Naskytla se mi taková nemilá situace...nastoupila jsem do práce, kde nutně někoho potřebovali, zatím se zaučuju...na pohovoru všechno vypadalo růžově, těšila jsem se, že mě vzali...realita je ale úplně jiná
Budu mít asi hodně zvláštní dotazy. Doufám, že mi tento deníček nesmažou. Ale opravdu bych potřebovala poradit. Asi se teda hanbou propadnu a je mi opravdu trapně to sem psát, ale nevím na koho se obrátit..
Dříve se o mne, alespoň myslím, zajímal jeden kamarád. Bohužel mi až teď došlo, jak moc bych ho chtěla. Nejsem si však jistá, jestli u něj ještě mám šanci...
Nevím si rady. A přemýšlím nad tím, zda by mi mohl pomoct psycholog. Zda by mi mohly pomoct nějaké prášky, ale nepřijdu si jako někdo, kdo by tu pomoct potřeboval tak nutně. Prostě nevím co dělat.
Dostala jsem se do situace, která pro mě začíná být pomalu, ale jistě citově zamotaná a tak budu ráda, když někdo přispěje svým názorem či radou na situaci :)
Po několika měsících nezaměstnanosti jsem byla přijata do lépe placené práce. Od té doby mi přijde, že se všichni mí známí začali ke mně chovat jinak.