, jednou ti to vše mnohonásobně vrátí, až ho uvidíš, jak roste, jak ti říká maminko a že tě má rád, to se nadá ničím vykoupit. A uvidíš, že si časem najdeš príma chlapa, který bude mít rád tebe i tvé dítě, pak můžete mít společně i další. Já bych na potrat nešla, vždyť dítě je dar, je to takovej malej zázrak. Držím ti strašně moc palce, ať vše dobře dopadne, ale pokud je prcek v pořádku, je zdravej nebo zdravá, tak si ho nech. Ty to zvládneš!

Souhlasím, je to její volba, ne volba přítele.

Zakladatelce i miminku přeju hodně štěstí, ale nechápu, když už předem ví, že to bude mít těžké, proč se vzdát alimentů? Ty nejsou pro ni, ale pro dítě, které na ně má ze zákona nárok, ať bylo přivedeno na svět z rozhodnutí kohokoli. A navíc, na zplození musí být vždycky dva a jediná 100% antikoncepce je nesouložit, takže bych z otce nedělala nesvépráného chudáčka co za nic nemůže.

to podle mě zakladatelka ani nedělá, spíš mi z jejích příspěvků vyplývá, že když ji nechal v problému a dal od toho ruce pryč, tak se ho asi nechce doprošovat, natož s ním vázat kontakt kvůli alimentům osobně bych taky za ním spálila mosty a už ho nikdy v životě neviděla, ani neslyšela.. což v případě posílání/případně pořád upomínání alimentů jde málo kdy..

Představ si to obráceně
Žena dítě za žádnou cenu nechce,ale nemůže brát antikoncepci,praskne kondom a ona bude chtít Postinor muž jí to zakáže a týden jí bude držet někde v izolaci,aby si nemohla prášek vzít.Takže bude těhotná,on se bude radovat a ona ho bude nenávidět.
Ano souloží dva,ale i na případném oplodnění by se měli ti dva domluvit a ne jeden chce a druhý ne,tak má smůlu.Chápeš co píšu?
Skoro bych radila chlapům souložit zásadně s kondomem a ještě k tomu praktikovat přerušovanou soulož,protože jinak je mi jich fakt líto.Souloží pár a žena když si postaví hlavu,tak ten chlap bude platit
Nikdy bych nepřivedla na svět dítě chlapovi,který ho nechce.Styděla bych se sama před sebou a proto je mi zakladatelky chování sympatické.

V čem je ti chování zakladatelky sympatické? Že chce jít na potrat? Nemusí přeci přivést na svět dítě chlapovi, který o něj nemá zájem, ale může ho přivést na svět pro ostatní, pro sebe...
Může to být geniální jedinec, který pro lidstvo něco užitečného vymyslí, např.
Ale i z jiného pohledu, takže přivést na svět dítě chlapovi, kterýho ho chce, ale se kterým po porodu vyjdou na povrch okolnosti, které vedou k rozvodu (rozchodu) a někdy je to tak opravdu nejlepší rešení, to v pořádku je? Není tohle jen skok vpřed a urychlení případných tahanic a problémů? Není lepší zůstat sama s děckem i bez jeho případné almužny? Alespoň jim už nebude zasahovat do života a případně dělat problémy.