Přítel je líný mě vidět

Ahoj holky, chtěla bych jen znát váš názor, jestli jsem nějak přecitlivělá a řeším blbosti, nebo prostě na mém stanovisku něco je a mám to řešit - ať už promluvou nebo razantněji.
Jak už sem psala, přítel je občas líný mě vidět. Jasně, vypadá to jako kravina. Ale stává se to jednou za týden nebo 14 dnů. Jsme třeba domluvení že přijde a pak napíše, že nedojde, že se mu nechce. Párkrát ze začátku sem řekl ok. Pak mě to ale začalo pěkně štvát a ozvala sem se, že se cítím jak kus hadru. Že chápu, když chce jít hrát fotbal nebo se učit nebo cokoli, že ho nechci omezovat v jeho zájmech, že když mi tohle dělá, tak sem pak smutná. No vyříkali sme si to, on pochopil že by se asi měl trochu změnit. No občas na to myslí, ale pak zase přijde ono "nepřijdu, přiznávám se, že je to lenost".
Došlo mi, že je to vlastně malichernost, že když spolu budeme bydlet, tohle odpadne. Prostě ho doma uvidím, on se svalí na gauč a bude. Ale takhle mě to prostě mrzí...
Ovšem včera sme byli u našich, na oběd a tak, pak mu volal bratranec, že jim chybí jeden hráč, jestli by nemohl. Napřed to odmítl, ale pak říkal, že nad tím uvažuje. Řekla sem mu, že jestli chce, ať jede. Divte se nebo ne, mně to opravdu nevadilo. A on teda že jo a dnes že přijede zpátky. Po obědě ovšem psal, že teda jestli má jezdit, že aby řekl pravdu, tak se mu nechce... Tak sem mu odepsala, že je to jeho rozhodnutí a já ho nutit nehodlám. Jako když to dělá mně, tak si řeknu, že sou důležitější věci a částečně to snad i chápu, ale udělat to před našima... Mamka měla strach, že mu nechutnalo.
Holky, tak řeším kraviny a sem moc velká citlivka, nebo cítím naprosto správně, že takhle by se chovat neměl? Jen ještě podotknu, že když sme spolu, všechno je v nejlepším pořádku a naprosto si rozumíme, ve všem. A plánujeme i společnou budoucnost.
Všem děkuju za názory