Známe se cca 12 let, jsme stejně staré a poznaly jsme se díky cvičení, kam sjme spolu chodily.. později se z nás staly moc dobré kamarádky, nakupovaly spolu, řešily spolu problémy, pořád si volaly.. ani nějak nevím kdy se to nějak zlomilo...každopádně nyní jsem v takové fázy že nevím co s ní... poslední dva roky to bylo nic moc, jednou nahoře, jednou dole, ale přišlo mi že se ke mě začala chovat divně, trochu víc povýšeně, bud to dělala schválně nebo si to neuvědomovala, zkrátka jsem se pohádaly a pár měsíců spolu nemluvily.. bylo mi to moc líto, ale jen na jednu stranu.. pořád jsem nějak řešila co ona dělá, a že jí dokážu že já jsem lepší, ikdyž jsem jí to,co ona měla, dělala nezáviděla, to ne...obě jsme jeden čas hubly,jí to šlo líp, mě méně, a já si asi nějak chtěla dokázat být lepší než ona, ikdyž ona mě podporovala, ikdyž dnes nevím zda to bylo upřímné.. a tak bylo více případů...
Každopádně dnes jsme na tom tak že si napíšeme, občas jsme poslu někam zašly, ale už jsem si o sobě nicm oc neříkaly ..loni jsme se tak nějak spolu dohodly že obě otěhotníme, a stalo se, mě na poprvé,jí za dva měsíce.. a já najednou byla trochu naštvaná že se jí to taky povedlo, protože ona nikdy k dětem netíhla a spíš mi přišlo že je to dost na truc... já už mám dvouměsíční dítě, ona bude každým dnem rodit, obě máme(budeme) mít kluka... vím že ona v těhotenství kouřila, s tím že prostě řekla, že když člověk kouří před tím nesmí přestat, nic jsem jí k tomu neřikala...pak vím že i ze začátku pila, a když jsem jí pak říkala že to nebylo dobře že pila,ohradila se na mě, že ona přeci nepila a začala mi vypisovat kdy co pila a zže to bylo kdy o tom nevěděla.. což není pravda. Vím že se na to dítě moc netěšila, nebo spíš neřešila to,ale pomalu každý den píše na facebook jak se těší, jak má úžasnýho chlapa, a stále tam dáva citáty o těhotenství a dětech...což mi prostě příjde strašně divný po tom co o ní vím, jak se chovala....také se nedávno narychlo vdala, ani mi pomalu o tom neřekla, jen vím že doma řekla že je těhotná a že nebude rodit jako svobodná at si to ten její přebere jak chce, takže narychlo svatba v 8 měsíci tt, a k tomu tam píše jak je to z lásky a podobný..přitom vím že ho k tomu donutila..
A já prostě absolutně nevím co mám dělat dál
( tedka když to tak sepisuju mě to moc mrzí jak to skončilo.. a nějak nevím co, jendu chvíli mám chut jí napsat at si nehraje na to co není, že je to trapný a že tím krmí všechny ostatní co jí to ještě žerou a že už mě to s ní fakt nebaví...nebo chvíli mám chut jí zase napsat opak, že mě to všechno mrzí, že bych ráda začala nějak znova, ale že mě mrzí jak se chová.. a že mi to příjde k ní divný a nesedí mi to.... zkrátka na jendu stranu s ní chci být dál, na druhou mě neskutečně pije krev a já nevím zda to ukončit a nebo obnovit, protože takhle je to pořád takový o ničem..
.. možná to vyzní že jí závidím, i já jsem o tom dost přemýšlela, ale závist to není, já jsem pokojená,nic mi nechybí, a její život bych nebrala....
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Jak se zachovat ke "Kamarádce"
Poslat SZ
Galerie obrázků
Ahoj,
asi bych se od ní odstřihla, takový člověk Ti zbytečně bere energii. Měla jsem (mám) kamarádku, kdy nejdřív bylo všechno dobrý, ale když jsem se dala dohromady s mým mužem, tak se to začalo kazit. Byla pozvaná na svatbu, nepřijela, jen mi o svatebním dnu poslala zvláštní sms, blahopřání přišlo poštou za 14 dni a nepodepsané. Chlapa sice má, ale moc šťastná s ním není, přitom s tím nic nedělá, o dětech mluví jako o parchantech. Dřív jsem si myslela, že děti nechci, nemusela jsem je, ale o svoje se starám a snažím se pro něj o to nejlepší, ona mi řekla, že kvůli děcku se omezovat nehodlá apod. Prostě naše názory a pocity jsou někde úplně jinde, takže je to teď tak, že si akorát napíšeme k narozeninám, svátku. Dřív jsem to byla já, kdo jí volal, psal, zajímal se, teď už na to kašlu a nechávám to na ní. Naštěstí bydlíme od sebe daleko, takže se ten kontakt tak nějak přirozeně utlumuje. Teď jsem sice na dovolené u rodičů kousek od ní a přemýšlela jsem, jestli jí napsat, že bysme se mohly vidět, ale neudělám to, myslím, že by to setkání nakonec bylo trapné. Prostě přišel čas, kdy se naše cesty rozdělily, každá jsme jiná a máme jiný osud a nemá smysl trávit čas s člověkem, který Ti akorát bere energii a nemáš si s ním pomalu už co říct.
