Jiná finanční situace než okolí a z toho vyplývající problémy

Mě osobně by nabídka např. dovolené od opravdu dobré kamarádky neurazila. Jelikož neberu peníze jako něco, co definuje člověka, tak bych to brala tak, že se jí revanžuju zase něčím jiným.
Problém je, že hodně lidí to ale vidí jinak. A řekněme si to narovinu - hodně lidí prostě závidí, a tím pádem se jich může dotknout, když za ně platíš, někam je zveš apod. Ale to není o ponězích, to je o sebevědomí.
Moje rada je, že by sis měla užívat života a možností, které máš. Neomezovat se kvůli okolí. Jestli tě kvůli tomu tvoji kamarádi zavrhnou, tak stejně nemá smysl se jimi zabývat, skuteční kamarádi takovéhle věci neřeší.

Většina mých přátel vydělává víc než já. Část z nich i násobně více a to nemám plat až tak špatný, jen pracuju ve státní správě. Pro mne je realitou, že přátelé mohou jezdit několikrát ročně na dovolenou, mají na to, koupit si byt, mají na elektroniku, kterou mohou obměňovat mnohem častěji, něž mohu (ale i chci) já. Že, chci-li na dovolenou, tak si musím vzít přivýdělek, a že když mi vrátí větší přeplatek nad službách je to na oslavu.
Dovolenou bych si od kamaráda či kamarádky zaplatit nenechala. Protože to vnímám jako nedůstojné, protože by mi bylo trapně, těžko se to vysvětluje, ač bych na takové destinace třeba ráda jela, ale jedině za své, měla bych dost velký problém si dovolenou nechat zaplatit i od životního partnera.

A máš nějakou opravdu dobrou kamarádku, se kterou si na nic nemusíte hrát? Takovou, která ví, že se ti daří a poctivě vyděláváš... Kdybys jí to vysvětlila tak, jako to vysvětluješ tady, nevidim v tom problém. Osobně bych to pochopila a jela. Zní to od tebe upřímně.

Reaguji na Jahoda9: vidíš to moc jednoduše...jak bys řešila třeba večeři na dovolené v drahé restauraci - kdybys na ni neměla? Výlet na sousední ostrov, vstupy apod. Nede přece jen o cestu, ale o prožití dovči.

ani já ne. Naštěstí mám při penězích dobré přátele, kteří jsou inteligentní a empatiční - a společně strávím čas u nich na chalupě než jako přívažek na jejich dovolené

přesně, jde i o tohle a tohle jsou věci, které kolikrát stojí tolik, co ten zájezd

Předně mi nepřijde, že by člověk musel nutně jezdit jenom do Chorvatska. Když se podívám na nabídky cestovních kanceláří, tak mezi Chorvatskem a jinými, z mého pohledu zajímavějšími destinacemi, už není takový rozdíl. I letenky se dají v dnešní době koupit relativně levně, takže ani vzdálenost už nehraje takovou roli. Samožřejmě to chce dobře vybírat, dělat kompromisy (když jedeš dál, zaplatíš víc za dopravu, uskromníš se třeba pak zase ohledně ubytování atd.). Záleží ale na tom, co si předatavuješ za dovolenou, ne všechno si určitě můžou tví přátelé dovolit.
K finanční situaci tvého okolí. Ber to tak, že tohle je přechodná záležitost, kamarádky za pár let dostudují, a jejich finanční situace se také zlepší. Nechápu, proč píšeš, že by ses měla vzdát současných přátel, když by sis chtěla najít nějaké další, kteří jsou na tom, co se týče peněz, podobně jako ty. Kvůli tomu se snad nemusíš přestat se současnými kamarády stýkat. Jestli ti přátelé nezávidí a neodvrací se od tebe kvůli tomu, tak si myslím, že hledáš problémy tam, kde nejsou.

reaguji]farahh[/reaguji] Možná to vidim jednoduše, protože si pro ilustraci představuju svůj vztah s kamarádkou, kdy není třeba chodit kolem horké kaše.
Přeci není tak hrozně "trapný" si dopředu říct, kolik na to můžu dát a od toho postupovat dál (anebo nikam nepostupovat).

