Začínám s přítelem přemýšlet o miminku, jenže nějak nedokážu překonat strach z porodu. Bojim se té bolesti, že půjdu do neznáma, jak překonat strach z porodu?
Rozchod, téma kterého jsou deníčky na omlazení plné a téma, které když je u některé z nás v životě aktuální hraje velkou roli...
Začla jsem si s kolegou v kanceláři. Ženatym kolegou. Bylo to spíše o zábavě a o sexu než o lásce, ale poslední rok byl hodně intenzivní a oba jsme se do sebe zamilovali. Hodně hluboce.....
Moje matka udržuje kontakt s mým bývalým, který ke mně byl jak slovně, tak fyzicky hrubý, se mnou ukončila kontakt.Potřebovala bych znát názor někoho nezaujatého.
Fobie - jak si pomoci sama, jakou léčbu zvolit, vaše zkušenosti. Zkoušeli jste například psychology, psychiatry, nebo nějaké jiné metody např hypnózu?
Nadbíhá mi (ex) kolega, o kterém jsem se zrovna dozvěděla, že to možná táhne i s jinou kolegyní. Dělá ze mě blbce? Jak byste se zachovaly? Nevim, co si myslet...
Ahoj holky, nevím, jestli čekám přímo radu, možná jen trochu povzbuzení, že nejsem úplně ztracená a třeba mi pomůže už jen to vypsání jako takové. Je mi 23 a mám několika měsíční dceru. Přijde mi, že jsem od doby po porodu zapšklá - lepší výraz mě nenapadá. Celý život se mi samozřejmě obrátil vzhůru nohama, v něčem v dobrém, v něčem naopak špatně - a přijde mi, že jsem se tím špatným nechala semlít.
Škodím si ve vztahu... bude to docela dlouhé, jsem žárlivá, přecitlivělá, pořád se ujištuji, že mě přítel chce, že mě nevymění za jinou a jsem pro něj dobrá. Je pro mě středem vesmíru.
Měla bych asi takový zvláštní dotaz na ty, co mají vztah, nebo měly. Měla jsem od 16 let přítele, skoro 5 let a teď jsem 3 měsíce sama. Dost randím a zajímalo by mě, jak to jako v normálně začínajícím vztahu funguje.