Je ostuda být nezaměstnaná?

Zlato, prostě nemůžu, nemůžu, nemůžu, i kdybych 100x chtěla. A že bych toho chtěla hodně, třeba aby mne nebolela záda tak, že mám pocit, že mi někdo vráží kudlu mezi obratle. Abych nemusela přemýšlet o tom, jestli vůbec můžu být těhotná a fungovat jako matka, tj. zvedat deseti a více kilové potomky, abych se nezmrzačila. Ten stav se prostě nezlepší, po operaci můžu být hodně moc ráda, že chodím a funguju relativně dost normálně, ale mám prostě značná omezení, která evidentně omezení jedinci jako ty, nedokážou pochopit. Asi jsi chytřejší než všichni doktoři na ortopedii, kde mne operovali. Nechceš taky všechno léčit chininem a klystýrem?

Práci už mám dlouho a kvalifikovanou a vysoce specializovanou.

Ne, jen jsme ochotni, když nemáme na jídlo si jít sednout do supermarketu za kasu, nebo vzít mop a dělat uklízečku Teď nemluvím o nikom, kdo je nemocný

Gratuluji

Psala jsem i dodatek, že jsem psala na všechny pozice...tedy i na tu uklizečku a prodavačku, ale i na takovou uklizečku jim napíše tak sto uchazečů. Chápeš ??

Chápu Nevím, odkud jsi... Tady se každý jen vymlouvá (u nás v Brně) že to a tamto, ale když hledám já, tak najdu a to mám práci, kde mám ranní a odpolední a bez problémů jsem si našla ještě uklízení k tomu, takže to beru dle sebe

jo, jo, na podzim se u nás vypisovalo místo na podatelnu, tj. tak přijmout dopis, označit, odeslat poštu, přišlo 600 životopisů, přičemž plat víc než mizerný

tuhle jsem slyšela, že někde na Moravě měli u místa uklízečky na úřadě min. vzdělání bakalářské, kde to sakra jsme??

Fascinovalo mě, když jsem se hlásila na místo pracovníka v soc. službách (kde stačí kurz) a bylo nás tam asi 30 kandidátů.. plat necelých 9000 hrubého... Důvod nepřijetí: moc vysoká kvalifikace. O pozicích typu uklízečka si iluze nedělám, zájemců je také hodně... tedy proč vzít člověka, který pravděpodobně bude hledat něco jiného...

Reaguji na daty:

Já myslím že větší ostuda,než být nezaměstnaná je to,jaké platy dnešní zaměstnavatelé nabízí a ještě k tomu požadují kdovíjaké dovednosti.
Zaměstnanci nejsou bráni jako lidé,ale jako roboti.Kdy jste naposledy zažily lidský přístup v práci?
A jak lze z 9tis. hrubého vyžít?
Celé je to na hlavu.

A proč ne? Kam s takovým přístupem dojdeme?
Člověk by měl znát vlastní hodnotu.
Souhlasím s meberry.

to je fakt.
Já teď neznám aktuální situaci v ČR (jsem zas mimo), ale když jsem loni hledala v Praze práci po návratu ze zahraničí a odpovídala snad na všechno co trochu ušlo, taky to chvíli trvalo. Člověk i může chtít makat rukama, ale vš člověka na uklízečku ani nevezmou, aby jim za chvíli neutekl za lepším. Apod. Takže jsem to chvíli plácala z několika brigád než jsem našla něco lepšího. A i tak jsem si nežila nad poměry. Pak jsem odjela do zahraničí a dozvěděla se, že firma, kde jsem byla naposled, stejně krachuje. Takže ještě že už jsem pryč.

Jestli to je nebo není ostuda být nezaměstnaná bych si ani jako otázku nekladla a pokud je člověk vychovaný tak, že mu daný stav nevyhovuje, nebude šťastný dokud práci nenajde (tak to mám nastavené já).
Na překlenutí toho období jsou dobré asi různé kurzy apod, případně alespoň brigády, a pokud situace dovolí, i nějaké dobrovolné "brigády", charita - už pro ten pocit, že člověk dělá něco užitečného (a je zvyklý na nějaký režim..) - nemusí to být zlé ani pro životopis. Hlavně to vše brát jako dočasný stav, ne osobní tragédii.

Držím pěsti.

to člověka vytočí.

Přesně tak,ale doba je příšerná.Já bych celý svět předělala,peníze zrušila.
Moc se mi líbí tento dokument,je skvělý k zamyšlení se nad vším

To máš recht

V dnešní době opravdu není žádná hanba být bez práce a najít nějakou je velmi těžké.Zaměstnavatelé kladou na uchazeče kolikrát opravdu nelidské nároky a za směšné platy.Já jsem se jednou opravdu hodně styděla za práci uklízečky kterou jsem z nouze vzala abych nemusela na sociálku.Když jsem pak zjistila s jakým opovržením se lidi na uklízečky dívají a berou je jako ten největší odpad,tak jsem tomu pomalu ani věřit nechtěla.Nezapomenu na to,když jsem dělala uklízečku v nemocnici a když jsme si šly jednou s kolegyní pro svačinu do kantýny a po cestě míjely zdravotní sestru a ošetřovatelku,které jsme pozdravily,načež ošetřovatelka odpověděla a ta sestřička do ní loktem strčila s poznámkouro Boha,proč "TO" zdravíš?Fakt děs.No a já si pak udělala obor ošetřovatelka s podřadnou profesí uklízečky jsem sekla a už se na mě nikdo přes prsty nedívá.

To snad nemyslíš vážně?Jak může být někdo tak povrchní?Je mi z ní zle