Máte děti?
Chtěli jste je?
Kdybyste se měli znovu rozhodovat, pořídili byste si děti, i stejný počet?

Mě děti ohromně naplňují. Měla jsem je na dnešní dobu poměrně brzy (22 a 24 let), ale mateřství mi dalo tolik, že mám dojem, že mě osobnostně velice posunuly.
Naučila jsem se křičet i být trpělivá. Poznala jsem co to je milovat někoho víc než sebe, poznala jsem ten největší strach, který člověk v životě může zažít.
Ikdyž moje práce je pro mě velice důležitá, a chápu, že děti jednou vylétnou z hnízda, mám spoustu svých zálib..., přesto děti zůstanou velmi důležitou etapou mého života.
Ikdyž nejsou dokonalé (a kdo je, že?), a mají spoustu problémů jak zdravotních, tak ve škole, jsou to ty největší dary, které mi prozatím byly dopřány. Díky za ně.

Já mám dvě děti, jsou rok po sobě a dnes už dospělé. Dodnes lituju toho, že jsem si nepořídila třetí. Vůbec si nedovedu představit život bez dětí a nemůžu se už dočkat vnoučat.

mám jednu nečekanou cácorku a je to super. Neměnila bych a jsem ráda, že si sama našla cestu k nám, i když ji nikdo tak nějak nezval.

počítám ještě s jedním do vzdálenějšího budoucna, ale třeba se mi už taky nebude chtít, nechám to opět osudu.

Bříško
To bych taky brala, jak vidím malé děti, jsem úplně naměkko.

Výborné a pro mně právě aktuální téma.

Potřebovala bych přesvědčit, že děti jsou fajn. Původně jsme si s přítelem mysleli, že na nich začneme pracovat letos v létě. Ale máme strach, že to nezvládneme. Oba. Zvykli jsme si na pohodlný život, cestování ... ani nemám žádné mateřské pudy, a to mi bude 34, práce a moje záliby mi pořád připadají jako to nejdůležitější...

Armelle

pokud to je tak,jak říkáš, tak radši ještě počkej nebo pokud děti nejsou nějak v plánu, tak se na to vyrpdni úplně, dneska je spouta lidí dobrovolně bezdětných.

druhá možnost je prostě to neřešit a vlítnout do toho rovnýma nohama. Je na tobě, k čemu se přikloníš. 34 je už docela dost..........na první mimino.

Armelle
Dítě je skutečně zásah do života a přináší velké změny.To, že máš pocit, že nemáš mateřský pud, není nijak směrodatné.Počkej, pud se dostaví, je dost matek, které pudy dostihly až po porodu....možná se to zdá pozdě, ale podle odborníků je to zcela přirozené a mnohé matky, o kterých by jeden řekl, že jsou mateřským pudem zcela prosáklé, tak často předstírají a třeba to tak žhavé ani není. Jestli máte zázemí, tak bych se toho tolik nebála....cestovat se dá i s dětmi, také jsem to tak dělala...prostě se dítě stalo součástí všech našich činností.....tedy pokud jsem šli někam večer, tak to řešila nějaká pomocnice...ale od malinkata jsme jezdili na výlety do Německa, chodili jsme do restaurací i s malou, vždycky jsme to nějak dali dohromady.Ale volnější ten pohyb je bez mimina, to je samozřejmé.Já jsem měla dítě v necelých 33 letech a bylo to tak akorát...nic není tedy v Tvém věku ztraceno.A k té kariéře...kdybych bývala v tu dobu nějakou zajímavou kariéru měla, také by rozhodovací proces nebyl jednoduchý...ale já jsem v tu dobu již nebyla aktivně zaměstnána, trávila jsem čas stěhováním s s partnerem za jeho prací, když jsem otěhotněla, tak jsme se akorát vrátili z e zahraničí, kde jsem také byla s ním.Takže já jsem to moc neřešila, dítě jsme už chtěli, tak jsme si ho vyrobili....ale být manažerka, umělkyně, dělat něco opravdu zajímavého, možná by dostala přednost práce.Já sama jsem z práce odešla, když mně chtěli udělat vedoucí oddělení...šéfovat 3 lidem mi jako kariéra nepřijde, opustila jsem místo s klidným srdcem a dala jsem přednost práci partnera, která nás skutečně živila...a taky partnerskému vztahu.Pokud se rozhodneš zůstat bez dětí, určitě to také jde...kdychom s partnerem děti mít nemohli, tak bychom spolu stejně zůstali, protože jsme byli zvyklí žít jeden pro druhého....ale co máme naši prdelku, tak je to super....holčička nám dělá radost a bez ní bychom to ani nebyli my....jsme za ní moc moc šťastní.

