Sen o vlastní smrti - zavraždění

Ahoj toto jsem měla pravidelně půl roku a ještě občas se mi o tom zdá. Řekla bych, že to má co dělat s podvědomím. Někdy má člověk stres a řeší spousta věci najednou. Měla jsem to v jednom takovém těžším období skoro pořád. Nájemní vrazi, kulka v hlavě, pobodání, škrcení. Nic hezkého. Také jsem se probudila a křičela a párkrát jsem se i probudila a hned jsem začala brečet to mi bylo hodně úzko. Zkus nějakou relaxaci před spaním (cvičení, klidná hudba, komedie, knížka)

Hmm, tak já to mám opačně... minule se mi zdálo že honím Muamara Kadáfího po lese se sekerou... asi se nebudu dívat před spaním na zprávy.

Stává se mi to poměrně často, mám šíleně zvrácený noční můry, že jsem vždycky ráno ukrutně ráda, že jsem ráda.
Spíš než vlastní smrt jsou pro mě horší noční děsy o smrti někoho z mých blízkých, rodičů, syna, to mám pak v duši peklo i na dalších pár dní.
V mládí se mi zdálo, že máma umírá na leukémii. Za pár dní jsem se nechala zapsat do registru dárců kostní dřeně.
Jsou i horší věci, ale nikomu bych svoje noční můry nepřála.

Tak já jeden čas mívala něco podobného. Byly to sny jako že mě někdo bodá a snaží se zabít nůžkama, šíleně to bolelo, tekla mi krev a ne a ne se probudit! Nebo mě někdo držel jako rukojmí a chystal moji vraždu nebo po mě stříleli, nebo byla válka, nebo se na mě vrhl pes a trhal mě...Bylo to šílené, zdálo se mi to asi 14 dní v kuse, kolikrát jsem přemýšlela, že raději nepůjdu spát, děsila jsem se každé noci. Teď už je to lepší, sice se mi sem tam něco špatného zdá, ale ne takové děsy...Vždycky jsem se probudila, bylo mi zle od žaludku, byla jsem zpocená a bála se znovu usnout, většinou ty sny pokračovaly

jsem to musela přečíst příteli, hodně mě to pobavilo...taková zalesněná země

Reaguji na farahh: To já mám tuhle pořád... Kadáfího jsem samozřejmě nepronásledoval po Lýbii... vypadalo to spíš na nějaké lužní lesy.
Taky se mi kdysi zdálo že jsem se s Pinochetem na rybách a Franco s Jimi Carterem nám je pak pomáhali grilovat... to byl fajn sen, protože potom přišel Al Pacino jako ďábel a přivezl holky a chlast. Pak jsem se vzbudil a zjistil že jsem zaspal ve vlaku a místo v Bratislavě jsem už v Budapešti.

Já to mívám často takové sny, scény úplně jak z hororu, jak mě třeba někdo honí po lese a chce mě zabít. Jeden čas se mi to zdálo opravdu velmi často, četla jsem, že to může být stresem, ale já v tu dobu vůbec žádný neměla, tak nevím
Přítel už si občas myslí, že jsem magor, když se mi pořád zdají takové úchylnosti Ale teda musím říct, že mě nikdy nikdo ve snu nezabil, vždycky jsem se vzbudila.

Ahoj, měla jsem něco podobného, ale mne upalovaly na hranici. Hlavně když jsem byla malinká. Pak se mi začal vyrážet i atopický ekzém, hlavně na místech, kde mne ten oheň nejvíce pálil, byla to hotová muka. Ale nezdálo se mi to moc často, jen když jsem byla více unavená nebo nemocná. Pak me jednou babička vzala za léčitelkou - a nějak TO spravila - zbavila jsem se jak ekzému tak těch příšerných snů. Od tak cca 13 let se mi žádný takový sen už nezdál.

U mě je to zase vždycky zastřelení do hlavy v posteli, vždycky mi ten dotyčný zakryje hlavu polštářem, fakt hnus... Anebo se mi zdávalo hodně často o koncentračním táboru, kde stojím v řadě s ostatními, držím za ruku malého chlapečka a postupně nás střílejí do hlavy... Takže neboj, nejsi sama ale vždycky se mi to zdává, když bývám ve stresu...

tak já měla kdysi sen a pamatuji si jej dodnes, jak utíkáme z tábora spolu s rodiči, plazíme se nějakou bažinou a otce postřelí do zad.

Možná minulé životy, co my víme Ale je to hnus no...

u mne byl prý odkaz z minulého života to upálení. Byl to celý příběh, probíhalo to v podstatě asi v hypnóze - nevím, podobným věcem se snažím normálně vyhnout a byla jsem malá holčička tak si nepamatuji vše, ale občas se mi stává že vidím ve snu jak vystupuji z těla atak... no fuj ble . Mám z podobných věcí respekt a snažím se tomu co nejvíce vyhnout. Takže nechodit spát vyčerpaná a nemít vysoké horečky atak. Pak si moje hlava dělá co chce.

Reaguji na fanny: Tak to je fajn, že už s tím problémy nemáš... já mám momentálně docela dost náročnou práci na psychiku, tak se to u mě asi odráží, ale taky se snažím se do těchhle věcí moc nemíchat, taky mám respekt, co kdyby... jsem na tohle posera

no holky jak vidím, tak nejsem vůbec sama... Na internetu jsem se dočetla to s tím minulým životem, možná na tom něco opravdu bude...