Jak bojovat s negativními myšlenkami a "zlem" v sobě, z událostí, které Vám život přinesl?
Jak bojovat s negativními myšlenkami a "zlem" v sobě, z událostí, které Vám život přinesl?
holka tohle je strašně dlouhý a zamotaný a nepřehledný, to Ti nikdo pořádně do konce nepřečte a i když přečte, tak z toho stejně nebude chytrej. Píšeš, že studuješ vysokou školu, tak proč nedokážeš psát jasně, stručně a přehledně?
Jn, já to jen přeletěla, chtělo by to spíš ty nejdůležitější věcí :/
No právě, já si teda tak trochu myslim, že s kym to táhne Tvoje tetka nebo co to tam popisuješ, se Tě až zas tolik netýká. A takových věcí bude jistě víc. Přečti si to znova po sobě ještě jednou, zamysli se nad tim, co se týká PŘÍMO TEBE a na to ostatní se můžeš podle mě vykašlat, život je příliš krátký na to, aby si ho trávila řešením starostí ostatních.
holky, chápejte, že se potřebovala vypovídat, potřebovala to zse sebe dostat všechno, tyhle vaše rady, ať to zkrátí jí moc nepomohou (nemyslím to nijak zle)
Reaguji na Martha88:
no a k tobě - podívej, myslím, že tomuhle, čím sis prošla, se prostě jednoduše říká ŽIVOT . . . někdo ho má méně zamotaný, někdo má v něm karambolů víc . . . někomu se x negativních věcí stane naráz, někdo si je vybírá postupně a někomu se prostě vyhýbají . . . ztráta blízkých, komplikace s rodinou, zdravotní problémy nejbližších - vše působí na psychiku, a ty budeš určitě i citlivější slečna. Musíš si prostě uvědomit, že tohle se v životě stává, ale taky má vše svojí příčinu, souvislosti a dopad, které pochopíme až později. V životě to tak prostě chodí, že jsi jednou dole, jednou na hoře - jako na houpačce. U tebe mi ještě přijde, že se potřebuješ z toho nějak vymotat, co nejvíc vypovídat. Možná bych i pouvažovala o návštěvě psychologa. Nemyslela jsi na to? Byla by totiž škoda zůstávat v jednom místě a neposunout se nikam díky věcem, které už nijak nezměníš a neovlivníš. V neposlední řadě se přestaň dívat na druhé. Je to jejich věc, jejich život. Ty žij a jednej podle svého nejlepšího svědomí. Aspoň k tomu bys mohla dospět.
Reaguji na Martha88:
já ti rozumím a to co popisuješ znám.Jsou to špatné rodiné vztahy,které jsem zažila a zažívám
a protože jsou to lidé ,,ti blízcí,, zasahuje to do tvého každodeního života aniž by jsi chtěla.Musíš se přesto přenést....vybudovat si vlastní rodinu s novými či stávajícími členy,kteří tě mají rádi.Jiná rada není 
Jinak asi takto:
- smrt taťky - ano, to je hrozné, s tím souhlasím, doufám, že čas vše vyléčí a přebolí to, tady to je opravdu tragédie
- smrt dědy - dožil se šťastně vysokého věku, jistě je to taky hrozný, ale v 80ti letech, to je pěkný věk
- dědictví - tady tu anabázi jsem moc nepochopila, no a jak se Tě to týká? Chceš od někoho něco? Tak je nech, ať si vyklovou oči mezi sebou a nestarej se o to...
- spolubydlící - může vyhrožovat čim chce, když neplatí nájem, může si jít stěžovat třeba na nádraží, píšeš, že to vyřešil přítel, tak to nech být.
- kamarádka Ti svedla kluka? Píšeš, že máš 5 let přítele a šťastný vztah... Jestli je to událost stará 5 let, tak se na to vykašli a jestli je to něco nového, tak jak je to s tím současným přítelem, co?
- kamarádka na mateřský si za to může sama, na to se můžeš fakt zvysoka vys...
- sestra si holt musí držku nabít sama, je to blbý, ale čim víc jí začneš mluvit do lásky, tím víc ji akorát od sebe odeženeš, no hlavně ať frajera neživí z Tvých peněz a takové vztahy stejně dlouhého trvání nemají
- tetina nevěra - to se Tě netýká
- otrávení kocourů - vyříkat si to se sousedem pěkně od huby
- přítelovy srdeční slabosti - holka každý má něco, hlavně jestli už je v pořádku, na to je nejhorší stres, hlavně, jestli se oběhal vyšetření, co potřeboval a začal se nějak léčit, nebo se z toho jen hroutíte takhle po doma
- focení - no a co, Tvoje věc
- auto v 21 - proč tak pozdě, řidičák můžeš mít od 18 a auto taky, na tom neni nic k závidění
- všichni se podvádí a táhnou to s kdekým - tak to vždy bylo, je a bude, to taky není Tvoje starost
- mají exekuce na platech - no a co, jestli se dostali do s.aček vlastní vinou, co je Tobě do toho, buď ráda, že ty ne a neřeš to, hlavně jim nepučuj peníze
- maminka umírá na rakovinu - cizí lidi s rakovinou jsem řešila do té doby, než jsem ji dostala sama, doufám, že teda neumírám, ale stal se ze mě trochu cynik
- kamarád s vdanou paní - no a co? Závidíš jim snad nebo co?
