1. . .678910
arrow
profile_image
Piňa Colada
od 28. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Na příští semestr mi také chce přítel pláchnout a studovat v zahraničí. Nadšená z toho nejsem, ale nechci předem malovat čerta na zeď a protože vím, jak moc je to pro něj důležité, nechci mu už tak dost složitou situaci se zařizování ještě komplikovat tím, že bych mu to bojkotovala a citově ho vydírala. On se o náš vztah bojí stejně jako já. Bude to zatěžkávací zkouška a oba víme, že nad námi visí veliký otazník.
Já se bojím, protože jsem jeho první partnerka a je jasné, že by asi rád vyzkoušel i jiný holky, než jen jednu na celej život.
On se zas bojí, že když jsem mu byla už jednou nevěrná, tak je možné, že když mi sejde z očí, ... .
No, necháme se od osudu překvapit

Cituji Ginfizz: že nechci jet? já chci hrozně moc jet a už sem skoro rozhodnutá

Tak není co řešit.. ostatní by měli respektovat tvé rozhodnutí.. Hodně štěstí

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

My to zatím řešili jen jednou a ani sem nečekala, že by mi řekl, tak jeď.. bylo mi jasný, že se mu to nebude líbit a bude mi to chtít rozmluvit, ale tohle sem nečekala. On byl z toho fakt nešťastnej. Já sem rozhodnutá jet, ale samozřejmě mě nemusí vybrat, takže není nic jisté.. ale nevím, jak to přteli ulehčit..

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Alca
děkuju, zkusím si s ním o tom ještě promluvit, jen nevím, jestli teď nebo až za nějakej čas, až to budu třeba vědět na jisto..

arrow
profile_image
Ciriel
od 22. 7. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Ginfizz

Dyť za tebou může třeba každý 2 měsíce na tejden dva přijet, v dnešní době sežene letenku, nebo jízdenku na bus v ceně fakt jak kdyby za tebou jel vlakem z Brna do Varů
A co on tady bude dělat? Tak pokud je soběstačnej, tak řekněme, že žít

arrow
profile_image
Pikola
od 20. 3. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Ginfizz: Když si vzpomenu, jak měl chudák slzy v očích, když sem jela na týden do Itálie lyžovat... je to možná tím, že jsme spolu každý den.. nevím. Asi ho na to budu postupně připravovat, ale bude to těžký.

Kolik Vám prosímtě je? Tohle mi přijde dětinský. Mě taky přítel chyběl, když jel s rodičema lyžovat, ale určitě jsem kvůli tomu nebrečela. Mám i jiný zájmy, než jen jeho. Asi to ve tvých očich u nás není láska, ale já už nechci na někom vyset jako balvan a složit se vždycky, když zajde za roh.

arrow
profile_image
noranora
od 25. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ginfizz
Kdyby mi tohle partner řekl, utíkala bych třeba až do Austrálie. Ne studovat, ale před ním. Promiň, možná to píšu hodně tvrdě a je pravda, že vycházím jen z tvého příspěvku a tvého přítele neznám. Ale pokud ti nevěří, chce si tě takto nárokovat a argumentuje tím, že by sám neměl co dělat, byla bych v plánování společné budoucnosti hodně opatrná. To nemá s láskou vůbec nic společného, spíš mi to zavání snahou o manipulaci. A nedokážu si představit, že by život s člověkem, který takto uvažuje, nemá svoje záliby, kterým by se mohl věnovat, nebo se snaží druhého omezovat kvůli svému prospěchu, mohl být spokojený a oboustranně naplněný.

arrow
profile_image
Maribelita
od 28. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj!
Já jsem na stáži před rokem byla a mám možná jako jedna z mála kladnou zkušennost se vztahem na dálku. S přítelem jsem byla 3 roky a byla stále zamilovaná. Dostala jsem možnost ztrávit 2 semestry ve Španělsku na univerzitě. Jet na zahraniční stáž byl vždycky můj sen a přes Erasmus kde navíc dostaneš grant a nemusíš od rodičů poslouchat, že na takové věci nemají to byla pro mě jedinečná šance, proto jsem nechtěla 1, ale rovnou oba semestry využít. Přítel to nesl těžce. Byl na mě naštvaný, bylo na něm vidět, že když já radostně plánovala svůj sen on se málem hroutil a nechtěl se o tom raději ani bavit. Asi jsem ho tenkrát ranila a taky na mě zkoušel věci typu, že pro mě není na prvním místě a jestli je to důležitější než on atd...Já mu ale prostě vysvětlila, že i když je pro mě skvělý a nejlepší na světě, nemůžu se pro něj obětovat. A že si to budu vyčítat do smrti jestli nepojedu. Navíc si myslím, že nikde není zaručeno, že láska za pár let nepomine a šance jet na Erasmus už nebude. Jelikož rok je opravdu dlouhá doba a báli jsme se, že náš vztah to zabije - představy co dělá ten druhý, podezřívání, stýskání atd...dohodli jsme se, že se na tu dobu nebudeme omezovat a nebudeme moci tím pádem ani tropit žárlivé scény po Skypu. Nebyl to vyloženě rozchod, protože nám to stále klapalo a doufali jsme že po návratu budem zase spolu, prostě před námi bylo 2500 km na 10 měsíců se všemi riziky. Nebudu napínat - dopadlo to tak, že v září jsem odjela na stáž a v prosinci, když jsem se vrátila na Vánoce byli jsme už zase spolu. Uvědomila jsem si, co mám doma a že by mě hodně mrzelo o něj příjít, naštěstí to bylo oboustranné. V březnu za mnou přijel a v červnu jsem byla doma. Možná to zní šíleně, ale my asi máme na čas i vzdálenost jiné měřítko. Když jsem odjížděla přišel mi rok neuvěřitelně dlouhá doba a že nemáme šanci na přežití. Po tom co jsme po prvních třech měsících společně strávili pár týdnů co jsem byla tady doma mi bylo jasné, že to uteče jako voda a my to zvládnem. Už rok jsem zpět v ČR a bydlíme spolu. Myslím, že takovou pár měsíční stáž by měl každý pár absolvovat jako zkoušku pevnosti svazku před svatbou. Tenkrát jsem si prostě řekla, že odjedu a jestli se nám to rozpadne, asi by se to stejně stalo akorát o pár let později.........Spousta párů v mém okolí takové štěstí neměla, ale podle mě to ta stáž pouze urychlila.

