Přítel se chce vrátit poté, co se po 10 letech se mnou rozešel

Škoda ja u som sa tešila na svadbu

Chce mě, má jasno, ale prej chce bejt opatrnej, protože ví, že mi hodně ublížil, tak se bojí, aby mě nezranil ještě víc a neví, jestli já bych to dokázala prý hodit za hlavu... Protože to má teď z prací nahnutý, chce se dát do kupy, aby mohl zabezpečit mě i naši rodinu...

Reaguji na Mado: Dobře si rozmysli, jesti ho chceš zpět....taky by s emohlo stát, že když teda budete mít tu rodinu,tak by ho to zase přestalo bavit a třeba jen ba čas by ufrnkl..a to stačí! Další věc je,že když ho vezmeš zpět, už nikdy tě ebude brát jako předtím, teď si možná bude myslet, že si může zkusit vše a ty po čase jeho i tvého trápení stejně odpustíš...přemýšlej

Frknknout může jakejkoliv jinej partner, ať už novej neokoukanej nebo bývalej, jistotu nebudem mít nikdy... tady je ve hře to, že nám to 10 let fungovalo a že jsme si přišli na to, že jsme měli velký bohatsvtí. Teď jen zjistit, jestli ten plamínek, co ve mě rozchodem udusil, dokáže ve mě zase zažehnout... jdu do toho skepticky, ale nedám se odradit

No to máš pravdu,že frnknout může kdokoliv,ale tady u toho víš, že už to jednou udělal a je možné,že udělá znovu. A nebo taky ne. Pravda 10 let je 10let, velmi dlouhá doba, ale co když něco podobného přijde za dalších 10 a to i s dětmi "na krku"..no ale říkáš,že skeptická jsi, to je dobře, tak přeji hodně štěstíí! Určitě Ti teď ukáže,že o Tebe stojí za každou cenu

No, na můj vkus jde na to až příliš opatrně a pomalu...

Reaguji na Mado: To mě mrzí... Jsi si jistá, že na to jde tak opatrně proto, že si není jistý jak se chovat, aby Ti neublížil? Chlapi se takhle totiž občas chovají, když je ještě ve hře někdo jiný (vlastní zkušenost). Každopádně Ti přeji, aby to byla jen domněnka a realita byla jiná.

Nejsem si jistá ničím a tohle je další červíček, který mě teď hlodá, když jsi to napsal ne kvůli jiné, to snad ani ne, ale kvůli tomu, že si furt není dostatečně jistej...

Reaguji na Mado:
Aby důvod pro návrat nebyl strach ze samoty, zvyk...

Reaguji na katula:
To bych se asi taky bála.
Já na návraty nevěřím (osobní zkušenost).

Holky, to je právě to jediný a zásadní, čeho se bojím. Nezbývá, než nechat se (mile( přesvědčit... jestli to nebude tak přesvědčující, jak já bych teď potřebovala, tak to prostě nepůjde... nechávám tomu teď volný průběh, protože když jsem tlačila na pilu, tak nás to akorát oba stresuje.

No a jak často se teď vidíte a co děláte? Že Vás to oba stresuje....

Reaguji na Mado:

Ahoj, chápu, že mu chceš dát novou šanci a taky chápu, že tě štve, že se víc nesnaží.. Chlapi prostě neradi ten pocit...tááák a teď se musíš[u][/u] snažit.

Jenom bys asi neměla být rukojmí staronového vztahu, kdy zase ty čekáš a ono se nic neděje. Prostě ho brát jako úplně nového zájemce a podle toho si i přizpůsobit svůj osobní program...klidně randit, občas mu odříct, aby neměl ten pocit,že i když mu chceš dát šanci, tak jsi jeho jistota.
Držím palečky

Přesně tak. Odstřihla jsem se od naší společné minulosti a beru ho jako novýho, jakýhokoliv muže, se kterým si začínám randit...
Nejtěžší na tom je právě nic neočekávat Ale budu prostě dělat jen to, co chci, na co budu mít chuť a co budu cítit a nebudu nic čekat, abych nemohla bejt zklamaná z přehnaných očekávání a vysněnejch scénářů.. Jen si budu užívat toho, co je a neřešit, co bylo a co bude. Prostě se to nějako vyvrbí, buď to tam bude nebo nebude - amen A buď zjistím, že je to "ONO" a "ON" anebo taky ne... když to nezkusím, tak to nezjistím, že?
Takže jdu do toho... Díky za vaše názory

Moc na forum "vztahy" nechodím, takže neznám celý tvůj příběh. Desetiletý vztah je dost dlouhá doba, na to, aby jsi přítele poznala jaký opravdu je, a jaký vztah s ním můžeš očekávat. Pokud jste se za celou tu dlouhou dobu ani jednou nerozešli, nebo neřešili podobné ani jiné problémy, tak mi přijde, že otázce, jestli to neudělá zase přikládáš moc velkou váhu.