Potrat - svěřit se zpětně příteli nebo ne?

Neříkat nic..stalo se,už to nezmění.

Neříkat. Komu tím pomůže? Nikomu - ani sobě, protože pak jí to přítel omlátí o hlavu.

V první řadě to měla řešit s přítelem dřív, si myslím. Jen by mě zajímal důvod, proč mu to neřekla rovnou, potom by na to dva přece byli. Ale nechci soudit, když ji neznám.
K tvému dotazu - já bych to příteli už zpětně neříkala, bůhví jak by to mohl vzít a mohlo by to třeba znamenat i konec vztahu.

N E Ř Í K A T ! ! !

Reaguji na Mrs.Stylish: taky jsem pro to nic neříkat..jen mě zajímaly ostatní názory
právě, že si taky myslim že by se rozešili.. co se jejich situace týče tak to byla "nehoda", ale chlap (32) prý děti chce, ale ona je jedna z těch "kariéristek" co chce dítě až po 35letech (teď jí je 2..nedovedu si představit, že by mu to ted řekla, přijde mi to jako hroznej podraz na toho chlapa, ale každá to máme bohužel nastavené jinak..no dík za názory holky

Reaguji na Janča92: dvacetosm jí je..blbý smajlíci

Reaguji na Janča92:
Aby potom nebrečela nad tím, že sice má svou "kariéru", ale miminko mít nemůže. Vážně mi to přijde jako strašně sobecké jednání. Myslím, že kdyby si sedli a promluvili si o tom hned jak zjistila, že je těhotná, nemusela teď řešit takový problém.
Omlouvám se, ale jen ať se v tom vykoupe.

Oni spolu žijí a on nezjistil,že je těhotná a jde na přerušení?No pokud je tedy tak nevšímavý,tak ať mlčí a nic neříká každopádně ať bere antiko,když děti nechce a on ano.

Reaguji na Tiakia: nene..nežijí spolu, každý má svoje bydlení..HA bere ale prý se to stalo když měla "zažívací problémy"..nevim, podle mě si prostě zapomněla vzít - zažívací problémy, nebo selhání jsou jenom výmluvy, ale to není moje věc jen mě zajímalo co si o tom myslí další ženský

tak zatloukat za každou cenu!
Nikomu přiznáním nepomůže.

Proč výmluva? I kdyby zapoměla, no a co? Asi to neudělala schválně, když to vyřešila "beze svědků", tak tím nikomu nechtěla ublížit. Ty jsi asi opravdu jen známá.

Jinak k tomatu, já si neumím představit, že bych to udělala bez jeho vědomí, ale když už se stalo a měla k tomu asi své důvody, tak bych to už tak nechala být a nevracela se k tomu (pokud to zvládne a neublíží ji to ještě více)

Ak by mu to povedala, tak sa s ňou takmer určite rozíde, pretože toto je snáď ta najsebeckejšia vec, ktorú mohla spraviť. Neviem, prečo sa na to stále nazerá tak, že otázka tehotenstva/potratu je výsostne ženská vec. Veď predsa dieťa musia splodiť dvaja, a aj chlap má určité rodičovské práva, minimálne právo o tom vedieť. Ale čo už. Ak má aspoň menšie svedomie, tak ju to bude trápiť aj tak. Myslím že by nebolo namieste aby od neho očakávala morálnu podporu. A ona mu to plánuje povedať? Ľutuje to, čo spravila, alebo chce mať len kľudné svedomie?

Já si zase myslím, že je to hlavně rozhodnutí ženy, muž nebude dítě 9 měsíců nosit a pak kojit a starat se o něj.
Asi by to příteli říkat neměla ale zaleží taky na tom jaký mají vztah.

Promiň, ale nesouhlasím. Moje děloha, moje zdraví, moje rozhodnutí. Při představě jak říká "miláčku, víš jak si chtěl strašně miminko? tak jsem těhotná a jdu si ho nechat vyškrábnout" už vidím ve zprávách vraždu nebo ublížení na zdraví v některých případech.