Je mi 22 a už si připadám stará

Kamculenka: Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, že ty pořád hledáš důvody proč to nejde, s tímhle přístupem se fakt daleko nedostaneš.

Petrůů
pomoct dětěm v nouzi či na začátku osamostatnění je podle mě v pořádku a rodičovská povinnost, ale jak píšeš ty, to je vyčůranost a lenost, to taky neuznávám..to by se měli stydět

Já myslím, že každý rodič by se měl podle svých možností postarat o dobrý start svého potomka do života. Často to ani nejde, třeba v rodinách, kde nebylo moc financí, tak rodiče neměli na spoření jakéhokoliv druhu, takže třeba v osmnácti se dítě vyučí, nastoupí do práce a plat je malý a rozjezd od rodičů se nekonal....potom je mnohdy jediné řešení zůstat s rodiči, protože ani společnými silami nejde nějak zajistit bydlení pro potomka. Mám podobný příklad v rodině, takže i taková je realita. A také se stáva, že to i rodičům vyhovuje, protože každý měsíc dostanou částečně proplacené náklady spojené s bydlením od svého dítěte. Nelíbí se mi ani zneužívání rodičů dětmi, ale ani opačně to není nic pěkného. Když mi bylo 18, mamka mi řekla, že je mojí povinností jim finančně vrátit mou výchovu...byla ráda, že jsem se nedostala na vejšku a že budu pracovat, že mi neutečou peníze a vejška že je jen ztracený čas. A moje sestra si drží děti ve svém dosahu, jednoho doma na peníze a druhé na práci, nemohou si zajistit lepší práci a lepší příjem, protože by sestře nikdo nechodil dřít na zahradu, když by se někdo z nich odstěhoval mimo kraj za lepším. Ono je to těžké, každý se potýká s jinými podmínkami a s jinými okolnostmi.

Tak moje životní zkušenost je taková, že jsem po střední nastoupila do práce, odstěhovala se od našich - vzala si hypotéku a splácím si své bydlení. Při zaměstnání jsem studovala další školu - dá se to. Stačí jen chtít a určit si své priority. Je mi 28 a život si užívám. Ikdyž někdy toho je moc, ale život není procházka růžovou zahradou. Nikdy bych nechtěla být někomu zavázaná, že mě finančně podporuje. Vždy když něco chci tak si na to musím sama vydělat. Nikde není dáno, že se rodiče musejí postarat o něčí start do života. Já si i výbavu zařizovala sama a vůbec mi to nepřišlo divný.

Mám tip - přátel se se samými staršími lidmi, než jso Ty, stačí o pár let, a rázem si budeš připadat mladší Fakt to tak je..

To sice není, ale pokud máš děti ráda a nejsou ti ukradený a nerazíš názor, že už jim bylo 18 a mají po škole, tak ať se koukaj postarat o sebe a v lepším případě i o tebe, tak se jim budeš snažit pomoct v těch začátkách..přeci jen jsou to tvoje děti...

Monaa
naši mě rádi měli a maj, o tom žádná, ale já jejich peníze nikdy nechtěla a ani by mi to nepřišlo jako správné. Oni si taky museli na vše co mají vydělat, babička s dědou z obou stran nebyli majetný. Tak i já zastávám názor, že pomoc jo, ale né dětem šetřit mega na byt (když budou měkde v malém městečku). Hezky at se každý stará sám. A věř mi, jde to. Až pak člověk pořádně zjistí, co život obnáší. A né si užívat něčí penízky.

Gaba
Já to moc dobře vim, po střední do práce, hypotéka na byt atd...Já mluvim o svých dětech, že když budu moct, tak jim pomůžu

Jestli bereš např. přidání na pronájem v prvních 2-3 měsících než se ti zvedne plat, než zjistíš jak hospodařit atd. tak to teda nevim a podle mého se není za co stydět...

Monaa
proč nepomoct, když se mi (naší rodině) bude dařit dobře

Gaba
Tak to myslim, ale v mezích

Monaa
já se tady nebudu s nikým dohadovat, na to už jsem dost stará. Napsala jsem svůj názor a klidně se tady sežerte. Já mám svůj rozum a řešit, jestli je správně někomu pomoci měsíc, dva nebo rok opravdu nebudu. A hlavně trochu se to tady od tématu zvrtlo.

Gaba
A proč jseš vzteklá?Dyť je to tu o výměně názorů, ty máš svůj pohled na věc a já svůj, to je přeci v pořádku, kdyby jsme byli stejní, byla by nuda a neměli bysme si tu co psát a o čem se dohadovat

Monaa
to je asi ten rozdíl, ty píšeš, že jsem vzteklá a soudíš jen dle toho jak to člověk napíše a né jak to myslí. Víš, moje povaha asi moc dohadování nemá ráda. Nejsem hádací typ, nemám ráda, když se to pak zvrtne. Určitě - co člověk to názor. Ale někdy je lepší to už dál neřešit (viz zrovna tato diskuze), prostě napsat svůj názor a jede se dál

To jsou docela rázná slova a klidná povaha by je nepoužila..no nic