Vždycky, když mám někde říct, že jsem momentálně bez práce, skoro mě fackuje hanba.I když vím, že to není moje vina.Strašně se za to stydím.Asi je to výchovou - když jsem hledala svojí první práci, máma mě po 4 měsících hledání práce div nepřizabila.A dělala z toho drama.Jenže ted se nemůžu tý ostudy zbavit.Co s tím?



Poslat SZ
Držim palce
).
tak je mi za to úplně trapně a hanba! Navíc doma na mě hrozně tlačí.. No zítra mám pohovor, který by SNAD mohl vyjít. Je to moje taková jiskřička nadějě, tak jestli to nevyjde, jdu se picnout 
Někdy je to už na prášky, když vím, že musím zapltait další nájem atd.