Jak zvládat večerní deprese

Já když na mě nějaká taková depresivní nálada padá, tak jdu hned spát, k tomu si pustim televizi abych "neslyšela vlastní myšlenky" a ráno je to hned v pohodě klidně jdu spát třeba v 7 večer a spím až do rána, jsem docela velkej spáč
Jinak ještě doporučuju učení, to mě vždycky tak štve, že na černý myšlenky nemam náladu.
Nebo ještě doporučuju si jít zaběhat třeba. To můžeš dělat všude, stačí vyjít na čerstvej vzduch. Já chodím klidně i v 10 večer a pak padnu do postele a mooc dobře se mi spí

tohle určitě deprese není, zakladatelka píše, že přes den je v pohodě, což by u deprese nebylo.. je to přesně jak říkáš

Tenhle stav má snad každá druhá... Když jsem sama doma, myslím jen na sebe...napustím si vanu, přisypu levanduli, maskuju co se dá, prostě se snažím relaxovat a nepřemýšlet nad blbostmi. Deprese to rozhodně není, jen se nudíš...kdyby jsi měla depky, byla by jsi rozmrzelá celý den, ale když jsi plná optimismu přes den, proč si to kazit večer ?

Tohle ne, promiň, ale není to o objemu mozku a počtu myšlenek.
Funguje to skoro obráceně. Když už máš depresi, tak se ti do hlavy nevleze jediná normální myšlenka, jiná než deprese. Natož učit se v tom stavu cizí jazyk. Nepřipadá v úvahu.
Když je deprese, tak činnost ji neodežene.
Jj, kéž by to fungovalo...

Zakladatelka je ale zjevně v jiné situaci, a té by tyto rady snad pomoct mohly.

Pusť si nějaký sitcom, co tě rozveselí, přečti si knížku a jdi brzo spát, neponocuj. Hlavně se nelituj a nepřemýšlej nad tím, sama si pak tu špatnou náladu přivodíš.

Myslela jsem depresivní v tom smyslu jak to psala zakladatelka. Skutečnou depresí jsem neměla a doufám, že nikdy nebudu mít a podle popisu ji nemá ani zakladatelka a taky použila slovo deprese.

To chce se prostě zabavit. Jak se člověk zabaví nemá čas myslet na *blbosti*. Stáhni si večer nějaký film nebo si čti něco uklízej, maluj cokoliv.

jo přesně tohle taky znám no ale přez léto to ještě není tak hrozné, horší to bude až přijde podzim, hnusné počasí a to teprv na mě přileze úplně... hodně dělá i to, že nemám žádného přítele a všichni známí někoho mají, tudíž jsou pořád spolu a já si hold musím vystačit sama... hodně deprimující

já osobně miluju odkoulet se do peřin a s hrnkem něčeho dobrého teplého při ruce si číst. neskutečná pohoda, která spolehlivě zažene všechny chmury.
nebo koukám na oblíbený seriál, pustím si film, udělám si u toho nehty..
teď na podzim mi přibude ještě škola, takže učení, psaní milionu seminárek a esejí.
přece nepotřebuješ mít u sebe pořád někoho, kdo tě bude zabavovat, nebo ano?

Díky holky za tipy, na podzimní večery si stáhnu seriály, asi začnu s HIMYM, knížky mě teď po nějaké době zase začaly bavit, tak si skočím do knihovny a snad to nějak půjde Každopádně díky za povzbuzení, že s tímhle bojuje většina lidí
A kdyby ještě někoho napadlo něco, jak se večer zabavit tak dejte vědět

Reaguji na yxyxyxyxyxy:

doporučuju trilogii Hunger Games. tak trochu fantasy, ale uvěřitelné
je tam akce, mladá láska, nemusí se u toho přemýšlet..

a další věc na vykouzlení pohodové atmosféry - spousta svíček a aroma lampa<3
miluju vanilkový a skořicový olejíček, ale na povzbuzení a zlepšení nálady se, myslím, doporučují různé citrusy.

no mně taky pomáhá fyzická aktivita a pak si chvíli číst....nejdříve se unavit, pak zklidnit

Reaguji na yxyxyxyxyxy: Mám to také naprosto stejně. Akorát, že mi nic nepomáhá. Sportuji téměř každý den, protože "závodně" něco hraju. Stýkám se s kamarády. Ale stejně to na mě večer padá. Možná je to i tím, že jsem sama, nemám protějšek a půl roku mám neuzavřený "vztah" s někým, koho považuju za svou největší lásku (vím, trochu patetický). Takže když poradíte, jak z toho ven (četba, sport, setkávání se s novými lidmi apod. mi nějak nepomáhá), budu strašně ráda

Reaguji na HedvikaHomolkova: Já bych v první řadě radila uzavřít ten neuzavřený vztah. Dej tomu třeba poslední šanci a když to nevyjde, tak za tím udělej tlustou čáru. Takhle se v tom akorát budeš plácat a večery budou pořád stejný. Uvidíš, že jak to ukončíš, nebude trvat dlouho a budeš spokojeně usínat

Reaguji na ifka.d: jj, já vím, že je to potřeba. Jsme strašně dobří kamarádi. Je to takový divný mezi námi. Napjatý, ale možná to tak cítím jen já. Ani jeden nejsme typ, co by to řešili..prostě totální vztahový trubky. Blbý je, že spolu sportujeme - stejný tým, takže se budeme nadále vídat :/ ale to jsem si nechtěla stěžovat. Prostě dokážu pochopit, že někomu nepomůže ani výše uvedené věci, protože ho třeba trápí něco jiného Jinak sport je super. Nemít ho, tak mě klepne