Velmi dobře chápu, o čem píšeš, řešila jsem něco podobného. Asi bych si na tvém místě promluvila s těmi skutečně dobrými přáteli, a v podstatě jim řekla přesně to, co píšeš tady nám.
Já to třeba se super přítelkyní vyřešila tak, že pořádám party u nás doma - vím, že nemá ráda, když za ni platím, takže tímto se vyhnu návštěvě místa, kam bych šla nerada, a zároveň ji nepřivádím do nepříjemné situace.
A hledat si nové kamarády není od věci - nám se pomalu tvoří velmi zajímavá parta, a dá se krásně doplňovat okruh lidí, který tě momentálně obklopuje.
To, že se ti daří, by v tobě rozhodně nemělo vyvolávat negativní emoce - na toto bych se soustředila. Je možné, že jakmile tento pocit dokážeš odstranit, zjistíš, že přátelé to nakonec vůbec tak negativně nevnímají.

To Chorvatsko jsem myslela samozřejmě obrazně, prostě já bych ráda letěla třeba do Mexica, Brazílie nebo někam poodbně, ale prostě jsem se musela smířit s tím, že do takových destinací se podívám maximálně sama. Ale já bych klidně byla ochotná jet i někam blíž, levněji - na Kapverdy, do Egypta, problém je v tom, že moje kamarádky si nemohou/ nechtějí dovolit ani to. Mám několik dobrých kamarádek, nicméně i tak peníze jsou citlivé téma a já celkově nerada mluvím o tom, kolik vydělávám,protože lidé v česku jsou závistiví a rádi si otevírají pusu na špacír. A nejde jen o tohle, také za mnou málokdo chce přijet podívat se na víkend, když někoho pozvu, tak každý jen říká, teď na to nemám peníze, přijedu na jaře/ v létě, na podzim a za celou dobu jsem tu měla návštěvu všehovšudy třikrát a to už tu jsem dva roky. A jamile se nabídnu, že zaplatím ubytování nebo letenku, když jedou na návštěvu za mnou, tak je z toho hned nepříjemnost a mě to pak vždycky mrzí, tak radši jezdím já do Česka.... a samozřejmě tím,že si najdu nové kamarády, neplánuju zavrhnot ty staré, jenom prostě poslední dobou přemýšlím, že by opravdu bylo fajn mít někoho, kdo se mnou může podnikat víc věcí a pak si zároveň říkám, že je ode mě hrozné, že takhle uvažuju a jsem na se za to naštvaná, protože moji kamarádi pro mě znamenají skoro všechno

Mně bys někam nevzala? Díky, pojedu ráda a budu vděčná

Holka holt jsi na tom stejně jako třeba lidé, kteří mají jiné představy o cestování (baťůžkáři x all in v Egyptě etc.) - nezbývá Ti nic jiného než si najít přátelé na stejné vlně a cestovat s nimi nebo cestuj sama. Třeba se s někým seznámíš a budeš spokojená.

Já osobně bych si dovolenou taky zaplatit nenechala. Tohle je prostě už nad rámec přátelství, cítila bych se blbě a to peníze fakt nejsou mou modlou. Dovolenou na kterou bych neměla bych si nenechala zaplatit ani od partnera v začátcích vztahu (ve chvíli, kdy bychom byli manželé a měli společné finance je to něco jiného).

Reaguji na plasicka:
Tenhle tvůj poslední příspěvek na mě dělá dojem, že se v místě současného pobytu cítíš osaměle. Asi by nebylo od věci zkusit si najít nějaké přátele spíš tam a nespoléhat se na známosti z Česka. Možná i po finanční stránce by ti byli blíž, nejen místně.

