Jak se vymanit ze smutných myšlenek, sebelítosti a stresu

Předpokládám, že nemáš moc přátel ani přítele, a tak spíš sedíš doma a hlavou se ti honí negativní myšlenky? Musíš se nějak zabavit, najdi si koníček, začni chodit na nějakou brigádu/práci (nevím, kolik ti je?) - abys neměla čas myslet na nějakou minulost a na to, že jsi nešťastná...pozitivní přístup je na houby, pokud nemáš proč být pozitivní...zkus navazovat nové vztahy, hledej, co tě v životě baví...

Zkus někdy jet na nějakou zážitkovou akci, například od Prázdninové školy Lipnice (www.psl.cz), nebo Instruktorů Brno (www.instruktori.cz). Není to v žádném případě všelék, ale člověk tam přece jen přijde na jiné myšlenky...
A vlastně ani ta meditace není k zahození .

Měla jsem tu před nějakou dobou podobné téma, ale nejvíc se mi asi osvědčilo nebojovat s tím, prostě si to prožít - někdy to smutné období je prostě potřeba, jakoby nesnažit se za každou cenu být v pohodě, když prostě nejsi. Na tom není nic špatného. Tady ta rada dělat aktivity a nemyslet - to jsem zkoušela, ale je to utíkání před sama sebou, navíc jsem si toho pak brala na sebe tolik, že jsem se dostala do stresu, který jsem si ani neuvědomovala, pak třeba onemocníš, budeš muset s aktivitami zvolnit a jedeš v tom zas - můj případ. Ale samozřejmě se člověk nesmí v té sebelítosti zaseknout a spíš, když by mne taková chvilka popadla, tak bych se zeptala ne, co jsem měla udělat, ale co můžu udělat teď? Pokud nic, tak to prostě nechat být, pokud jo, tak vstát, zvednout hlavu a začít to dělat, což je vždy nejtěžší krok - začít konat. Ale pokud tě sebelítost trápí, je to motivace to změnit. To se ale nedá být najednou pozitivní, pokud to tak necítíš. Šťastná se můžeš cítit až díky té změně, pak už to pozitivno půjde samo.
Kdybys třeba byla konkrétnější, tak by se dalo poradit víc, ale takto jen obecně.
Samozřejmě, pokud toužíš po vztahu a nevylezeš z domu, tak aktivity musíš zařadit, ale já tyhle myšlenky znám, i pokud jsem měla spoustu aktivit - stačilo si lehnout do postele, a i když jsem byla nejunavenější, hlava mi jela...
Jsou prostě lidi, co moc neumí vypnout... Pro mne je umění se odreagovat, je to velmi těžké.

Tak to chce najít samu sebe. Sama ve svém nitru najít a vyzkoušet, co ti dělá nejlíp, co tě do té nálady nejčastěji přivádí. Já taky mívám špatné nálady, depky a bubáky v hlavě, jak ty píšeš. Vyháním to jedině fajn hudbou, když si někam vyjdu s přáteli, koukáním na hezký film, klidně něco vyrábím nebo když upeču i pitomý štrůdl, mám pak pocit jisté seberealizace. Případně si udělám lahodný čaj a popřemýšlím si, co bych chtěla dělat, co by mě bavilo a následující dny se snažím si to vyplnit anebo se tomu alespoň přiblížit. Teď třeba si chci koupit permici do fitka a chodit na zumbu jednou týdně, protože ze sebe potřebuji setřást stres a tanec mě baví a ty veselé rytmy latinskoamerického popu taky. Zkus něco změnit, něco zase zažít a užít si to. Uvidíš.

Nepitvej minulost, neřeš budoucnost , žij přítomnost pak nebude důvod utápět se v žádné sebelítosti.

Reaguji na mikkýsek: Ona chce vědět, jak to uvést do praxe. Tohle, co píšeš už načetla v těch motivačních knihách, což psala v úvodu.

Díky za reakce, většina jich dává smysl
je to asi zrovna nepříjemné období, kdy se mi mění život (ukončování VŠ) a já se bojím, že to nezvládnu a že ustrnu těsně před cílem.

Když se zamyslím, tak je pravda, že jsem přestala dělat pravidelné aktivity, které mě naplňovaly a bavily a přiváděly mezi lidi. No chtěla jsem si uvolnit čas pro "nutnosti" . Zdá se, že vynechat oblíbené činnosti je dost blbý nápad .

