Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

ajsinka
Nepiš mu, že se může vrátit. Je to těžký, jedna taktika na to je. Jenže když už to pak zvládneš podle ní se chovat, tak návrat je podle mě už jen krok zpátky. Snaž se ho ignorovat, moc mu neodepisovat, nebrat telefony, a když občas jo, přemáhej se a buď veselá, a vůbec se nebav o vás dvou...klidně zmiň nějakýho novýho chlapa, nový kamarády atd...uvidíš, že až uvidí, že už ho nepotřebuješ, začne se vtírat. To jsem zažila u většiny rozchodů, že když chlap viděl, že ho už nechci, začal se zase pokoušet on. Jenže otázka je, když bys ho vzala zpátky, jak moc by se to změnilo.

Roxyn23
Ja už mu napsala,ať na mě tedy zapomene,a jestli chce,může si brát holku.Už na to nenapsal nic.Nevím,jestli to bylo správné,ale myslím,když mě má rád,vrátí se.Jestli ne,není čeho litovat,ale těžko bych se s tím vyrovnávala.

Já to zažila taky, jakmile viděl, že jsem v poho a jsem veselá, začal fňukat on, bohužel já už se z toho opravdu dostala a navrátit se nechtěla, běhal za mnou další půl rok
Pomohlo mi jít s kamarádem

ajsinka
To víš, že není čeho litovat, zase když byste se dali dohromady, mohla by ses začít bát, jestli to neudělá znovu...

Milísek
Jj toho já se bojím...proto doufám, že než si to rozmyslí a bude se chtít vrátit, že budu už fakt zamilovaná do někoho jinýho Protože on má neuvěřitelný charisma na to, jakej to je hajzlík, tak se obávám, že bych se třeba nechala

U mě to bylo tak, že jsem z toho byla hodně nešťastná, kopačky jsem dala já, ale pak si to tak nějak rozmyslela a on, že už to nejde, probrečela jsem dost, pak jsem si řekla, že se na to můžu vykašlat, zašla jsem párkrát s kamarádem a začala být konečně v poho, no a jakmile on to uviděl, začal dolejzat, brečel přede mnou, jak toho strašně lituje, ale já si řekla, jsem z toho venku, nechci se znovu trápit a on za mnou lez ještě půl roku a brečel mi do telefonu

No, to mám teda si ještě hezký vyhlídky Tohle je pak nanic, ty scény a snahy po rozchodech, akorát to ničí a otravuje...

U mě je to o to horší,že mám děti a on je dobrej táta,až na to,že si ve vzteku z hádky hned balí kufryPak to odnáší celá rodina a musí všichni v okolí o tom vědět.Přitom sám hádku vyvolá,to bych se snad nemohla ani ozvat.Je to pravda,už se bojím,kdy to udělá zas,je to taková nejistota.V dnešní době najít tátu třem dětem,na to už ani nemyslím

Já o jedné vím, že ho našla, ale jaký je, to už ti neřeknu

Přítel je nejspíš velmi ješitný, možná potřebuje hodně ujišťovat, jak je schopný, skvělý táta, manžel,... Určitě jsi už zkusila ledacos, ale pokud jste si o tom už popovídali, řekla jsi mu přímo, co Tě trápí (jeho odchody atd.), a nepomohlo to ničemu, zkusila bych se ještě víc zaměřit na posílení jeho sebevědomí.
Nevím přesně proč, ale mám pocit, jako by ho zdravé neměl. Z toho, co píšeš, jde vidět, že Ti na něm moc záleží a miluješ ho. Pokud je skvélý táta a hoky ho mají rády, zkus zabojovat. Já bych naopak nezájem nepředstírala, protože mám pocit, že to v tomhle případě nikam nepovede a není to nic, co ani jeden z Vás potřebujete.
Řekla bych, že si ubližujete sami a přitom se máte rádi. Ty jeho odchody na mě působí jako protesty (dost nešťastné), kterými chce něčeho dosáhnout. Kdyby to mělo být definitivní, nebude ti psát to, co píše.
Ale plést se samozřejmě můžu.

Ahoj, jakpak jsi na tom?

Katti Ahoj dlouho jsem tu nebyla ale koukam ze se asi nic moc nezmenilo,ale aspon už se stim trosku smiřuješ nebo ne?Ja jsem ho dnes po pul roce viděla z okna a je mi zase zle ,ale když vidim tady všechny ty holky jak jsou na tom daleko hůř tak si řikam že jsem na tom ještě dobře,ale mám strach že se tohohle taky dočkám.Nemám na chlapi náladu a bojim se že narazim ještě na horšího.Hlavně jsme celá rodina narazili,moje babča je sama,moje tetka je sama,druhá nemá ještě v 35 ani dítě a moje mamka je taky sama tak se bojim,že dopadnu stejně a ty neboj a netrap se ono se to nějak vyvrbí budeš zase šťastná a najdeš někoho kdo tě bude mít opravdu rad

Souhlasím, že nejlepší je ignorovat. Nevěřila jsem tomu, ale sama jsem si to teď vyzkoušela. Taky mám za sebou rozchod, je to 5 dní. Popisovat to tu nebudu, kdyžtak mrkněte do tématu Přítel mi lže.
Dneska jsem mluvila s kamarádem a on mi otevřel svou mužskou hlavu a vysvětlil mi, jak to vlastně s chlapama po rozchodu je...

Takže:
Proč ignorovat? Protože tak je nejvíc vytrestáte! Každej chlap je více či méně ješitnej a myslí si, že ženská má být "podřízená", ale pokud si ona postaví hlavu, tak si pak on začne uvědomovat, že pánem situace je najednou ona a tohle chlapi dost těžce nesou. Oni čekají doprošování, výčitky, nátlaky, atd., aby se ujistili, že ty ženské je furt řeší a že bez nich nemůžou. Ale pakliže ho ženská ignoruje, naprosto ignoruje (nepíše, nezvedá telefon, neodpovídá), tak mu vlastně dává najevo, že na ni nemá, a to on nedokáže překousnout. Byl zvyklej, že dostal, co chtěl a teď nad ní ztratil kontrolu, tu získala ona. A tohle se prostě chlapům nelíbí.

Katti
no,ještě moc veselá nejsem,doma ještě není,ale už se začíná ozývat,včera mě dokonce pozval si někam sednout,ráno tady zvonil s dortama a dnes večer jsme sním byly v cirkusu.Jde vidět,že mu to není jedno.A co ty,jsi na tom lépe,už se neozývá vubec sám?Já jsem ani jednou sama nenapsala,jak píše Alfina,začalo mu to asi vrtat hlavou

Vláďa
Máš pravdu,s tim nezájmem moc nezaboduju,jen tím,že napsal prvníale já to musím dotáhnout dokonce,jinak by to asi fakt dopadlo špatně.A navíc je to fešák,nekouří,nepije,obléká se do značek a je o 3 roky mladší tak ho nemužu dlouho někde nechat.Snad to vyjde,asi každej chlap má fakt něco

Tak holky, to já se s tím začínám pomalu (jde to fakt špatně) smiřovat. Nevydržela jsem to (já vím, chyba) a v pondělí jsem mu alespoň napsala, jak se má. Samozřejmě vůbec nereagoval. Takže tak...