Dát přítelovi ultimátum?

Někdy je nejlepší ho nechat ať si odskočí jinde, zjistí že tráva jinde zelenější není a zase ho budeš mít nazpátek. Samozřejmě to chce určitou vyzrálost, abys něco takového dokázala. Spíš si myslím, že z toho nic nebude. Pokud jí nikdy neviděl a jenom mu poslala fotky někde přes net tak to bude stejně nějaká zamaskovaná buzna apod. Takže bych to fakt neřešila, ale na druhou stranu pokud kvůli pár dopisům od holky kterou nezná a ani neví jak vypadá a zda vůbec existuje se s tebou chce rozejít tak je opravdu těžce nevyzrálej a nějakej labilní a asi mu něco chybí nebo fakt nevím. Normální by bylo kdyby tě třeba podváděl pár měsíců a pak tě teprve chtěl opustit, ale takhle předem aniž by jí znal, viděl cokoliv to je fakt dost divný. Tím normální nemyslím, že je to správné nebo že to schvaluji, ale rozcházet se s partnerem se kterým jsem 3roky jen kvůli nějaké imaginární náně to je fakt na hlavu. Zajděte si spolu třeba do stripáče a třeba ho to srovná když uvidí nějakou jinou ženskou a zároveň uvidí, že ti to nevadí.

Reaguji na Moňas: Říkám si to stejné...

pod to bych se s chutí podepsala...

ani bych nepsala, že předělanej Normálně na tvrdo bych mu napsala, že mám péro

Přesně tohle se snažím říct. Taky nejde o to, že ho omezuji. Přece mám právo říct, co nechci, aby ve vztahu dělal, protože je to pro mne neakceptovatelné a je na něm, jestli si vybere vztah se mnou nebo flirtování s jinými. Obojí prostě mít nemůže. Třeba u Majklíka ano. Majklíkův přítel si může vpodstatě dělat, co chce, protože Majklík se ho bude držet jako klíště a tolerovat mu jeho známosti, protože ho nechce za žádnou cenu ztratit. Majklíkův přítel to ví, takže je v pohodě a jistě si za to Majklíka velmi váží..
Sorry, holky, já nechci vystupovat jako semetrika, možná v některých věcech úmyslně přeháním, ale jedno je jisté. Můj muž naprosto přesně ví, co mi vadí a toho se varuje. Je to trochu povahou, trochu disciplínou.. ale, koneckonců, ve každém vztahu musí být odpovědnost a disciplína, zvláš´t, když už to není jen o dvou lidech, ale třeba o třech a více členech rodiny..

Je fajn, že to tak máte nastavený ale né každý je jako tvůj muž ....
já se taky snažila si s ním o tom promluvit .. jenže on pak začal že zbytečně žárlím, že mu mám věřit, že si myslím že bůh ví co si s nimi píše a tak ... prostě jsem ho tím jakoby "urazila" .... a hlavně pak dodal, že mu nemám právo co zakazovat, což má naprostou pravdu .. nemůžu mu zakazovat aby si nepsal s jinýma holkama.. prostě mu věřím a chci s ním být, tak to neřeším ... dokud mě nebude podvádět, at si snimi klidně píše...

pamatuj si kočko jednu důležitou věc.Pokud s tebou partner chce být,tak ti bude naslouchat a nebude dělat nic co nechceš.Takže jestli moc chceš,aby tvůj partner byl jiný,je nutno bohužel začít hledat nového.
Věrnost a respekt k tomu druhému není nic co se musí ale pouze z lásky chce.Pokud se někomu nechce a má na to odpověď

tak jsou to fakt jen kecy k ničemu.

To jsem mu taky říkala, že kdyby mě miloval, tak nebude dělat nic, co by mě trápilo ... chtěla jsem jen, aby si přestal psát s jinýma holkama.. nic víc ... on má na to jiný pohled, prostě že když se dva milují, tak se musí tolerovat, věřit si a důvěřovat ... nemá důvod se měnit, když podle "něho" nedělá nic co by nemohl... nedělá prý nic špatnýho ...

majkliku, souhlasím s holkama. Pokud ti to v tom vztahu nevyhovuje, tak to změň! Nač se trápit? Proč? Nemáte děti, tak proč se obětovat? Jsou vztahy, kde to nevadí ani jednomu, ale to není váš případ

Fajn,on kdyby věděl,že to tolerovat nebudeš a moc stál o to být s tebou,tak by se jeho pohled velmi rychle změnil.
Jenže ty jsi se s tím smířila neb máš strach,že o tento skvost přijdeš.To je ten problém.
Pak se tedy budeš trápit dál dokud ti nedojde,že kopnutím skvostu do zadku by se vše vyřešilo.Jemu by to možná došlo a když ne,žádná škoda.

Reaguji na amelie1111:
Jj já ti rozumím .. ale nejsme spolu tak dlouho, aby to bylo na té správné cestě něco zakazovat .... on je prostě jinej než já, podle něj, když se ve vztahu něco zakazuje, tak je to prostě špatně a nechce takoví vztah .. jenže já blbka jsem ustoupila a je to tak jak říkáš .. než abych si přiznala, že každý hledáme něco jiného, tak jsem zatla zuby, překousla to a neřeším to ... a kupodivu je mi to nějak jedno .. když jsme spolu, tak nám to parádně klape, a co dělá na počítači když nejsme spolu je mi jedno .... jsou to jen písmenka ...

Vcelku souhlasím,až na to,že nechápu ,co je na tom tolerovat mu kamarádky,měl je předemnou a proč by je nemohl mít nadále,Já mám x kamarádů a také se jich nevzdám.Nepřijdu si ani trošku zoufala,máme hezký vztah,jsme k sobě úpřímní,nemáme tajnosti a důvěřujeme jeden druhému.Spíš mě přijde zoufalé toto zaklazovat,jelikož to pro mne znamená,že si právě nevěřím a mám obavy...prostě si nejsem jistá...a to tak osobně nemám.
Nikdy nevíme,kdo kdy zblbne,ale věřím si natolik,že mu opravdu kamarádky nezakážu,nevidím důvod a nevidím v nich konkurenci.

Já vím holky ... nebojte, to jednou přijde, až zase vybuchnu, rozejdu se s ním kvůli tomu, a tentokrát si za tím budu stát... a jak říkáte, když se mnou bude chtít být, tak se sám změní a doleze ... a když nee, tak k sobě prostě nepatříme ...

Jenže zase si říkám, jestli vůbec takoví chlap existuje, co toleruje ve vztahu nějaké zakazování .. ať je to teď Petr, příště to může být Honza a bude úplně stejný .. ale zas je fakt, že když člověk opravdu miluje, udělá pro toho druhého všechno .. musím to brát i pozitivně

je ti to jedno teď, ale co do budoucna? Co až budeš doma na mateřské a on bude trajdat po kávičkách s kamarádkama? To už ti tak jedno nebude asi...