Přítel mě pomlouvá

No, já žádné problémy nemám s přítelem, ale kdyby řešil se svojí mamkou něco co by se týkalo mě a vyličil by ji to tak, že ta horší jsem já, tak bych asi taky neskákala radostí a rázně mu řekla, že si nepřeji, aby řešil naše osobní věci se svoji rodinou, že pokud si to chce vyřešit, tak samozřejmě jedině semnou, zvlášť pokud je to třeba intimní záležitost, což nevím o co u Tebe šlo. Ale normální to určitě není. Je něco jiného, když se někomu svěřím a je něco jiného, když o Tobě mluvím za zády a ještě k tomu úplně jinak než to doopravdy je. Prostě sprostá pomluva.

Příteli bych v tomto případě asi rázně vysvětlila, že si nepřeji , aby tyto věci řešil mimo nás dva. Zkusila bych uvést příklad . Nevím nakolik je váš problém intimní čí jakkoliv jinak osobní, ale jak by se tam cítil on , kdybys ty řešila podobné věci s tvojí mámou a kamarády? Jak by se cítil ?

Každopádně je třeba se zamyslet i nad tím, že ne každý dokáže řešit problémy sám. Někdo se rád svěří a pokud v tom byl vychován, je mu pak přirozené letět za mámou a vykecat se. Jako mně Neřeším s ní ale každou kravinu, fakt jen věci, které mne trápí a leží mi v hlavě delší dobu. Přítel je zase úplný opak - doma se nikdy až tak osobně nesvěřovali, měli o dost chladnější vztahy a přenesl si to i do našeho vztahu. Co je mezi námi nesmí ve Naštěstí už ale pochopil, že občas potřebuju některé věci vyventilovat jinde než u kafe s ním, takže mne chápe. Musíte si ve vztahu určit pravidla. Není potřeba se hned tolik vytáčet..stačí trocha porozumnění. Pokud tě u mámy vyloženě očerňuje a nejde o svěřování, pak bych si to líbit nenechala. to už pak není svěřování se, ale pomlouvání. Asi bych ho poprosila, aby uvedl věci na pravou míru, nebo bych to udělala opatrně sama.

Dá se ještě pochopit, že si přítel občas potřebuje promluvit s někým třetím, postěžovat si, slyšet názor někoho nezaujatého. Kdyby mluvil s nějakým svým kámošem, se kterým se ty třeba nestýkáš, tudíž si před ním pak nemusíš připadat trapně, bylo by to podle mě celkem v pořádku. Rozebírat to s matkou ale neměl, to se fakt nedělá a ještě to zhoršuje někdy už tak nelehkou pozici, kterou člověk většinou u rodičů partnera má. Příteli bych na tvém místě důrazně vysvětlila, že si nepřeju, aby se to opakovalo.

Já to mám stejně jako ty, taky mě vadí a vždy vadilo, když přítel řeší naše "problémy" jinde, ať už s kamarády či s rodinou. Ale na druhou stranu, já řeknu mámě a kamarádkám taky úplně vše, takže se necítím vůbec oprávněná říct proti tomu slovo. A to já dříve byla ještě taková "mrcha", že jsem vždy s matkami partnerů skvěle vycházela a byla jsem to já kdo si u nich stěžoval samozřejmě jen na prkotiny a v rámci toho jak partnera miluju. Já na tchýně měla vždy kliku a vycházela s nimi na jedničku.

Takže máš tři možnosti, buď to neřešit, ať si každý myslí co chce. Je to přeci jen jeho vizitka s kým chodí a pokud vykládá něco, co navíc ani není úplně pravda, dělá vola z tebe ale i ze sebe.
Druhá možnost je šprajcnout se a říct mu, že poté co si jeho máma o Tobě musí myslet tam jet nechceš.. a že pokud chce abys tam jezdila, tak jí musí říct pravdu (vysvětlit situaci..) a nebo ať si tam jezdí sám. tímhle podle mě docílíš toho, že už s ní nic řešit nebude..nebo se to aspoň nedozvíš .
A třetí možnost je jezdit s ním, neřešit, a při vhodné příležitosti jí říct svůj pohled na věc a jaká byla skutečná situace.

Shodou okolností řeším poslední dva týdny podobnou věc, kdy partner o mě doma řekl, že jsem v jistých věcech příliš rezolutní (já chci, já nechci) a jeho otec získal dojem, že by mě měl dávat rady do života. Takže krom dobře míněných ústních rad jsem již obdržela i vysvětlující smsky. Jeho táty si moc vážím a vím, že to řeší jen proto, že chce, aby nám to vydrželo, protože jsem údajně to nejlepší co přítele kdy potkalo . Jedná se o rady jak žena má být lstivá a nejednat s mužem rezolutně, ale chytře a on sám pak přistoupí na její názory a rád, než když je do něčeho nucen, což vede akorát k hádce. Na druhou stranu to samozřejmě není příjemné, protože partner to nafoukl do ošklivých rozměrů a já s tím nesouhlasím a vysvětlujte starému pánovi, že byste si ráda vzala jeho rady k srdci, ale že si nemyslíte, že tento problém máte. Já k tomu přistupuji s nadhledem. Jeho otci jsem k tomu řekla své a od té doby mám k tomu hlášky typu: "každý máme něco", "nikdo není dokonalý, také jsem si nenašla dokonalého chlapa" . Paradoxem je, že pokud je někdo rezolutní, tak právě přítelův otec, občas je až bych řekla despotický, takže budoucí tchýně jeho rady shazuje ze stolu, kroutí očima a říká, že přítel je celej táta . Takže moje rada zní, promluv si s přítelem, jak by bylo jemu, být to naopak. A buď nad věcí.

