Ahoj holky,
některé z vás možná ví, že se potýkám s rakovinou prsu - recidiva. Nádor mám v lymfatických uzlinách v mezihrudí a bohužel neoperabilní. Zjistilo se to v březnu, od té doby jsem na chemoterapii. Tolik na úvod.
Bylo plánováno, že nádor se podaří zmenšit natolik, že půjde "odoperovat" nějakou neinvazivní metodou. Bohužel, nestalo se tak, po dílčím zlepšení v létě nyní došlo dle CT opět k progresi a situace je zhruba stejná, jako na začátku. Byla mi vyměněna chemoterapie a já mám nyní hrozný strach, že opět nezabere. Pak už by nade mnou asi tu hůl zlomili a k operaci klasickou chirurgií to údajně není taky, jelikož je jako na průduškách, u tepen apod.
Je pro mep hrozně tězký se s tím nějak srovnat, bojím se, že umřu, respektive toho JAK umřu. Nedokážu si se představit v terminálním stádiu rakoviny.
Přijde mi, že na tohle téma se mnou ani nechce doma nikdo mluvit, když začnu o tom, kde a jaké věci, co auto, co účet atd., dočkávám se takových shovívavých reakcí.
Zatím jsem dobrá, ale mám pocit, že proto právě ta chemo nezabírá - na nádor ani na mě. Vlasy mi po vypadnutí opět dorůstají, krev mám dle testů ok, nezvracím, rozhodně nehubnu 😊, jen jsem pár dní po chemo unavená. Toť vše, fyzicky ok, dlouhé vycházky se psem zvládám dobře.
Začínám se obávat, že účel léčby je tohle, nikoli celková remise, jak jsem doufala.
Neustále hledám na netu o smrti a umírání, už nevěřím tomu, že se z toho dostanu. Beru AD, ale moc to teda nepomáhá.
Holky, tohle je spíš o tom duševním aspektu, nepište prosím, že když budu nebo nebudu jíst tohle nebo támhleto, jak to zázračně pomůže, na to fakt nevěřim...
Proto to řadim do sociálních témat, ne zdraví.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Jak se vyrovnat s neúspěsností léčby?
Poslat SZ
Cituji Lucrezia: někdo tu psal očkování, chemie v jídle, i to může být důvod. Podívejdte se na složení obyčejného pitomého chleba, který jde udělat jen mouky, vody, soli a kvásku.
to jsem psala já a stojím si za tím! Je fakt, že i strouchanka není se sušeného pečiva, klobásy z masa, džus z ovoce.. Myslím, že v tomhle bude zakpaný pes. Jste to, co jíte. A pokud se jí samé Maggi, Vitany a jiné "kučíny" tak chudák játra, chudák tělo.. tělo věškerou energii zbytečně plýtvá aby bojovalo s Éčky, pesticidy a už nemá sílu bojovat s nemocemi. Každé dítě má už ve školce asi 150 druhů očkovaní na "koky" a jiné brebery takže jsou tělíčka oslabovaná už od malička. Sama bych dítě nechala naočkovat jen na to co je povinné.
méně než
10 příspěvků
Ahoj, moc ti držím palce.
Chtěla bych se tě zeptat, jaký máš vztah s matkou? (Četla jsem zajímavý názor, článek na souvislost mezi ním a rakovinou prsu)
Jíš mléčné výrobky? (V Číně je nejí a rakovinu má 1 z 10 000 a ve větších městech 34 z 10 000)
Hlavně se nevzdávej. Vím, že to má být o duševním aspektu, ale tížilo by mě svědomí, že jsem ti něco takového nenapsala, ale mohlo by ti to jakýmkoli způsobem pomoct.
Cituji Julja: rakovinu má 1 z 10 000
DIANOSTIKOVANOU nikdo neví, jestli realita není jiná, jen prostě na ženy kašlou...
Když se ve vyspělých zemích na vývoj léků proti rakovině prsu investovalo MÉNĚ financí než na vývoj Viagry...nemám o přístupu čínského zdravotnictví k ženám žádné iluze
A Ellen to urči zvládne a tu hnusnou mrchu ubije!
Cituji Julja: Chtěla bych se tě zeptat, jaký máš vztah s matkou?
To bych já musela být prolezlá naskrz.
Sorry, ale tyhle teorie asi někomu, kdo to aktuálně řeší, moc nepomohou.
Ellen drž se, jsi neuvěřitelně silná baba!
Reaguji na Adluna:
Souhlasím s těmi svinstvy v jídle, ale já patřím do klubu který, ač poučen, není proti očkování.Ale to je OT.
Galerie obrázkůCituji Ellenuschka: Rentgen se udělal až po dvou letech na základě malinko zvýšených markerů. Všichni jinak šťastný, jak zdravě se cítim a vypadám. Holt raritní kus.
Tomuhle prostě nerozumím, no...
Moje mamka měla metastázu v mozku, zjistili ji z CT vyšetření až na mé nekonečné intervence a zásah neuroložky, ke které jsem ji zoufale objednala, protože měla evidentně zasažené řečové centrum a nedala dohromady holou větu.
