Ahoj, poslední dva týdny mě trápí problém, se kterým si už nevím rady. Jde o to, že jsem po mateřské začala pracovala dva měsíce jako telefonní bankéř, ale ta práce mě doslova psychicky ubíjela, navíc směny měly postupně být takové, že bych měla problém s manželem vystřídat se v hlídání dětí, aby i on mohl v pohodě zase do své práce. V momentě, kdy mělo přijít školení na prodej po telefonu, tak jsem to vzdala. Dlouho jsem nad tím uvažovala, protože ono dneska je velká nouze o práci, ale hlavním faktorem také bylo, že jsem nevěděla, jak to řeknu lidem ve svém okolí. Jak už jsem psala v úvodu, jsou to již dva týdny a já jim to stále nejsem schopná sdělit - jedná se o moji i manželovu rodinu a bojím se jejich reakcí, protože oni to, že jsem dala výpověď nepochopí. Pro ně je k nepochopení když někdo nepracuje, natož aby se člověk sám vzdal práce. Strašně mě to psychicky deptá a tak to oddaluji co to jde. Nevíte, jak jim to všem říct co "nejlépe" abych byla za co nejmenšího blbce?



Poslat SZ

... ale oni to nechápou..
. Předpokládám, že už vás neživí, tak je jim po tom putna.
Já bych se být tebou na nějaké opatrnosti vybodla a prostě jin na rovinu řekla, jak to je, přesně tak, jak jsi to popsala v úvodním příspěvku. Pokud tě má rodina ráda, tak to určitě pochopí, pokud tě ale označí za blbce, který si neváží práce, tak si z toho nic nedělej a vykašli se na ně.