Nazdareček holky.Jsem po jedne neprijemne udalosti. Rozešla jsem se s pritelem,po roku ale takovou formou, že on to nechtel.Jen ja. Tim myslim, ze nerekl nikdy neco jako- ze dobre, nechodime uz spolu, nase cesty se rozesli nebo tak. Kdyz jsem mu řekla že se chci rozejít rekl jenom že NE. Duvody rozchodu z me strany byli treba ze mi neco slibil/neudelal to, vic casu travil s kamarády(celý den až do večera,asi 5 dní v týdnu bez legrace). Já nechci aby byl jen se mnou to je jasný ale opravdu byl pořad s nima. Anebo situace kdy sme meli byt spolu a on najednou zavolal že ho kamaradi premluvili, tak se s nimi zustane bavit az do rana.Ono toho bylo víc, také v našem soukromí. S pritelem sme o tom mluvili, že se to zmeni ale nic. I jeho mamka mě nemusela, on byl jeji mazanek ale to jsem mu jako jeden z duvodu nedala samozrejme Problem je ale v tom, že pak jak jsem to ukoncila, ten kluk me porad vyhledava, nechava odkazy kamaradum že neni konec a pod. Od te doby mam hroznej strach Mobil vyplej, jenom kdyz si chci zavolat, kdyz nekdo zavola mámě, zustanu jako socha, studenej pot, bolesti v brisku, strach jestli to není on Bojím se jít na maily,jestli mi tam nenapsal. Poslední dny si říkam, že se už ani nechci probudit Raději bych to všechno smazala a zase bych chtěla svuj starý život. Asi to nejde. Mám pocit jako by mě strach ovládal a logicky mě tím omezoval. Bojím se smát, těšit se, vždycky si vzpomenu že nevím co bude zítra co se zase může stát.
Asi mě holky pošlete k psychologovi. Já předtím takováhle nebyla. Byla jsem veselá, vtipálek..A teď?Jak by ste řešili podobnou situaci? Děkuju za všechny rady.