Hodně na sobě teď dřu. Cvičím, makám, jak to jde... ale chtěla bych změny asi moc rychle...
Jak jsem k sedmiletému dítěti přišla jak slepý k houslím...aneb co s tím, když se necítím na to být macechou...co dělat, jak se v téhle situaci chovat
Nedávno se mi přiznal přiznal, že mi hodně lže, teď mi zalhává i to co dělá o víkendech, nevím co si o tom myslet. Důvěra je přece hodně důležitá ve vztahu, ne...Děkuji za vaše názory :)
Rozešel se se mnou po 3 letech a měsíci, chce být kamarád. Jsem na dně, nevím co mám dělat. Včera to se mnou ukončil a to jsme dnesk měli jít na akci.
Říká se kamarád taky rád, ale co když vám už "pouze" kamarádství nestačí? Má cenu riskovat to nebezpečí, že vaše přátelství skončí v troskách na úkor vztahu? Poraďte prosím!
Partner byl minulý rok v Thajsku, byl mi nevěrný. Zůstala jsem s ním, teď tam chce znovu. Řekla jsem mu, že nechci, aby tam znovu jezdil, a teď se rozhoduje, jestli pojede nebo ne.
Nechci si představit ten den, kdy se rozloučíme a budu vědět, že ho 14 měsíců neuvidím. Stále si přemítám ten den, kdy bude odcházet a já naposled ucítím jeho dlaň na mé tváři.
Ocitla jsem se po několika letech v pernamentních partnerských vztazích na nové startovní čáře a začínám po roce plném drastických změn znova od začátku.
Párty - seznámení - výměna čísel - balení po sms - domluva na schůzce, která se nakonec neuskutečnila. Málokterý kluk mně zaujme a zrovna tento ano, proto mně docela mrzí, že se po tak slibně rozjetém začátku dál neozval.