Ahoj holky, potřebuju zřejmě radu, jelikož mě můj "problém" začíná omezovat. Poslední dobou (asi dva měsíce zpátky), ale intenzivně cca 2 týdny neustále myslím na to, mít dítě. Ne ovšem jako většina žen v euforickém rozpoložení a touhou splnit svoje "ženské poslání" a kdesi cosi. Přemýšlím o těhotenství (a porodu) několik hodin denně, ve smyslu, že mi dítě zničí tělo (strie, kila navíc, povolená kůže), o tom jak hrozné může těhotenství být (nenapadají mě ty dobré příklady, vidím v těhotenství, že v mém případě by šlo o ztrátu vlasů, boláky, nateklé nohy, zvracení atd.) a v neposlední řadě i o porodu, opět ne ovšem ve smyslu, že bych se ho panicky bála, ale o tom, že je to nechutné, že nedokážu mít před lékařem roztažené nohy (stydím se lehce i na gyn, natož hodinu na porodním sále), že bude potřeba cíř. řez a opět mě potká jen to nejhorší (komplikace, jizva od pupku dolů) nebo naopak při normálním porodu roztrhání, problémy se sezením v 6nedělí aj. Celé mi to přijde šíleně odporné, vůbec ne jako nejhezčí období ženy, mám deprese z toho, že mimino naprosto zničí moje tělo a tímto se zabývám x dní. Dozvěděla jsem se spoustu věcí, které jsem dřív ani nevěděla (prohlížení placenty, očistky, všechno mi to přijde nechutné a něco za co se budu stydět, i když většina to bere normálně). Mám sjeté videa s porodem na youtube, přečtené všechny diskuze o těhotentsví, porodu, poporod. problémech na zdejším fóru a každý den je to horší. Sama od sebe hledám na netu články a diskuze a masochisticky čtu, jak ta měla problém s tím, ta je dodevastovaná, ale všechny se zároveň rozplývají nad tím, že to za to stojí (nechápu). Jsem asi povahou sobec, určitě mi jde do budoucna o zdraví mého dítěte, ale nevím, jak budu v těhotenství snášet to, že mi bude praskat kůže a po porodu naopak to jak budu vypadat, mám strach, abych vůbec měla mimino ráda a nebyla zklamaná, že ono je příčinou toho, že moje tělo bude jiné.
Těhotná nejsem, tudíž nechápu odkud tahle moje touha po informacích pramení, dítě do budoucna spíš chci, ale vážně už nedokážu myslet na nic jiného a stresuju víc a víc. Myslíte, že je to na nějakého psychologa?