Můj přítel si pořád povídá "sám se sebou"

Já si teda spíš zpívám jen tak pro sebe .. ale když přítel neni doma, před ním se nijak takhle neprojevuji. Možná je to výchovou, těžko říct, u nás si holt nikdo nepovídal .

docela tě chápu, dělal to i můj bývalý, mně to nepřišlo moc normální, navíc jsem se vždycky lekla co se děje, že mluví nahlas, no ale co už já si zase povídám se psem, takže nemusím sama se sebou

Podobné hlasové projevy jako dělá Tvůj přítel dělám běžně taky, a nikdy jsem se nad tím nepozastavovala. Spíš se občas přistihnu, že si šeptem sama pro sebe říkám i něco při jízdě v tramvaji, když se zadívám z okna a podobně, to už mi úplně normální nepřijde Nebo to tu někdo z holek děláte taky?

Reaguji na ThinkTwice: No ja právě delala, že jsem se porad ptala, "Co?" páč mě logicky napadlo, že mluví z vedlejší místnosti na mě ..
Ale stala se mi mila prihoda, ze jsem potkala známé s vnoučkem Honzíkem /4roky/ a měli boxera Bena. a já povídám: "Ahoj Beníku, jak se vede?" a Honzík na mě:"On nemluví."

Je to naprosto normální, já to taky občas dělám - a myslím si, že to dělá asi tak 99% lidí

Reaguji na chicky: "Mě to taky přijde v pohodě... Já si povídám pořád sama se sebou. Nakonec,musím si přece pokecat s někým normálním" Tohle bylo hodně dobrý

Vždyť on nevede rozhovory sám se sebou, jenom nahlas komentuje, co ho překvapilo, co vidí na netu... na tom mi teda nepřijde nic divnýho nebo nenormálního.

Mě to přijde normál ale celkem mi to vadí,i když to taky občas dělám

to je vtipný

No jo, děti mluví pravdu. Já si povídám se psem i kocourem. A taky si pro sebe občas něco komentuju nahlas.

Reaguji na Eklipsa: "povídám" si úplně to sam co tvůj přítel...například se něco dočtu a řeknu "to snad není ani možný." Spálím se a řeknu "doprčič, já se tady na to vy..."

Reaguji na Eklipsa: no a nejhorší to bylo, když sledoval hokej sám

Projevy tvého přítele se mi zdají normální. Obecně považuji za běžné a normální hlasitou reakci na něco. Třeba, když se mi něco pokazí na počítačí, tak nadávat, když něco extra překvapí, nebo tak... Jinak hlasité plánování, což taky děla hodně lidí ala "Teď si ohřeju brambory a pak zapnu pračku." mi už přijdou horší a za extrém považuji brblání si monologů pod vousy. Znám pár jedinců, co si polohlasně povídají pro sebe a ani si to neuvědomují, je to takové polohladné přemýšlení. To je mi extrémně nepříjemné, když to někdo dělá, nejdivnější je, že si to uvědojí až když je upozorním - což zadělává na spoustu trapasů.
Jinak takové to plánování nahlas se dá snadno odnaučit, taky jsem to dřív dělala, ale vzhledem k tomu, že v příbuzenstvu mám několik "brblalů pod vousy", tak jsem s tím rychle přestala.

Taky bych v tom neviděla problém, přítel tohle dělá a já vlastně taky. Ne samozřejmě pořád,ale někdy ano. Zvlášť v situaci,kdy mě něco hodně překvapí nebo naštve. Takže tohle bych moc neřešila.

Reaguji na Lisa: Jo, tak při spálení si zaruičeně vždy povídám i já to je pravda, ale jinak když třeba najdu neco zajimaveho na netu, tak volám ihne na přítele, abych mu to sdělila ... Ne nejdřív hlasitě sama sobě