Neustála potřeba/chuť k jídlu, ztráta motivace

děkuju... já chodim na jedno forum, kde se zabývají zdravým papáním a podle toho se snažim jíst normálně většinou se mi to daří, někdy i líp a zhubnu (žádný malý porce, vim přesně, že ráno sacharidy, večer bílkoviny a kolik čeho a jim i víc než je hubnoucí množství), ale pak přijde nuda nebon ějakej problém (teď jsem třeba řešila, že nemám vlastně žádný kamarády a nemám s kym jet na dovolenou kromě rodičů a byla jsem z toho v pr... řeším i takový maličkosti, jakože si myslím, že mě ten a ten nemá rád, když není ani schopný napsat mi za celý měsíc blbou smsku nebo jít se mnou ven..) a pak je z toho problém s jídlem

Reaguji na hambala:

A nechodíš náhodou na Lide.cz? Úplně vím, čím procházíš. Já měla žravky třeba když jsem byla domluvená s přítelem, že se odpoledne v tolik a tolik sejdeme a on mi najednou zavolal, že se ještě zdrží. Tak jsem měla najednou hroznou chuť se přejíst, protože něco neběželo podle plánu. Nebo když jsem se těšila domu z práce až jim doma budu něco vyprávět a když jsem dorazila domu, tak tam nikdo nebyl... Prostě je to jen v hlavě. Taky si musíš uvědomit, proč a kdy to děláš a najít si místo toho jinou činnost, třeba jít ven se psem nebo si dát koupel, prostě cokoliv i když ze začátku máš pocit, že tě může uklidnit jen tabulka čokolády. A hlavně ty problémy, co máš, že nemáš s kým jet na dovču nebo že ti někdo nenapíše celý měsíc, fakt tím, že se přejíš nevyřešíš Zkus se nad tím pořádně zamyslet a ze začátku si zapisovat co jíš a jak se při tom cítíš... Kdybys chtěla, našla bych ti doma název tý knížky, fakt byla dobrá a byly tam jednotlivý kroky po týdnech, jak postupovat a na co se zaměřit...

naprosto vím o čem tu píšeš ! jsem na tom úplně stejně kdykoliv můžu tak jím, a i když se najím tak si chci dát ještě něco dalšího, stále si připadám nenajezená...nemůžu si pomoct miluju ten pocit kdy jím a nemyslím na nic. jen vychutnávám. jako závislost co? šílené

přesně! čekala jsem na přítele a nudila se tak jsem mezitím "sezobla co jsem viděla"...přišla z práce unavená chtěla se uklidnit tak jsem si dala sušenky kávu...
..chci přestat myslet na jídlo od rána do večera, chci psychologa nebo cokoliv co mi pomůže...protože jestli to pujde takhle dál....

moje každodenní věta

No koukám, že je nás hodně A víte, čím to začalo? Těma přihlouplýma dietama a snažením se jíst co nejvíc zdravě, zakazováním si čokolád atd...

náhodou jo náhodou i na jedno skvělý forum... nechodíš tam náhodou taky? ... to by byla fakt náhoda ... ne, tak já vim, že to nic neřeší, já i jdu se psem, nebo uklzíet nebo cokoliv,a le je to silnější než já... psala jsem si, co jsem jedla, ale bylo to ještě horší, tak jsem s tím přestala... třeba včera jsem celej den jedla hezky, teda krom toho, že jsem měla pizzu k obědu, ale nevyčítala jsem si ji... pak jsem dvě hodiny uklízela koupelnu a verandu, vytřela a otela jsem fakt uplně každej milimetr prachu... a neměla jsem potřebu dát si po obědě hned sušenku nebo něco... pak přijela máma a začla nadávat, že jsem jiv tý koupelně přeházela všechny věci a že kytka má bejt jinde a tenhle sprcháš taky jinde a tak... a k tomu koupila pytel brambůrek.. no tak hádej, jak to dopadlo... nějaký děkuju, žes to uklidila tak pořádně? (my se v tom uklízení střídáme, ale máma to vždycky jen tak otře, kam dosáhne, já lezla po židli až na strop pomalu) na to se u nás nehraje... :-/

u mě to začlo tím, že jsem ztloustla a děti ve škole se mi začli smát... tak jsem pak držela dietu, zase ztloustla a furt dokola...a teď jsem na tom takhle

a jo, to bych byla fakt ráda akorát teď jedu na 14 dní pryč (já jen aby ses endivila, že se neozývám), takže se pokusím užít si dovču a byt v pohodě, budu tam mít i hodně pohybu a pořád co dělat, tak to bude snad fajn

Reaguji na hambala:

Já na Hubneme zdravým papáním, teda teď už na Zdravé papání a vše kolem něj chodila dřív Jenže pak mě to nějak přestalo bavit pořád tam vypisovat něco, co stejně nakonec bylo jinak. Navíc když jsem měla záchvat žravky, tak jsem to tam stejně nepřiznala Já jsem se včera taky přejedla. Přišla jsem z práce, že si dám zdravou večeři, jenže mamka dala na stůl oříškovou roládu a takový sladký trubičky. Tak jsem si dala a pak klasika, v duchu věta, že už to stejně nemá dneska cenu a následovaly tři rohlíky s Nivou. Pak jsem šla s kamarádkou na víno a když jsem přišla, dala jsem si ještě chlebíček se salátem, horkou čokoládu a kremroli. Pak mi bylo pěkně zle Takže jak vidíš taky to občas krutě nezvládám. A nejhorší teď je, že v pondělí je 1.8., takže pro mně zase vidina novýho začátku, takže celej víkend budu zase jíst jako prasátko, dneska už k tomu mám nakročeno Ach jo, je to těžký... No asi jsem tě moc nepovzbudila, viď?