Klidně mě za to ukamenujte ale když jsem si přečetla co jsi napsala tak to TY MÁŠ PROBLÉM. Očividně ji závidíš vše co můžeš a nic jí nepřeješ. A to že se vdala tě očividně žere. Asi nejsi vdana. Holka vzpamatuj se. Měj trochu hrdosti a dělej věci pro sebe a dívej se v hlavně na sebe. Podle toho co jsi napsala mám pocit že jsi závistivá potvora. Nemyslím to ve zlém, ale možna bude lepší si to přečíst znovu a uvědomit si co jsi napsala.
Reaguji na LaArdilla:
Je to podobné jak to píšeš, prostě se to pozvolna utlumuje, také jsem dříve děti nechtěla, ale uznala jsem že mít vlastní je pak uplně jiné, ale ona to bere stále jako věc, ikdyž se to má každý den narodit, když byla za mnou v porodnici tak se na malýho ani nepodívala, natož aby si ho pochovala a jen se ptala jelsti mám nadstandart že to tak nevypadá...asi už tomu opravdu není pomoci..
Onsall- víš já si taky dřív myslela že jí závidím, že chci být lepší než ona, možná tomu bylo tak dřív, ale tedka už opravdu ne, proto se snažím přijít na to jak to vyřešit.. to jestli jsem vdaná nebo ne v tom myslím opravdu nehraje roly, nemělnila bych s ní snad ani jednu věc...dost se změnila, a to že jí nepřeju, to je pravda, to uznávám, myslím že jiní by si daleko víc zasloužili to, čeho si ona neváží...
Sorry , ale z toho co tu píšeš jen číší, že jediný problém máš ty ,ne ona. Ta zášť z toho co píšeš jen číší. Nejvíce mě pobavila ta pasáž kde píšeš, že ona přeci děti něchtěla tak proč je těhotná
To si jako nikdo jiný než ty dítě nezaslouží? Neřeš cizí chování , ale svoje. Kdybys byla kamarádka tak ji podpoříš ve všem i ve věcech , které se ti zrovna moc nezamlouvají a nehaníš jí tu za vše co dělá z tvého pohledu špatně. Tebe bych fakt chtěla za kámošku .
Cituji Lathi: možná to vyzní že jí závidím, i já jsem o tom dost přemýšlela, ale závist to není, já jsem pokojená,nic mi nechybí, a její život bych nebrala...
Přesně tak to nejen vyznívá , ale zřejmě i je Na to jak jsi "spokojená "nějak moc řešíš její život. Já prostě nesnáším takové slípky co pořád řeší druhé a rozmazávají to všude. kde jen můžou.
Cituji Lathi: snažím přijít na to jak to vyřešit
Pokud tě její chování tak morálně obtěžuje nebav se s ní a máš vyřešený dilema..
mám chut jí napsat at si nehraje na to co není,
teď, 2 měsíce před porodem? No prostě se změnila, to se stává, zvlášť když jeden otěhotní. Třeba se změníš ještě i Ty a budete spolu chodit na procházky s kočárkem.
Nebudu řešit, jestli je pravda, co píšeš - dítě až tak nechtěla, pila, je to přetvářka... A nebudu se radši vyjadřovat ani k těm vašim super nápadům jako "otěhotníme spolu" Ale pokud to opravdu cítíš, tak jak píšeš a vadí ti její chování, věř mi, že jediné, co můžeš dělat, je NIC jí neříkat, NIC o ní neříkat okolí, protože nikdo ti neuvěří, nikdo na pomluvy, které vypustí z pusy žárlivá kamarádka nebude zvědavý a TY budeš za tu špatnou. Ikdybys jí kdovíjak promluvila do duše, snad nečekáš, že se změní? Máš už dítě, takže by si měla být už dost zralá na to, abys chápala, co je to tolerance a že takové lidi budeš potkávat celý život a nebudeš jim moct pořád říkat "ty moc piješ", "ty jsi potvora" apod. Prostě se s těma lidma bavíš (v takové míře, jakou uznáš za vhodnou" a myslíš si svoje
Neboj oni si druzí o tobě taky myslí všelico
Reaguji na denisanapl: ¨Díky, je pravda že těžko tím,ž ejí řeknu co si o ní myslím by jí změnilo... zůstanu u toho jak to je nyní, a nebudu to asi fakt řešit..
