Máte také pocit, že už se nikdy nezamilujete?

Reaguji na Bejbiss: Jsem taky opět po rozchodu...za sebou 3 nevydařené vztahy, tak snad teď už to vyjde A já vím, je to v naší hlavičce, takže v mezidobí uprvit zevnějšky a vnitřky a čekat na lepší zítřky Nebo spíš nečekat, vždy topřijde nečekaně.. Jen už mám trochu strach, je mi 28 a pořád chlapi jak z béčkovýho filmu všude..

tak tak..

28? To v dnešní době neni žádnej věk tak buď v klidu

Tak já jsem taky čerstvě rozešlá, od pátku...tak taky doufám. Co jiného zbývá.

Reaguji na marbee: Po jak dlouhé době?

Reaguji na consuelaleachim:
Po skoro pěti letech.... Bydleli jsme spolu, odstěhovala jsem se... On se zakoukal do kolegyně a já jsem se přes to už potom nedokázala přenést... Dost to bolí, protože jsem neodešla s tím, že bych ho už nemilovala, spíš proto, že už jsem to trápení a bolest nemohla snést.

Reaguji na marbee: Přeji hodně síly Mysli na to, že všechno se děje z nějakého důvodu a s každými zavřenými dveřmi se otevírají jiné... A pomáhá přečíst si proč se člověk po rozchodu cítí tak, jak se cítí, doporučuji knížku Partneři a rozchody. Brzo bude líp

Reaguji na Red_fire:
Děkuji. Já pořád doufám v nějakou cestu zpátky, samozřejmě ne za týden, za měsíc ani za čtvrt roku. I já sama v sobě si to musím srovnat, vždycky je v tom vina obou, i když zase musím říct, že on si je svých chyb vědom a snad se naučí se o sebe starat. Protože i já už jsem byla ze studia, domácnosti, zařizování nervy v kýblu, když jsem neviděla pomoc. Ale momentálně mám opravdu pocit, že už snad nikdy nebudu nikomu věřit a nikoho moci milovat doopravdy.

Reaguji na marbee: Držím moc palce. Hlavně v to, aby ses brzo srovnala a uvědomila si co opravdu chceš...Nejlépe ještě předtím, než on se rozhodne k Tobě chtít vrátit. A´t máš pak prostě navrch

Jak tak čtu tak nejsem jediná kdo má smůlu na chlapy. První přítel mě po 8 letech nechal kvůli mé kamarádce a když jsem se trochu otřepala a pustila si k tělu někoho nového, tak mi po 3 měsících z ničeho nic napsal sms, že mám na něj zapomenout, že to pro mě bude lepší. Ale i když mám takovou smůlu, tak stále doufám a věřím, že ta láska přijde.

Reaguji na espero: No, ono když se člověku nepodaří víc "vztahů" či kratších románků s muži..ten pocit prostě zákonitě má...Kolikrát se člověk oklepe a řekne jo to už se příště nebude opakovat, ten už bude lepší .. poučíme se ...a bum, z bláta do louže...to moc člověka nepovzbudí no
Ale stále hlavu vzhůru...holt to beru tak, že když to pořád nevychází, ještě nejsem ready na toho pravého a na toho já si prostě počkáM!!

Já, když tak zabrousím v paměti, byla pořádně asi zamilovaná jen jednou. Bylo to cca ve 13 (teď je mi 17). Byla to jedna z prvních lásek, a jak to tak často bývá, byla to platonická láska. Dodnes ho miluju, a dodnes je to pořád platonická láska. Co jsem odešla na střední, snažila jsem se najít novou lásku, prostě znvoa se zamilovat a cítit to samé jako tehdy. Dodnes se mi to nepovedlo a nevím jestli se to povede. Říká se že 1. lásku si člověk pamatuje na celý život. Já si myslím, že kdykoliv ho potkám, třeba i za 5 let, tak pořád k němu budu něco cítit. V tom je podle mě to kouzlo 1. lásky. Jaký na to máte názor vy?

Reaguji na Nicadezuria:

to je asi můj případ , skončilo to a nevěřím, že by se to ještě mohlo zopakovat

Byla jsem zamilovaná jednou. Bylo mi 15let...dnes je mi 22let a od té doby nic...naopak si pořád myslím na toho kluka, kterého jsem poznala 7let zpátky...(nikdy jsme spolu nebyli...on ke mě necítil nic). Vždycky jsem si říkala, že to bude ok...že až poznám někoho dalšího, tak mě ten cit přejde...7let a pořád nic...

Závidím těm holkám co si každou chvíli lítají v oblacích...) U mě už je to víceméně taková nostalgická vzpomínka a doufám, že to zažiji někdy znovu...

Reaguji na _Ivuska_: jakobych četla svůj příběh, akorát že roky jsou trochu jiné, já byla ale ještě naivní a myslela si že se tomu klukovi aspoň líbím, protože pořád po mě pokukoval, kdo ví, co si ale veskutečnosti myslel

Reaguji na _Ivuska_: mluvíš mi z duše. Taky jsem se v 15letech zamilovala. S tím klukem jsem nikdy nebyla. Dnes je mi 20let a pořád na toho kluka myslím. Přítele mám 3 roky ale nikdy to nebylo takové to bláznivé zamilování máme se rádi to jo ale... Chybí mi ten pocit rozbušení srdce a podlomení kolen.. Achjo