Jinak ta knížka se jmenuje Bulimie - jak bojovat s přejídáním od Františka Davida Krcha a je vážně dobrá, pokud to člověk vydrží až do konce toho programu. Já se přiznám, že jsem nevydržela. Jinak si teda moc užij dovču a na nic nemysli, i když vim, že TENHLE problém dokáže zkazit naprosto všechno Až se vrátíš, tak zase napiš, když budeš chtít...

nápodobně vždy si říkám,tak a od tahle chvíle jím zdrvě budu sportovat, říkám si určitě to zvládnu..a pak to nevydržím ani 2dny

přesně. nepamatuju si že bych předtím měla potřebu se přejídat a neustále myslet na jídlo
...a vůbec nejhorší je když vidím jak se všichni kolem mě cpou, tak si říkám co bych taky nemohla ... a pak se to zvrtne...třeba včera byla grilovačka, zapíjela jsem to colou a pak si večer ještě dala buchty dnes se zatím držím tak uvidíme...

Reaguji na Marlinka: taky tam chodím, už přes dva roky, jakaje tam máš nick? já občas něco přispěju nebo napíšu, ale svoje jídelníčky už moc nepíšu a když jsem napsala, že mám nějakej takovejhle problém, tak na to nikdo moc nereagoval...ale jo povzbudila, nebo jako ne, ale je docela fajn vědět, že v tom nejsem sama, teda víš, jak to myslim... .. děkuju, mrknu na tu knížku a děkuju za dovču, pokud mě tam někdo nenase*e, tak to bude fajn

Přesně tak, je to hrozný.. Dřív jsem jedla úplně normálně, když jsem měla chuť, dala jsem si čokoládu, ale s mírou, nikdy jsem se nepřejedla, protože jsem si nikdy nic nezakazovala... Ale teď je to prostě takovej začarovanej kruh, ze kterýho ne a ne vystoupit Já dnes pokračuju ve včerejším duchu, prostě přežíračka, tak uvidím zítra

Reaguji na hambala:

Mám tam přezdívku prsketa, ale jak říkám, už jsem tam nepsala ani nepamatuju. Mně se tam tenkrát s tímhle snažili pomoct, ale nejhorší pro mně bylo, že mně nutili nebo mi prostě radili, abych jedla víc než jsem chtěla. To právě radí i v tý knížce, aby člověk jedl fakt pořádně, ale zase se bojim, že přiberu I když si zase říkám, že nepřiberu určitě víc než timhle debilním přežíráním. Jako rozhodně nejsem tlustá, ale prostě shodit tak 4 kila by mi prospělo, jenže přibírám čim dál víc tim přejídáním Já si pořád říkám, že musim bejt silná, že je to třeba něco jako bojovat s alkoholismem nebo drogama, prostě taky závislost, ale asi nejsem dost silná

Tak co s tím budeme, děvčata, dělat? Co navrhujete? Budeme se nějak podporovat? hambala jede na dovču, tak až se vrátí nám může poreferovat, jak to zvládla. A co blanuulkaa?

jj, je to závislost a je šílená... já jim naopak hodně... nebo aspoň podlě nich hodně a do toho se ještě dožeru tím přežíráním...to máš dobrý, já se nebojím, že přiberu, i když trošku jo, ale ne nějak extra, jestli budu mít 90 nebo 95 kilo už zas tak velikánskej rozdíl není... i když je to fakt šílená váha ...

Holky tak zkusete jak tady někdo radil, nesnažit se hubnout, ale prostě jen se snažit udržet si svoji váhu. Když na něco bude chuť tak si to dejte v tu chvíli kdy na to máte chut, pak jděte dělat něco jinýho. Taky to znám, já měla chutě, tu sladkost jsem odkládala až jsem spořádala všechno možný. Hlavně si nic nezakazujte, ono je to taky dost v hlavě... A když si řeknete "od zítra nesmím nic sladkýho" tak to nezní moc povzbudivě...zakázané ovoce nejvíc chutná třeba ze začátku budete jíst víc, ale myslím že tělo si to časem srovná samo. Být váma vypustím veškerý diety a poslouchám o co si říká tělo. Já z vlastní zkušenosti jsem se takových stavů zbavila až tehdy, kdy jsem si přestala cokoliv zakazovat. Držím pěsti at se z toho dostanete