Je otázka, jestli oni tak trochu nezavrhli tebe. Chápu, že cesta něco stojí, ale na druhou stranu když je zveš a vědí, že kromě toho mají zajištěný veškerý servis a nemusí se o nic starat... Já nevím, co by je mělo urážet na tom, že je zveš k sobě domů - to je přece pochopitelný, že jim vše kromě cesty uhradíš, ubytuješ je, zajistíš jim jídlo..., to je snad normální.

Já myslím, že mezi opravdovými přáteli nejsou "citlivá" témata, naopak že přátelé jsou od toho, aby ses měla komu svěřit a neměla pocit, že tě odsuzuje. Na mě to vážně trochu působí tak, že ne každý dokáže rozdýchat, že se ti daří. Spousta lidí si vážně nevidí na špičku nosu - radši budou nad někým ohrnovat nos, než aby si uvědomili, že kdyby na sobě zapracovali, můžou se mít taky dobře. No a o tom to asi bude - je lepší si říct, že někdo se vypracoval díky štěstí nebo náhodě, než uvažovat o tom, proč já jsem tam, kde jsem, a ne jinde...

Netrap se, najdi si kamarády, kteří budou na tvé vlně, jak tu už někdo psal, a kteří ti budou blíž. Kamarád, který se urazí, když ho někam pozveš, není kamarád, ale myslí jenom na svoje ublížené ego, které mu nedovolí překročit svůj stín. Kdyby tě chtěli vidět, nebudou to tak řešit, budou to brát tak, že příště zase pozvou třeba oni tebe někam v ČR a tím ti "splatí" tvoje výdaje, které jsi s nimi měla.

Napadlo mě, co třeba jít do baru, kam chceš ty, když bude mít tvoje kamarádka narozeniny. Tudíž jí pozveš, zaplatíš a ona se nemusí cítit jako socka, která na to nemá... Zrovna tak třeba cesta k tobě. Jedna moje kamarádka pozvala k sobě jinou kamarádku, zaplatila jí letenku s tím, že to má ke kulatinám... Ale jinak chápu, že tvoje kamarádky odmítají, že za ně budeš platit. Já bych to taky nesnesla. Můj brácha když přijel ze zahraničí a chtěl zaplatit rundu, tak se na něj jeho kamarád obořil, že machruje, když je teď v zahraničí a to tam žil jednu dobu taky. Lidi to prostě vnímají jinak.

Reaguji na bakalářka: Já vim, já chápu, že to není příjemné, uvědomila jsem si, že to ode mě bylo netaktní navrhnout, ale jak říkám jsem z toho vážně dost špatná. Pokud je někdo odjakživa spíš batůžkář, tak si odjakživa hledá kamarády podobného zaměření, ale já jsem v podobné situaci teprve pár let, takže jsem s podobnou supinou lidí nevyrůstala, moji kamarádi z mládi jsou prostě z jiných poměrů ( stejných jako jsem bývala já). ale nejde jenom tohle jde i o jiné věci Reaguji na mau-mau: přesně pokud přece člověk zve někoho na návštěvu, ta je logické, že platí výdaje s tím spojené a pakliže se jde do restaurace v mojí zemi, na moje přání, moje pozvání, tak je snad logické, že za tu kamarádku zaplatím, když vím, že si nemůže dovolit dát tři tisíce za večer v restauraci. Nebo uvedu dlší příklad, jsme v Praze přesouváme so do jiného baru a já si chci prostě vzít taxi, protože se opilá bojim sama někde chodit, navíc to je pohodlnější než se belhat v podpatcích a kamarádk prostě odmítne s tím, že to je vyhazování a peněz a když se nabídnu, že to teda zaplatim, tak se setkám s uraženým mlčením a ve výsledku se jde pěšky, což mě prostě vadí. A mohla bych pokračovat dál, já prostě jenom nevim,jestli se chovám nějak necitlivě nebo jestli to je spíš jejich probllém? Mám jenom jednu kmarádkou se kterou můžu poslední dobou někam chodit, aniž bych byla buď já po chvíli otrávená z toho, že jsme někde, kde se mi nelíbí nebo ona z toho, že si chci vzít taxi místo nočňáku....