arrow
profile_image
Maribelita
od 28. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

K reakci přítele - Myslím, že můj přítel není sobec a ve většině věcí dost tolerantní. Když jsem mu ale řekla o stáži reagoval podobně jako tvůj. Byl to pro něj šok, nemohli jsme bez sebe být. Vyloženě podporovat, tak jak bych si představovala nezačal myslím nikdy, ale postupem času to ztrávil a začal mě alespoň chápat i když ho to mrzelo a bylo mu smutno - to mě bylo taky! Ta první reakce byla asi ze zoufalství, že to myslím vážně, protože jsme na sobě hodně viseli. Hlavně by ti měl věřit a ty jemu, i když je to v době internetu těžký. Byli jsme hodně v kontaktu, ale vždycky když jsem se přihlásila a on tam nebyl a já nevěděla kde je, šli na mě mdloby. Ten kdo má míň nabitý program se může začít cítit odstrčeně a fantazie začne pracovat...V semestru to byl přítel protože pro mě bylo všechno nové a nevěděla jsem kam dřív vyrazit, o zkouškovém já, protože jsem trávila dny zavřená doma pod záminkou učení a měla roupy...

arrow
profile_image
Peggy91
od 15. 11. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na LaurinQka: Jaký máš prosím email? Děkuji moc...(chtěla bych ti napsat ohledně práce konzumentky...)

arrow
profile_image
Peggy91
od 15. 11. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na daty: Prosím mohla by mi tu napsat Tvůj email.. (chtěla bych se na něco konkrétně zeptat.. jen mi nejde Ti odeslat zprávu..) Díky...

arrow
profile_image
denisatenisák
od 30. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na Peggy91:
Možná to bude proto, že diskuze je přes rok stará a holky sem už nechodí .

arrow
profile_image
laala
od 13. 2. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mně vztah po roční odluce krachnul. Přítel odjel na rok studovat do zahraničí (chodili jsme spolu tehdy 3 roky), jezdil do ČR cca co tři měsíce, vždy tak na dva dny za mnou, na tři dny za svou rodinou. Ze začátku byly jeho odjezdy pro mě úplně šílený a první týden bez něj strašný, ale pak jsem si vždycky zvykla. Takže zkraje to vypadalo tak, že jsem mu psala spousty smsek a on až tak moc ne, a asi po půl roce se to obrátilo: já si našla v ČR i jiné zájmy a kamarády a jemu začalo docházet, že mě ztrácí. Následovaly výbuchy z jeho strany, že mu málo píšu a podobně. Ukazovala jsem mu výpisy od operátora, kde jsem měla třeba 400 smsek za měsíc - nevěřil mi, že prý jsem to musela posílat někomu jinému Po jedné hádce ke konci jeho pobytu mi dokonce zakázal, abych se za ním přijela podívat. V druhé polovině pobytu jsem si tu navíc krátkodobě někoho našla a i když fyzicky vlastně k ničemu nedošlo, bylo to fajn. Už mi to nevadílo a asi 3 týdny před tím, než se měl vrátit, jsem se s ním rozešla. A jsem za to ráda, ten náš vztah byl delší dobu špatný a byli jsme spolu vlastně jen ze setrvačnosti - a až tou odlukou mi to všechno došlo.

Jinak si ale myslím, že pokud je vztah pevný, tak dva měsíce odloučení nic neznamenají, to se dá vydržet. Vydržet se dá i rok, ale je to těžké. Pro mě by byl bezproblémový asi půlrok - s tím, že bysme se mezitím potřebovali trochu vidět

arrow
profile_image
zabvicka
od 8. 1. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

dnes, 10:12:13 - Připojeno během spojování:
Zrušit odjezd do ciziny kvůli chlapovi?

Ahoj,
před pár dny jsem poznala jednoho úžasnýho chlapa a myslím, že by z toho mohlo být něco víc. Jenže! Za měsíc mám odjet do jiné země a teď nevím,co dělat. Na jednu stranu mám nutkání zůstat, no nadruhou ho zase až tak dobře neznám, takže se taky může stát, že po dvou měsících to vyšumí a já se pak budu proklínat, proč jsem neodjela. A taky vzdávat se kvůli chlapovi něčeho, nevím nevím... Navíc se musím rozhodnout dnes.
Co byste dělali vy?

arrow
profile_image
Klementina
od 18. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Nikdy bych se nevzdala svého života kvůli chlapovi.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené