Rakovina - dá se jí vůbec vyhnout?

Také mi přijde že teď má rakovinu snad každý ani ne před rokem mi na ni umřela teta které bylo teprve 25 let-bohužel zemřela do půl roku a to nekouřila a žila zdravě... A před rokem ji měl můj děda. Tahle hnusná nemoc se poslední dobou hrozně moc rozšířila, nejspíš je to stylem jakým dneska žijeme. Všude v jídle jsou samá éčka, jedovaté plyny a mohla bych pokračovat.. Nejlepší je na ni nemyslet, prostě si užívat život a hlavně rodinu!!

Reaguji na LittleCharm:
nejhorší jsou ty ca, které nemají žádně příznaky a jsou prakticky neléčitelné... i když možná je to dobře, když se nad tím člověk zamyslí...

Popravdě má nejhorší noční můra není to, že to postihne mne, ale někoho mě blízkého. Sama bych se s tím nějak poprala, ale ta bezmoc u nemoci druhého mě ničí.

Tohle je dost zajímavé a taky mě to napadlo. Dříve, když bylo lidí nadbytek se to řešilo morovou vlnou, prostě přišla, odstranila ty slabší a zase odešla, dnes je medicína na takové úrovni, že dokáží přežít i ti nejslabší. Ano, mluvím o postižených lidech, kteří by za normálních podmínek prostě nemohli existovat. Už neplatí, že přežijí ti nejsilnější a nejschopnější, ale že přežijí takřka všichni (ve vyspělém světě). Tím v žádném případě nechci říct, že postižení lidé mohou za rakovinu nebo že bychom je měli nechávat na pospas osudu! Jen chci navázat na to, co už jsem psala, protože ať chceme nebo ne i tohle je nepřirozené...

Tak někdy to ani psychika a optimistický přístup nezachrání, někdy je to prostě vážné.......Ale to neznamená na to zanevřít, těch případů, kdy to pomůže, je dle mého docela dost....
Dřízhalové mi bylo strašně líto [cry]

Reaguji na Neferr: Taky děkuju Když jsme žertovali s přítelem, v době kdy jsem byla nemocná, tak si někteří známí mysleli, že nejsme moc normální Třeba jednou se někdo přítele ptal, jestli mu nevadí, že nemám vlasy-řekl, že ne, je prý aspoň vidět, že patříme k sobě(přítel má úplně vyholenou hlavu), nebo že je to fajn, že když se uklízí nejsou nikde na zemi moje dlouhý vlasy Máme prostě zvláštní smysl pro humor, a moc mi to pomáhalo-jen to okolí občas neveřícně zíralo

Reaguji na Neferr: Věříš, že já v té době si tu rakovinu přála? Aby ON byl zdravý? Já bych nějakým způsobem bojovala, ale sedět a koukat na někoho, koho miluješ, jak ho ta svině ničí...

Reaguji na LittleCharm: Tohle chce obrovskou sílu-myslím. že váš vztah to opravdu posílilo a jen tak něco ho nerozbije.Příteli přeji pevné zdraví a tobě skládám poklonu, že jsi s ním a při něm byla.I díky tobě, to dopadlo dobře.Přeju do budoucna už jenom samé štěstí

Reaguji na LittleCharm:
Věřím, já bych to cítila stejně. A kdybys ji měla ty, tak by si on přál aby ji měl on bohužel ta mrcha ničí i všechny okolo...

Naprostý souhlas, mám to stejně.

Reaguji na aksile2aksile: Joo, já mu říkala s láskou "ty můj plešounku", přítel vytáhl ze skříně bombera a nosil ho (jako skin, když nemá vlasy). Aby se lidi neptali. Srandu jsme si dělali po celou dobu léčby. Ale co má člověk dělat, že? Tiše si doma brečet, jak je ten osud nefér, nebo prostě bojovat a vzít to s klidem? Holt nás to potkalo, no, stalo se. Mohlo se stát něco horšího.

On pak člověk také pozná opravdové kamarády a "známé"... Kamarádi se ozývali a stáli při nás, ostatní se na půl roku vytratili, teď by rádi asi mezi přátele, ale u nás mají dveře zavřené.

Neříkám, že je to nekvalitní stravou, ale tím, jak se lidé za každou cenu snaží pokořit hranici nemožného a svádí boje s přírodou a že se nám to jednou vymstí, jak jsem psala, domnívám se, že tohle všechno má na vývoj rakoviny vliv, ale jak to ve skutečnosti je, nevím, protože

je samozřejmě také pravda

Co horšího?

Reaguji na aksile2aksile: Tobě také jen samé štěstí a hlavně - zdraví - aby se už rakovina nevrátila

Reaguji na indulona: Třeba by přítele zabilo auto cestou z práce, nebo mě.... U rakoviny máš šanci bojovat.... U nehod už moc nezmůžeš....

Reaguji na LittleCharm: Přesně tak-litovat se-to už bych tady nebyla-na to je vždycky dost času A máš pravdu i s těma kamarádama-ti kteří se přestali ozývat, když jsem byla nemocná jsem prostě vymazala-nebudu ztrácet čas, s někým, kdo se mnou nebyl schopen jít ani na kafe a dělal, že mě nezná. Tak teď je neznám já. Avšak jich naštěstí bylo minimum.