Týden předtím byla na kontrole na Žluťáku u vyhlášenýho primáře, který neshledal žádný problém. Po minutě u neuroložky, byla jsem přítomna, byla lékařka schopná dokonce bez tomografie lokalizovat nádor, dle odpovědí měla jasno fakt do pár vteřín, následoval telefon a okamžité CT vyšetření, které odhalilo metastázu jak *****, pochopitelně v této velikosti už neoperabilní. Toto se stalo zhruba v půlce srpna, mimochodem přednosta melanomové komise po mých námitkách, že s mozkem není něco v pořádku a po žádosti o CT, nám milostivě navrhnul termín na konci října. Moje maminka zemřela na konci srpna.
Prostě jedna velká tragédie.
Co se týká té rarity... Partnerova manželka zemřela ve třiatřiceti na non-hodgkina, v těle měla poměrně dost metastáz a vypadala naprosto báječně, příznaky neměla téměř žádné. Jen ji trochu bolely záda. Ale koho nebolí, když tahá roční dítě, že...
Každopádně nemám v okolí jen takhle tragický zkušenosti, znám i pár lidí, kteří bojují dvacet let, sice zvraty, remise, relaps, remise, relaps atd., ale pořád tady jsou.
Věřím, že to všechno dobře dopadne!
Julja: s mamkou mám vztah výborný, tím to neni. Co se týká Číny, tak ano, nepijí možná mlíko a mají málo r. prsu, i kdyby to mělo souvislost, je to dáno staletími tohoto přístupu, genama atd. Obávám se, že když přestanu mlíko pít já, už to nespasim, když jsem ho pila celý život. Žlutá rasa je třeba zase víc náchylná na r. žaludku. To si člověk nevybere. Černošky mají taky méně r. prsu, ale když už, tak horší průběh. Každý má něco.
BlackCoffee: to je strašný. Nejlepší sranda, jak furt mluvěj o prevenci, na Žluťáku maj dokonce ty preventivní programy na prevenci x druhů asi za 5 táců, ale dispenzarizace pacientek, to pokulhává. Nechápu.
Cituji Julja: Jíš mléčné výrobky? (V Číně je nejí a rakovinu má 1 z 10 000 a ve větších městech 34 z 10 000)
v Mongolsku je mléko hlavním surovinou, ze které se dělají potraviny a výskyt rakoviny je tam ještě nižší než v Číně, takže v tom to zřejmě taky nebude
Cituji Adluna: Sama bych dítě nechala naočkovat jen na to co je povinné.
já nemám u syna ani to, z devíti povinných má jen tři, protože se mi to taky nelíbí, ale taky OT
No a třeba Eskymáci jedí jen maso, žádnou zeleninu nic, protože tam nic takovýho není a přitom je to docela zdravý národ. A v Africe třeba taky nemaj možná moc rakoviny, protože dřív umřou na hlad nebo AIDS. To se podle mě takhle nedá...
Reaguji na Ellenuschka: no ale Eskymáci zas mají strašně nizký průměrný věk.
tak to nevim, já o nich teď nedávno četla, že nejedí tu zeleninu a přesto jsou zdraví, že to je nějaký paradox, já nevim, to je asi jedno, co maj Eskymáci, to jen že jsem si na to vzpomněla 
Cituji Ellenuschka: tak to nevim, já o nich teď nedávno četla, že nejedí tu zeleninu a přesto jsou zdraví, že to je nějaký paradox, já nevim
ono to bude asi tim, kde se narodíš, jaké máš geny. Kdyby ses narodila jako eskymák v eskymácku tak ti svědčí ryby. Kdyby jako křovák v křovákově, tak ti svědčí jen babány a kořínky 
To je pak problém globalizace, kdy všichni jedí všechno. Na co tělo neni zvyklý asi..
Cituji Adluna: kdy všichni jedí všechno
naše dětské doktorka vždy říká - jezte jen to co u nás vyroste, nebo ještě lépe - co si sami vypěstujete.
Export exotických potravin - tak max. na ochutnání, ne na běžné jídlo...
Cituji farahh: tak max. na ochutnání, ne na běžné jídlo...
já to vím, ale mam s tím hrozný problém 
miluju bapř banány, ale tak yvydržím na hruškách a jabkách ale třeba bych si neodpustila domácí sushi (dělám si doma jen maki s okurkou) je to moje droga. Ale babička říkala, že předky z rodiny máme v Asii 
tak to snad není tak hrozný 
ale o už jsem fakt hodně ot..
Cituji farahh: co si sami vypěstujete.
Rozhodně nejlepší varianta, pokud ovšem víš, že nepěstuješ na radonovým podloží nebo jestli se ti do půdy neinfiltruje kontaminovaná voda.
Já žiju na malinké vesnici uprostřed lesů, nádherná neporušená příroda všude okolo, všichni lidi tady mají vlastní zahrady a pole, většina vlastní důbež, králíky, prasata.. Přesto je tady poměrně vysoká koncentrace lidí s nádorovým onemocnění, a to nejen ve vysokém věku, že něco prostě musí být špatně.