a jinak k tomu že spolu otěhotníme.. oběma nám je 30, takže nejvyšší čas, navíc já o tom uvažovala už rok, a když jsem se zmínila o tom že to začneme v létě zkoušet, ona se přidala a tak jsme si řekly že by byla sranda kdyby nám to oběma vyšlo.. nějak nevím co je na tom divného? NAvíc mi příjde že víc si mimčo zaslouží někdo do se na něj těší a ne někdo kdo vykouří krabičku denně a je jí jedno že to dítěti škodí,ale to je jen můj názor..neřekla jsem že jí to nepřeju nebo jí přeju něco špatnýho, to mě ani ve snu nenapadlo..
moderátorka
Cituji Lathi: a jinak k tomu že spolu otěhotníme.. oběma nám je 30, takže nejvyšší čas, navíc já o tom uvažovala už rok, a když jsem se zmínila o tom že to začneme v létě zkoušet, ona se přidala a tak jsme si řekly že by byla sranda kdyby nám to oběma vyšlo..
Tak proč ale pak píšeš, že Ti řišlo, že otěhotněla Tobě na truc? To mi přijde, že si trošku protiřečíš
Já nevím, když je Ti tak proti srsti, tak s ní kontakt nevyhledávej, pokud tě ona zkontaktuje tak s ní mluv slušně ale neosobně a ono to po čase výrazněji ochladne. Nevím co chceš řešit.....
Reaguji na Lathi: No mě tam nesedí to "ona se přidala" místo "ona se svým partnerem se přidali" Tzn. že v tom nevidím, jestli i její partner chtěl, ale možná to tak jen vyznělo
Cituji Lathi: NAvíc mi příjde že víc si mimčo zaslouží někdo do se na něj těší a ne někdo kdo vykouří krabičku denně a je jí jedno že to dítěti škodí,ale to je jen můj názor.
Prosim tě, zanech těch svých mouder o tom kdo si co zaslouží.Nemáš na to právo .Na to , že ti je 30 smýšlíš opravdu dětinským způsobem.. Navíc nechápu proč máš potřebu o tom tlachat na diskusi. Chtěla jsi se tu ujistit , že ty jsi ta jediná paní dokonalá a ona je jen nicka?
asi to tak bude lepší, utnout to pozvolna a neřešit to... jen mě spíš mrzelo že po takové době, po tom co jsme spolu hezkého prožily se to najednou tak změnilo...chtěla jsem zde jen vyřešit/poradit, zda má cenu to s ní ještě nějak rozebírat a zkusit zachránit, což bych asi byla radši a říct jí o tom jak to k ní mám a nebo to fakt utnout a nechat to minulosti...
Nejste kamarádky, ale rivalky. Navíc každá asi trošku jiná a proto spolu tak soupeříte. Vytváříš si v hlavě domněnky a přijde mi, že spíše ty máš nějaký svůj vnitřní problém z toho, co čtu. Obě budete šťastnější, když dále kamarádky nebudete, protože až vaše děti začnou chodit do školy a ten její začne nosit třeba lepší známky, než tvoje dítě, tak budeš kolem sebe prskat veškerou zlost, kterou v sobě už nějakou dobu hromadíš. Zamysli se nad sebou.
Reaguji na panda08:
ne, chtěla jsem jí napsat něco v tom smyslu že mě mrzí jak to mezi námi je, a že mi vadí že si hraje na něco co neni-viz třeba ty citáty o krásným mateřství..a aby mi třeba vysvětlila že jí to změnilo a že to myslí vážně a není už taková jako dřív...
ale každopádně jak to tu čtu je jasné že to nemá asi moc smyslu...nechám to tak jak to je, občas si napíšeme a nechám to vyšumět...ona i já jsme už asi moc jiné na to aby to bylo jako dřív...
...a myslíš že ona o tobě může říct, že jsi dobrá kamarádka?? Vždyť jí závidíš i nos mezi ušima
Bude lepší když si dáte pauzu...a nikdy v životě není stejné tak jak bylo. Člověk se prostě časem a životem mění a vyvíjí, tím i jeho názory, postoje, nápady...zcela přirozené