Dobře to vystihla Amanita a MKay
taky myšlenka ... pozitivní přístup je na houby, pokud nemáš proč být pozitivní ... mě pobavila a nakopla

Reaguji na foinikia: Tak to mne také čeká a mám z toho velký strach, takže chápu a soucítím. Respektive ani nemám strach z výsledku, ale spíš strach, že budu mít stres a odnese to mé zdraví ještě víc. Strach ze stresu je dobrá šílenost A moc nevím co s tím.
Vynechat koníčky je ale největší chyba - těmi redukuješ stres, když nebudeš ve stresu, tak pak i povinnosti pudou líp. A hlavně neomezovat spánek, jídlo a základní potřeby - s tím mívám taky problém. A nemyslím si, že by s tím teda nějaký kurz asi pomohl, nevím, žádného jsem se neúčastnila, ale dle mého je to stejně teorie a často nepoužitelná v praxi- příklad - říká se, že ve stresu se má zhluboka dýchat, já jsem ale ve stresu tak "ztažená", že pomalu ani nedýchám, natož hluboko, nejde to a chce se mi akorát zvracet... Každá rada pak drahá A to vědomě vím, že ten stres je zbytečný...

Já tyhle pocity znám, stresy, úzkosti... Určitě je něco na tom, že si vše člověk má prožít a nevinit se na z toho, že zrovna nemá skvělou náladu, zkrátka se vždy přijmout tak jak se cítí. Když si to člověk prožije, tak to i rychleji zmizí. Na druhou stranu, někdy se v tom člověk může utápět až moc. Ale k praxi - co pomohlo mě.
1) Dostatečně jíst
2) aerobní cvičení - nejlíp tanec atd.
3) vysazení antikoncepce mi pomohlo neskutečně! Ani jsem to nečekala, ale roztěkaný stresy jsou pryč a cítím se i sebevědomější (jak jsem četla diskuze, nejsem zdaleka jediná, kdo se po vysazení cítí psychicky mnohem líp!)

Reaguji na MKay: co je na tom k neporozumění. ? nebo někdo potřebuje dlouhý návod , aby dokázal myslet jinak? Koníčky nikomu nepomůžou , návod jak na to neexituje vše je to jen o hlavě. o způsobu myšlení. Pokud neumí zakladatelka uvést v praxi tak ať si koupí třeba knihu Silvovu metodu kontroly mysli nebo jiné a přečte si ji klidně 10x ať pochopí princip.Existuje plno seminářů atd. nechápu co je na tom tak složitého leda, že by to zas byla jedna z těch co něco chce , ale nic proto neudělá Takových jsou mraky a efekt nula.

Tak se to nauč!Dokud nebudeš šťastná a pozitivní ty sama nic takového si do života nepřitáhneš. Co vyzařuješ to přitahuješ tomu se říká zákon přitažlivosti. V každé tvé větě jen převažuje rezignace už dopředu.

Už jen tato trapná myšlenka je opakem toho co chceš dosáhnout. Nepodmiňuj pocit štěstí druhým elementem, někdo dokáže být šťastný i bez jakéhokoliv podnětu. Kdo tvrdí, že pokud nemáš důvod nemůžeš být šťastná tak je tak trošku mimo.

Já ti poradím, jak máš začít : na všechny ty knihy, koučky a šamany z Bali se vyprdni. Návody na štěstí nefungují - tedy, jo, fungují : přináší peníze ( = štěstí ) svým tvůrcům.
Nemůžeš si přikázat, že se jednou ráno vzbudíš a najednou tady bude jakési zcela nové tvé Já, co bude dělat vše, co je v knížke.
Jsi v nejlepším věku a nic ti neujelo, akorát ukončuješ VŠ, takže asi je toho teď na tebe trochu moc a máš z toho depky, to chápu - ale "zážitkové a vztahové naplnění" si musíš zorganizovat sama, jen co tlak a stres ze zkoušek povolí. Budeš si muset najít práci, tam poznáš nové lidi, nové možnosti, .... Z napsaného mi trochu přijde, že akorát lituješ sama sebe a pasivně spoléháš na jakési zázračné větičky z převážně amerických knížek ( když se zamyslíš nad tím jejich falešně rozjásaným povrchním přístupem k životu, tak pochopíš, že jejich psychologie u nás moc fungovat nebude ) .

Pokud bude skákat kolem děcka, na depky nebude mít ani pomyšlení, to je pravda

http://www.femcap.cz/ Testuji toto, uvidíme.

Tak hodně štěstí Osobně bych preferovala silikon v jiné části těla a před akcí raději půldeci, než půlhodiny prstového minigolfu v koupelně - ale jak se říká, proti gustu .... ovšem pokud nemáš dlouhé nehty

Reaguji na dadabus:
Máš pravdu, má to své mouchy. Každopádně si myslím, že za zdraví a psychickou pohodu mi to stojí.