Holka, nejseš spasitel, aby jsi na sebe vzala všecky problémy lidstva, tak se na to vykašli, důsledně odděl cizí problémy od vlastních (to je jak míchat jabka a hrušky) a řeš to, co je důležitý.
Cituji Ellenuschka: to Ti nikdo pořádně do konce nepřečte a i když přečte, tak z toho stejně nebude chytrej
Já to zvládla naprosto v pohodě, takže nemluv za ostatní. Jde vidět, že prostě píše svý myšlenky. Takový rady mám fakt ráda. Jinak k tématu, chápu, že tě to bolí. Zkus se zamyslet nad tím co se ti daří, máš sourozence a mamku, zbytek rodiny ti může být s prominutím ukradený, máš milujícího přítele, zázemí, děláš VŠ. Takže určitě ne všechno je tak špatné. Pokud bys cítila, že začínáš mít deprese, tak bych volila psychologa.
Podle mě jediná tragédie je, že ti zemřel táta. To chápu, ale to ostatní jsou malicherné problémy, které ostatní zažívají třeba denně, akorát to tak neřeší. Tak to taky neřeš, buď ráda, že máš rodinu, milujícího přítele, zdraví a studuješ VŠ. Neřekla bych, že toto je špatný život. Nějak nechápu na co si tady vlastně stěžuješ.
Cituji Ellenuschka: Holka, nejseš spasitel, aby jsi na sebe vzala všecky problémy lidstva, tak se na to vykašli, důsledně odděl cizí problémy od vlastních (to je jak míchat jabka a hrušky) a řeš to, co je důležitý.
Pěkně si to shrnula. Je z toho vidět, že zakladatelka řeší blbosti a pak se diví, že má negativní myšlenky.
Cituji kanka: Já to zvládla naprosto v pohodě, takže nemluv za ostatní
pardon, omlouvám se, nemyslela jsem to zle, jen to na mě působilo hrozně zmatečně.
Měla jsem kdysi kolegyni v práci, podobná tragédka, jenže největší tragédie byla v tom, že přesně neuměla oddělit důležité věci od nedůležitých a vlála životem a nikam to nevedlo. Já nechci slečnu nijak urazit nebo tak, chci, aby se zamyslela nad tím, co je a co není důležité a podle toho si uspořádala život. Možná jsem trochu ostřejší, ale myslim to dobře.
Já to zvládla přečíst celé...jednou mi doktorka na onkologii řekla, že ze stresu, když si připouštíš problémy cizích lidí, se odvíjí veškerý problémy žen s prsama...takže se snaž nevytvářet pro sebe zbytečné stresové situace tím, že budeš řešit ostatní.
Aha, tak už vim, odkud to mám, dobu na mě všichni valili svoje nesmysly, až jsem na tý onkologii taky skončila. Takže pozor na to!
Cituji Martha88: Jak bojovat s negativními myšlenkami a "zlem" v sobě, z událostí, které Vám život přinesl?
úplně jednoduše , stačí si uvědomit , že všechno špatné je pro něco dobré a vždycky tě to obohatí, ikdyž v tu danou chvíl to vnímáš jinak. Pro spoustu lidí je tak těžké to přijmout . Křivda a odpor jsou strašně silné negativní emoce. Odpusť těm událostem a propusť je dál , nedrž je v sobě.. Minulost stejně nezměníš tak nač se jí neustále zabývat? Nepřikládej konkrétním situacím a věcem větší váhu než ve skutečnosti mají, určitě nejsou v tvém životě jen samé zápory , ale i klady , které ty třeba nejsi ani schopna vidět, takže vidíš pouze samé zlo. Vše je jen o postoji , který k daným věcem zaujímáš. V tomhle ti nikdo nepomůže musíš to změnit sama.
já už jsem sice tvůj dotaz nestihla přečíst v první verzi ale z toho co tu napsali ostatní jsem asi pochopila co v něm stálo..
Chci Ti jen říct, že takovéhle trable má kde kdo, to je prostě život.. Myslím, že můj život není o nic jednodušší než ten tvůj spíš naopak.. možná bych tě trumfla. Klidně napiš, můžem popovídat.
A jinak hlavu vzhůru!