Jak zabránit pláči

Bohužel nevím, jak ti pomoci, ale snad tě uklidním tím, že to mám úplně stejně. U hádek, když něco pokazím, když nedám zkoušku atd atd

Tak to já jsem to stejný třeba když jsem neudělala poprvé testy na řidičák tak jsem hned začala bulet naštěstí až jsem byla venku se mě pak zlomí hlas a už se nezmůžu ani na písmeno

Hlásím se do klubu. Brečím když jsem naštvaná, když se s někým hádám, když jsem smutná, když se směju, když se koukám na filmy/seriály....ale co s tím nevím

Těší mě že v tom nejsem sama ale pokud je tu nějaký vyléčený plačtivec tak rady sem!
Reaguji na Viky92: A to se mi stalo taky! Akorát mě pak ten učitel viděl a utěšoval mě a z toho mi bylo do breku ještě víc prostě trapas..

Zhluboka dýchat a trénovat ovládání emocí.Začít myslet na něco jiného a ne se soutředit na pláč.

Reaguji na Tiakia: ono to dýchání moc nejde praktikovat před někým kdo na mě ječí, mám strach abych toho člověka ještě nevyprovokovala víc... ale zkusím to občas

Víš proč na tebe ječí?Protože je na tobě vidět strach a na ukňourané typy si dovolí kde kdo.
Takže narovnat se,zvednout hlavu,nádech a výdech nemusíš funět s otevřenou pusou jako maratonský běžec a ovládat se.Trénuj si to,dá se to naučit a rychle to zvládneš.

Reaguji na Tiakia: máš pravdu! To mě štve nejvíc, myslím že ty lidi poznají že v hádkách zrovna nevynikám :-//

To chce okamžitě začít myslet na něco jiného, nejlépe už když cítíš, že na tebe jde pláč. Ne vždy to jde, ale občas to u mě zabere. Úplně přestanu myslet na to, co mě rozplakalo, a zaměřím se na nějakou obyčejnou věc, například na školu nebo práci. Nezaručuji, že to bude fungovat i u tebe, ale zkusit to můžeš, za to nic nedáš

také se hlásím

Jak už psaly holky- myslet na něco jiného a podívat se do světla (nějakého silnějšího než co je třeba teď venku), tím by se měly stáhnout slzné kanálky a zabránit pláči, samozřejmě to ale nefunguje vždy

podle mě je to normální, prostě je někdo větší cíťa (já taky) a někdo menší jinak myslet na něco jinýho často pomáhá

Tak to platí u mě na 150%. Vždy, když se mi chce brečet, podívám se z okna a nejlépe k nebi a přestane se mi chtít brečet. Taky pak myslím na něco jiného a když to na mě zase jde, tak se zas podívám.. A když už je třeba večer tma a chce se mi brečet, tak se dívám prostě do stropu a čekám než to přejde.
U mě to fakt funguje

Díky holky zkusím to. Ještě bych ráda došla k té fázi abych při tom mohla mluvit. Protože vždy když na mě jde brečení tak i když předstírám že ne a snažím se protiargumentovat ale pak se mi hlas zlomí a řvu zas jak začarovaný kruh...