Přátelé, pomluvy a nedůvěra

Patrně to, že se snažíš ostatním pomáhat může být tím, proč tě ostatní pomlouvají. Tak to bohužel funguje, ale z toho si nic nedělej. Spíš si prověř, kdo za tu pomoc stojí a kdo ne. Jak budeš lidem pomáhat a budeš ochotna poslouchat jejich problémy nejčastěji s partnerem a budeš se v tom ještě pitvat, tak budeš ve výsledku za špatnou jen ty. Ovšem neznám tě, tak nevím čím by jsi mohla lidi odradit.
Moje zkušenost je, že v Praze to takhle je pořád. Sama tu nemám kdo ví kolik přátel spíše známých. Když jsem se nastěhovala do Prahy, tak jsem měla přátel hodně, protože jsem chodila pořád na párty a časem jsem zjistila jestli to jsou přátelé i pro život, bohužel přišlo z většiny zklamání. Řekla bych, že v Praze se lidi hodně řeší a probírají mezi sebou jistá nepříjemná témata a je to jejich denní chleba. Osobně si užívám, když vyjedu za Prahu za příbuznými a kamarády z dětství. Ta konverzace a zábava je úplně jiná..

Reaguji na Lady Kate: presně tak.nedávno jsem si po dlouhé době zašla do baru ketrý mám ráda s kamarádkou a dozvěděla jsem se jak mě tam pomlouvali a to dokonce lidi kteří mě znají jen od vidění.téměř nikam nechodím nebot jsem po těžké operaci a když někam jdu tak na chvilinku a chovám se slušně.já říkám jednu věc každý by si měl nejprve zaméct před svým prahem,ale to jaksi nefunguje.dříve jsem se k vůli pomluvám nesmírně rozčilovala a málem bych byla schopná dát někomu za vyučenou ale proč?nemá to cenu.Lidé jsou zlí a troufám si říct že čím dál víc.Přátel jsem měla dost ale postupem času se to protříbilo,mít někoho o koho se můžeš opřít a věřit mu je dnes bohužel přepych,co se mě týče já už nevěřím nikomu.ráda posedím,pokecám ale dávám si pozor na pusu co se soukromí týká.neříkám že pokud by se něco vyostřilo že bych nezasáhla,ale snažím se být nad věcí.kdo mě zná ten ví a kdo má oči sám vidí.nejlepší je zůstat nad věcí a mít se nazřetelu.