Já mám děti 2, jedno jsem měla ve 22, druhé v 27 a určitě bych si je pořídila znovu a opět brzo. Pro mě v 27 bylo už dost dlouho, ale prostě to tak vyšlo. Zase bych si je pořídila brzo, už jsou větší a obejdou se beze mě a tak si užívám až teď a to s rozumem. Bez dětí si život neumím představit, asi by mě to nenaplňovalo tak jako teď. Jsou s nimi starosti, ale taky jsou i radosti.
Každý si to musí ale rozhodnout sám, já osobně se přikláním k tomu, nečekat až si zařídíme bydlení, až něco procestujeme, to všechno se dá i s dětmi. Mám nějaké kamarádky které si pořídili děti ve 40, teď je jim o 10 více a nenesou to zrovna lehce. Jsou to úkoly, spousta koníčků kam se ty děti dnes musejí ve většině případů vozit a žádný klid. Je to ale na každém jak si to zařídí. Neodsuzuji ty, co si je pořídit nechtějí, je to pořád lepší, než je potom někam odložit

arrow
profile_image
MagdaA
od 23. 7. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Venuše
Poznala jsem co to je milovat někoho víc než sebe, poznala jsem ten největší strach, který člověk v životě může zažít.
Tohle je naprosto přesný, nepopsatelný pocit, nikdy předtím jsem si nedovedla představit, že bych si před někoho stoupla, když by letěla kulka (obrazně řečeno), teď už ano.

MagdaA
že bych si před někoho stoupla, když by letěla kulka (obrazně řečeno), teď už ano.
pře kohokoliv ne, před vlastní krev ano

Natýska
A k té kariéře...kdybych bývala v tu dobu nějakou zajímavou kariéru měla, také by rozhodovací proces nebyl jednoduchý...a
Asi tak ňák.... já mám pocit, že bych k práci dítě prostě nezvládala...

Armelle

myslím,že by stačilo zvládat dítě, po nějakou dobu určitě. A pak by ses přece mohla k práci vrátit, ne?

Miabella
myslím,že by stačilo zvládat dítě, po nějakou dobu určitě. A pak by ses přece mohla k práci vrátit, ne?
Asi ano. Jen nesmím být taková kariéristka.

Ale těhotenství a porod mi taky nahání hrůzu... připadá mi, že ve 34 letech, dejme tomu, že by to mohlo být v 36 letech je na mimi pozdě...

arrow
profile_image
sharon76
od 22. 6. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Mám 2 holky. 2,4 roku a 10 dnu. Aby ty děti vubec měla musela jsem absolbovat plno vyšetřeni a zdlouhavé lečení. A i ty porody mě daly zabrat: První holka se narodila předčasně 33+5tt, druhá z duvodu važnych komplikaci akutní cisař. Jso to moji zlatička! Kariera a prace už neni pro mě to podstatne. Jedině co bych možna změnila tak že bych ty děti měla dřiv. Poprvé jsem rodila ve 30.

arrow
profile_image
barborsan
od 3. 8. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Já se musela rozhodnout, super práce a kariéra nebo mimi.Bylo mi tenkrát 36 let-ted mám čtyřletou cácorku a jsem šťastná.Daleko víc, než v době rozhodování.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené