Rakovina - dá se jí vůbec vyhnout?

Reaguji na aksile2aksile:
Gratuluju, že jsi to perfektně zvládla a zvládáš! Věřím, že už to bude jen dobré!

Naprosto souhlasím s tímhle i se vším co jsi napsala.

Proč si kazit život něčím co nemůžeš ovlivnit, pokud máš rakovinu dostat tak ji dostaneš, pokud ne, můžeš a nemusíš, rozhodně negativním myšlením si nepomůžeš. Dřív jsem se hrozně bála všech možných nemocí (od vztekliny, přes rakovinu, po AIDS apod.) a za každým bolením hlavy jsem hned viděla nádor apod., hledala jsem si na internetu příznaky a najednou na mě všechny seděly, ikdyž mi samozřejmě nic nebylo. Teď když na něco takového pomyslím zakážu si takové myšlenky a je mi mnohem, mnohem líp, protože si myslím, že pozitivní myšlení dokáže ovlivnit hodně (však taky veselá mysl - půl zdraví, že ).

Reaguji na aksile2aksile: Máš můj obdiv. Já bych se asi zbláznila tou myšlenkou, že se to může vrátit.
Mám kamarádku, v 17 letech u ní objevili agresivní sarkom (pro ty, co nevědí, rakovina kostí, chrupavek a měkkých tkání), měla ho na páteři. Jelikož je to obrovský smíšek a optimista, zvládla léčbu levou zadní, když jí vypadaly vlasy a chlupy, tak se těšila, že si nebude muset holit nohy atak Řekli jí, že když se to do 5 let nevrátí, má téměř vyhráno. Vrátilo se to asi měsíc před koncem 5 let. Měla nádor na plicích. Odoperovali jí ho a ona snad dva dny po propuštění z nemocnice šla řádit na diskotéku. Obdivuji jí a chtěla bych být jako ona.

Přesně tak, tam v ŽÁDNÉM případě nechodit, pokud chcete něco zjistit tak přes nemocnici a genetické poradenství, tyhle testy jsou jen hnusný byznys, tyhle lidi jen odhadují co by z toho asi tak mohlo být, ale tak to ve skutečnosti nefunguje.

Ano, jak jsem psala výše ten gen existuje, ale má ho asi tak 10% žen, které má rakovinu prsu...

Myslím, že ten, kdo by ji vyřešil, by dostal téměř 100% Nobelovu cenu za medicínu

Reaguji na bakalářka: Máš pravdu, ne na mamograf, ale na sono. Teda byla jsem tam zatím jednou. Ale už jsem objednaná na další (po roce). Mamograf se opravdu v mladším věku nedoporučuje, úplně prý stačí sonograf. Já už mamo a sono v hlavě úplně spojila, protože cílem vyšetření je jediné - vyloučit rakovinu.

Jsi ještě mladá, proč se zabývat takovýma negativníma myšlenkama? na něco se přece umřít musí, ale to bude až za hodně dlouho. Samozřejmě je třeba žít v mezích zdravě, ale opravdu žít a ne jen přežívat. Hlavně to nehrotit. Pokud nebudeš fit psychicky, tak ani fyzicky, ono to spolu souvisí.

Já bych se zeptala, pak víš, na co si dát pozor. Blbý mi to nepřijde. Ptáš se přece mamky. Takhle vím, že máme v rodině cukrovku.

příspěvek sjem psala dříve, než se objevil ten Tvůj A říkala jsem si, že odkaz se hodí......Jinak v tom odkazu právě o těch 5-105 mluví.....

Reaguji na Rebarbora: Reaguji na indulona: Díky holky Zvládám to i za velkého přispění přítele, kterej prostě jinou variantu, než tu že budu zdravá nepřipustil-takže já to dostala vlastně rozkazem, že se uzdravím. A opravdu ta psychika dělá moc. No já jsem zas ujetá na šátky, tak jsem měla radost, že si jich budu muset hodně pořídit, kvůli vypadaným vlasům

Reaguji na aksile2aksile:
Taky Ti přeju, ať už se to nevrátí. jsi obdivuhodně silná Dost mi to připomíná Annu K. (teď jsem s ní četla rozhovor). Ono to věř a víra Tvá tě uzdraví fakt funguje (když se k tomu přidá ještě ta léčba), protože psychika prostě dělá divy...Vidím to na své babičce s dědou, kteří s eloni na svůj věk (80 a 85) obdivuhodně vyhrabali z výměny chlopně (děda) a ze zlomené stehenní kosti (babička - naštěstí ne krček) díky svému optimismu.....Tělos e totiž dle mého pak hojí mnohem lépe....

Neumím tady najít citaci, ale moc se mi líbí tento dostavec od [/b]siky[b]: "Rakovina je způsobena kombinací několika faktorů, z niž hlavní spouštěč je dlouhodobý stres.
Z toho vyplývá, neřešte každou blbost, nehoňte se za ničím, snažte se žít v klidu a v pohodě a máte velkou pravděpodobnost, že ji nedostanete.Když se ještě vyhnete rizikovým aktivitám, jako kouření, opalování, budete mít dost pohybu a kvalitní stravu, tak určitě ta pravděpodobnost onemocní ještě klesne."

Mě osobně přítelova rakovina naučila trošku zvolnit tempo života. Víc si všeho užíváme - oba. Neřeším všechno jako dřív. Plánuju, ale ne tolik jako dřív. Před půlrokem se nám totiž život zastavil,ale teď plyne dál, pomaleji, ale plyne...
A jednu výhodu překonaná rakovina má - totiž, že ten člověk je pak po zbytek života sledovaný... Nekteří lidé jsou totiž strašní srabi a raději k lékaři nejdou. Jen aby to nebyla rakovina. Ale co se na neobjevené rakovině změní? Pořád je to rakovina, ale ta nezjištěná a neléčená může zabíjet (i když je jinak léčitelná). To je případ rakoviny varlete u mužů. Málo mužů o ní ví, a ještě míň mužů se pravidelně kontroluje. A ještě menší množství mužů půjdou k lékaří, když nebude všechno dole ok.... Což je smutné a zvyšuje to statistiky neúspěšnosti léčby.

Ještě k té psychice. Dřív jsem 100 % věřila, že pozitivní přístup u nemoci = ne - li víc, než půlka úspěchu. Jenže jak pak umřela herečka Zuzana Dřízhalová, které se potřetí vrátil lymfom, nějak jsem tomu věřit přestala. I když u většiny lidí to asi opravdu funguje.

Reaguji na aksile2aksile:
Jsi úžasná, ten tvůj optimismus je nakažlivý
Reaguji na bakalářka:
jde zjisti i gen na kolorektální karcinom, prostatu... ale opět někdo ho má a někdo ne a přesto ca dostane.
Zrovna u ca prsu, kdo má BRCA, tak prognoza toho nádoru je horší, ale existuje specifický lék, takže nemocní s mutací toho genu jsou na tom nakonec lépe, než ti co ho nemají.
Obdivuji onkology, já bych to dělat nedokázala, chci dělat něco optimističtějšího.

Reaguji na bakalářka: Děkuji

Reaguji na aksile2aksile: Gratluji k vítězství nad rakovinou. Myslím, že pokud máš někoho, o koho se můžeš opřít, tak se zvítězit dá. Chce to sílu a bojovat. Je super, že máš tak báječného přítele.
Já si v žádném případě nepřipouštěla, že by se léčba nepodařila. Jen díky počátečním špatným prognózám byl přítel nevrlý, nepříjemný, všechny od sebe odháněl, se mnou se rozcházel každý druhý den s větou: "To nemá cenu. Najdi si zdravýho kluka. Ty tím projít nemusíš." Já tím projít musela, protože jsem si vybrala jeho a chtěla jsem být s ním - v dobrém i ve zlém. Vždyť to jsme si měli teď na podzim slíbit. Měsíc už máme jisto že rakovina je pryč a vlasy už rostou, jsou malinký, jemňounký, ale jsou...