Záleží na tom, o co jde. Já taky probírám s rodinou všechno možný a přijde mi to přirozený.
Jak ses to vůbec dozvěděla? Jeho mamka ho zná, tak asi ví, jaký je, že si leccos třeba přibarví a to, co přijde hrozný tobě ona může považovat za normální a bere to s nadhledem. Kdybys o tom nevěděla, tak ani nepoznáš, že jí něco řekl a myslím, že mamce to může být taky jedno. Obrázek o Tobě už si stejně asi udělala a zřejmě dobrý, když se máte rády.

Přesně tak, každý to má jinak. Já povím nejlepší kamarádce skoro všechno, protože potřebuju znát její názor a nepřijde mi, že bych dělala něco nepatřičného, jelikož ona pak za přítelem neletí a nevyčítá mu to, nebo podobně, zůstane to mezi námi. Pokud má tvůj přítel s mámou dobré vztahy, třeba se taky jen potřeboval vypovídat a nenapadlo ho, že by ti to mohlo vadit, protože třeba z jeho pohledu nejde o nijak závažnou a intimní věc. Myslím, že stačí abys mu řekla, že ti je to nepříjemné. A jeho mámě to třeba taky nepřijde jako něco extra hrozného, a ty se jen zbytečně stresuješ.

Moc děkuju za názory. Samozřejmě chápu, že každý se někdy potřebuje vypovídat, ale tak ať jo je alespoň člověk, se kterým se já neznám a je mi jedno co si o mě myslí. To, svojí matce o mě řekl, jsou věci typu vadí mi že dělá tohle a tohle. Ale to, že to je kvůli kompromisu mezi náma, o kterém ona ví ***, to už neřekl. Nebo že mám tu a tu špatnou vlastnost. Ale to má snad každý něco špatného, a když mi do očí řekne, že to chápe a matce pak řiká jak mu to vadí. No nechápu. Navíc, když já se ho zeptám co mu je, co ho trápí, tak je všechno v pořádku. A pak se dozvím, že mu vadí tisíc věcí, o který já jsem třeba ani neměla ponětí. A pak se mám nějak bránit. Každopádně moc děkuji za příspěvky, teď už si to musím vyřešit sama

Přijde mi tvá reakce přehnaná.. chtěl se s někým poradit, slyšet jiný názor.. to že to byla jeho matka, no tak mají blízký vztah a třeba ji bere jako kamarádku (jako moji bratranci svou matku - taky jí řeknou vše).. a to, že to řekl jinak - tak to je zas úhel jeho pohledu .. když ses to dozvěděla, tak jsi zas mohla říct svůj úhel pohledu.. je těžké soudit, když nevíme přesně o co jde

Reaguji na Tonie: On se ale nechtěl poradit, víš? Nebylo to žádný svěřování, ale pomluva. Nemám nic proti tomu, aby si s někym popovídal o tom co ho štve, ale nevím, jaké by tobě bylo, když by jsi přišla k přítelově rodině domů a věděla by si, kolik špatných věcí si o tobě myslí. A asi nezačneš říkat: "Tak já bych vám teda jenom chtěla vysvětlit, jak to přítel myslel." Mrzí mě, že když já se ho zeptám co se děje, je podle něj všechno skvělý, ale doma řekne pravý opak.

To jste si fakt žádná nikdy doma nepostěžovaly na nějakou nesnesitelnou vlastnost/chování svého přítele? Celkem tomu nevěřím....A stejně tak nevěřím, že by to jeho mamka nebrala s rezervou s tím, že je to určitě nějak zkreslené.......

Jinak názor třetí osoby se někdy hodí a je lepší, když ta osoba zná oba partnery, protože pak se hůře ta situace zkresluje...jako pomlouvání to fakt neberu, protože to, na co si obvykle stěžuju jsou věci, o kterých on sám dobře ví, že mi vadí . Jako pomluvu beru něco, kdy mi člověk neřekne do očí, že má se mnou problém, ale šušká to za mými zády.

Horší je, pokud venku ventiluje bůhvíjaké nemáte problémy ale Tobě nic neřekne a nic nechce řešit...to už je blbý a promluvila bych si s ním narovinu, co mu vadí a že mi to má říct......

Tak se ho zeptej, proč to dělá......A co mu teda vadí.....

taky jsem to takhle myslela

no tak takhle jsem to nepochopila, já myslela, že doma řeší problémy vás dvou, které spolu řešíte.. a ne že před tebou dělá jakoby nic, takže nemáte co řešit, a doma se od jeho rodičů dozvíš, že máte problém

Bohužel právě tak to je, že mě nic neřekne, a ostatním si na mě v nějakých věcěch stěžuje nebo říká co mu v našem vzatu vadí. Ale jak říkám, děkuji za názory, ted už to je na mě

A přišlo by ti lepší kdyby to psal do diskuze někde na internetu?